Průběh letošní teplé a vlhké zimy předznamenal nárůst rozmnožení polních hrabošů a s ním i spojené riziko škod na zemědělských kulturách. Za několik posledních týdnů počty aktivních nor přepočtených na hektar plochy narostly v některých lokalitách podle informací ÚKZÚZ i podle zpráv od našich členů o stovky procent a stále rostou a mohou se přesunout v kalamitu ne nepodobnou té v roce 2019. Je proto třeba, aby o situaci jednaly včas také státní orgány a ministerstvo a byly připravení na vydání mimořádného rostlinolékařského opatření k aplikaci rodenticidu v zasažených místech.
Mezi zemědělskou veřejností totiž panuje obava, že od minulého kalamitního rozšíření hraboše se bohužel ze strany dotčených orgánů státní správy v podstatě nic nestalo a hrozí opět těžkopádné zvládání celé situace - postup při vydávání mimořádných opatření se bohužel zatím vždy z byrokratických důvodů prodlužoval, což znemožňuje včasnou a aktuální aplikaci rodenticidů v nejlepším termínu, podobná situace pak hrozí i ve vyřizování odškodnění v případě zákazu aplikací proti hlodavcům. ASZ ČR v tomto smyslu zastává stejné stanovisko jako před lety - tj. že plošnou aplikaci Stutoxu nepodporuje, nicméně prosazuje, aby byl ponechán prostor farmářům pro rychlou a cílenou chemickou aplikaci tam, kde se situace jeví jako nezvladatelná jiným způsobem. Primárně upřednostňujeme však realizaci nechemických opatření, která mohou pomoci držet množství těchto škůdců na přijatelné úrovni. To je však činnost většinou dlouhodobá, která se zpravidla nejlépe osvědčuje v celostním přístupu k hospodaření farmářem, který své pozemky a okolí zná a ví jak nejlépe jednat - to ovšem platí nejen pro zvládání situace s přemnoženým hrabošem.
ASZ ČR v této souvislosti považuje za naprosto neoddělitelné aktivně řešit škody způsobené nejen hraboši, ale i spárkatou zvěří - tj. divokými prasaty, jeleny, daňky apod. Obojí je totiž velký a dlouhodobý problém a řešit pouze jeden z nich není smysluplné, obojí představuje ztráty v řádech mnoha miliard korun na zemědělské produkci ročně. Obojí je proto potřeba řešit zejména vytvářením a využíváním všech funkčních opatření, která vzniku těchto škod pomohou spíše předcházet, než je pak nákladně řešit. To je také zcela přirozený přístup skutečných hospodářů k řešení těchto opakovaných a stále sílících potíží. Tato věc se však dlouhodobě nedaří vyřešit i kvůli tomu, že schází širší součinnost jednak mezi jednotlivými nevládními zemědělskými organizacemi a pak také spolupráce s mysliveckou jednotou. Nyní, kdy se připravuje změna myslivecké legislativy, je k tomu nejvhodnější příležitost a je potřeba společně prosadit změny, které navíc podporují i ochránci přírody.
Nemělo by se totiž již opakovat to, že některé zemědělské spolky budou chtít přesvědčit veřejnost a politiky, aby se opět vší silou řešil jen jeden z těchto typů škod na plodinách, a k řešení druhého budou z nepochopitelných důvodů mlčet. Asociace soukromého zemědělství ČR proto nabízí zástupcům Agrární komory i Zemědělského svazu, ale i dalších nevládních organizací, abychom se společně zapojili do přípravy také mysliveckého zákona a společně obhájili změny, které povedou k ochraně zájmů a majetku vlastníků půdy a zemědělců.*
Zdroj: Mgr. Ing. Jaroslav, Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR
