Dřevní vlákna jsou výsledným produktem průmyslového zpracovaní dřevní hmoty, tzv. rozvláknění, kdy v technologickém procesu vzniká z dřevní štěpky vlákno. Tento k rašelině alternativní komponent pěstebních substrátů se v České republice testuje a v omezené míře používá více než 25 let. Ve vegetačních pokusech s pěstováním dřevin v kontejnerech se osvědčil přídavek dřevních vláken do substrátů 35–45 % obj. U profesionálních substrátů se dřevní vlákna, především kvůli jejich vysoké ceně, používala do 25 % obj. Při současném omezování těžby a dodávek rašeliny by se mohla stát jedním z hlavních organických komponentů pěstebních substrátů.
V letech 1999–2001 byly ve VÚKOZ hodnoceny substráty s podílem dřevních vláken v rámci projektu Systémy hnojení dřevin v kontejnerech. Kromě standardních rašelinových a rašelinokůrových substrátů byly testovány tři substráty s podílem dřevních vláken 15–30 % obj. (tabulka 2). Na přípravě modelových substrátů se podíleli tři výrobci substrátů (Agro CS, ASB Grünland a Rašelina a. s.). V pokusech se dvěma druhy dřevin (Thuja occidentalis Smaragd a Pyracantha coccinea Red Column) pěstovaných ve 2l kontejnerech se osvědčily i substráty s komponenty alternativními k rašelině. Bylo u nich dosaženo obdobných nebo lepších výsledků ve srovnání s rašelinovým substrátem. Jednalo se o substráty s dobrými fyzikálními vlastnostmi a použité optimální systémy hnojení zajistily velmi dobrý obsah přijatelných živin při přípravě substrátů i v průběhu pěstování.
Vegetační pokusy prokázaly, že dřevní vlákna mohou z velké části rašelinu nahradit, aniž by došlo ke snížení kvality substrátů, optimální bylo množství do 30–45 % obj. Substráty na bázi dřevních vláken mají nižší vodní kapacitu než rašelinné substráty a podléhají rozkladu a imobilizaci dusíku během pěstování. Proto je velmi důležité dodat dostatečné množství dusíkatých hnojiv v základním hnojení a zvolit i vhodný způsob přihnojování a zálivky v průběhu vegetace s ohledem na složení substrátu, druh pěstované rostliny a způsob pěstování. Při základním hnojení alternativních substrátů se osvědčila doplňková dávka dusíku v množství odpovídajícím 350–500 mg N na jeden litr komponentů s širokým poměrem C/N. Toto dávkování dusíkatých hnojiv je použitelné při nižším podílu těchto komponentů, při vyšším podílu by se dávkování dusíku muselo adekvátně snížit, aby dodaný přijatelný dusík do substrátu byl podle pěstované kultury max. 200–250 mg/l.
Zásadní nevýhoda dřevních vláken z hlediska použití při výrobě substrátů byla v období 2000–2020 jejich vysoká cena, minimálně dvojnásobná proti kvalitní vrchovištní rašelině. Ekonomické důvody byly hlavním důvodem, proč nedošlo k výraznému rozšíření používání dřevních vláken při přípravě substrátů. Alternativní komponenty, včetně dřevních vláken se používaly výhradně jako přídavek pro úpravu fyzikálních, případně chemických vlastností substrátových směsí.
Text a foto Ing. Hana Šímová, Ing. Martin Dubský, Ph.D., VÚKOZ, v. v. i., Průhonice
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 2/2023.*
