Za naprosto nedostatečné opatření považuje předseda Zemědělského družstva Těšetice na Olomoucku Petr Kopecký rozhodnutí Ministerstva životního prostředí (MŽP) poskytnout zemědělcům na cílenou likvidaci přemnožených hrabošů příspěvek 500 korun na jeden hektar. Podle Kopeckého je nutné povolit plošné hubení přemnožených hrabošů, jinak ZD Těšetice letos kvůli těmto hlodavcům opět vzniknou milionové škody. "Pokud nám mimořádně nepovolili plošnou aplikaci, tak je to (příspěvek MŽP na cílenou likvidaci) úplně k ničemu," řekl dnes ČTK Kopecký.
Na jednom hektaru pole v okolí Těšetic lze nyní podle Kopeckého napočítat 5000 až 7000 aktivních děr s hraboši, v nejzasaženějších oblastech jich je i 10 000. Na jeden metr čtvereční tak v průměru připadá jedna. Při cílené aplikaci se do každé nory vkládá několik granulí jedu, který zahubí hraboše. "Můžou mi dát klidně i 2000 korun na hektar, ale jak to budeme při tomto počtu děr dělat? Je to alibismus," komentoval rozhodnutí MŽP Kopecký.
Když se v roce 2019 na Moravě přemnožili hraboši a myši, tak osm pracovníků ZD Tešetice podle Kopeckého zvládlo cíleným způsobem za osm hodin ošetřit jen zhruba 12 hektarů polí. "My teď ale potřebujeme během pěti dnů vyřešit 500 hektarů. Je to naprosto zoufalé," uvedl Kopecký, podle kterého práh škodlivosti činí 300 aktivních nor na hektar. "My jich máme zhruba šestnáctkrát více. Co metr čtvereční, to půl až jedna díra s živým hrabošem," řekl.
Hraboši podle Kopeckého v okolí Těšetic stihli zničit značnou část z 25 hektarů polí s ozimou řepkou. "Z řepky tam už nic nemáme, budeme ji zaorávat," uvedl. Poškozeny jsou i porosty vojtěšky, přemnožení hraboši jsou vážnou hrozbou pro jarní plodiny. V roce 2019 ZD Těšetice přišlo kvůli přemnoženým hlodavcům o úrodu v hodnotě sedm milionů korun, letos může být škoda ještě vyšší. "Když přijdou kroupy, tak je to příroda a nedá se s tím nic dělat. Ale můžu si na to aspoň sjednat pojištění. Na hlodavce ne," dodal Kopecký.
Zemědělci mohou žádat o dotace od pondělí 6. března, přičemž příspěvek má sloužit na práce spojené s hubením hrabošů. Povoleny jsou dva přípravky, Stutox II a Ratron GW, v množství deseti kilogramů na hektar, které se aplikují do nor. Patrně již v úterý vyrazí na pole skupinky zaměstnanců Agrospolu z Knínic u Boskovic, aby do hraboších nor pokládaly jed k jejich hubení. "Začíná nás to na některých místech tlačit. Plošný problém to zatím není, ale jsou enklávy, kde už jsou a ničí vojtěšku i obilí. Kolikrát ani není třeba jít hluboko do pole, je to vidět i ze silnice," řekl ředitel Agrospolu z Knínic u Boskovic Ladislav Menšík.
Naposledy způsobili hraboši extrémní škody zemědělcům v roce 2019, nejvíce na jižní Moravě. Plošné rozhazování jedu Stutox II po polích tehdy Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský povolil, ale ministerstvo zemědělství po vlně kritiky platnost povolení pozastavilo. Kritici plošného opatření namítají, že jedem se otráví kromě hrabošů i další býložravci nebo dravci a šelmy, kteří otrávené hraboše sežerou.*
Zdroj:ČTK
