Dnešním škodlivým činitelem, kterého bychom vám rádi více přiblížili, je škůdce z řádu brouků (Coleoptera), čeledi nosatcovití (Curculionidae), podčeledi krytonosci (Ceutorrhynchinae), rodu krytonosec (Cryptorhynchus) – krytonosec olšový (Cryptorhynchus lapathi), ve starší literatuře též uváděný jako krytonosec světlošpičký.
Imago krytonosce olšového (obr. 1, 2 a 3) – tmavý nosatec velký 6–10 mm – je nápadné bílým koncem krovek (u mladých jedinců je konec narůžovělý). Naopak hlava, štít a dvě třetiny krovek jsou tmavé. Tělo je kryto šupinkami zbarvenými do tmavé hnědé až černé, a také velmi krátkými štětinkami. Zadní třetina těla naopak hustými bílými šupinkami, které jsou i na stranách štítu. Předohruď má mezi kyčlemi rýhu, jež je hluboká a do které tak zapadá nosec. Vajíčka velká asi jeden milimetr bývají kladena do šupin kůry mladých olší. Krémově bělavé, rohlíčkovitě zahnuté beznohé larvy s červenohnědou hlavou o délce 10–12 mm se zažírají pod kůru, později až do dřeva. Larvální chodba probíhá stržněm výhonku, na jejím konci se larva zakukluje.
Celý vývoj je poměrně komplikovaný a velmi složitý a zahrnuje několik možností. Vývoj je zpravidla dvouletý (ve středních a vyšších oblastech České republiky, v teplejších oblastech pak mívá i jednoletou generaci). V případě jednoleté generace se brouci objevují na hostitelských rostlinách již od června.
Text Ing. Antonín Muška, Brno
Přehled použité literatury a zdrojů obrázků je k dispozici u autora.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 2/2023.*
