Jak to vypadá s nízkoúdržbovými travními koberci, které byly položeny v listopadu 2021 na tramvajové trati na Břevnově, a s květnatými porosty ze speciálních osivových směsí na tramvajových točnách? Vědecký experiment s využitím nových rostlinných druhů přináší zajímavé výsledky. V rámci řešení projektu Genofondy pro město a krajinu uspořádal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., a Dopravní podnik hlavního města Prahy, a. s., 23. listopadu 2022 odborný seminář s prezentací dosavadních výsledků.
Semináře se zúčastnili i spoluřešitelé projektu OSEVA vývoj a výzkum s. r. o., Zubří, Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko, SEED SERVICE s. r. o., Vysoké Mýto a Dopravní podnik hl. m. Prahy. Projekt SS01020023 podpořený Technologickou agenturou ČR a Ministerstvem životního prostředí má za cíl zlepšit pomocí speciálních travních koberců v tramvajových tratích městské mikroklima, snížit tepelnou zátěž a prašnost a napomoci vsakování dešťové vody. Nemalým bonusem je i estetický prvek. Na listopadovém setkání prezentovali zástupci z jednotlivých pracovišť průběh řešení projektu. Testuje se několik směsí trav, jetelovin a bylin a také květnatých směsí. Použité druhy a komponenty pocházejí z různých lokalit ČR, a to i z těch extrémních. Průběh počasí zaznamenávají čidla v půdě. Největší vliv mělo velké sucho na počátku léta, zejména ve slunné části kolejiště některé méně odolné druhy z porostu vypadly a jsou nahrazovány jinými. Pro následující pokus u některých směsí došlo k úpravě poměrů travin, jetelovin a bylin tak, aby dominantní komponenty neutlačovaly ostatní druhy. Květnaté směsi na tramvajových točnách se osvědčily a pestré kvetoucí porosty byly pozitivně přijímány i kolemjdoucími.
„Jedním z hlavních kritérií na tyto travní koberce je jejich víceméně bezúdržbovost a odolnost. Rostliny z běžných směsí nezvládají především sucho, teplotní stres a zasolování. Pozorujeme velké rozdíly v chování druhů v zastíněných částech tratí a v těch vystavených přímému slunci, kdy se koleje rozpálí i na 70 °C. Jsme rádi, že se nám daří jít dobrou cestou a průběžné výsledky jsou nadějné,“ vysvětlila Petra Hlásná Čepková, jedna z řešitelek projektu za Výzkumný ústav rostlinné výroby. Koberce obsahují až 26 různých druhů rostlin, například kostřavu drsnolistou, kostřavu červenou, lipnici luční, štírovník růžkatý, tolici dětelovou, ale také řebříček obecný nebo třeba mateřídoušku vejčitou. Na základě zjištěných výsledků se v letošním roce vyberou dvě nejlepší osivové směsi, které se použijí na přípravu zatravňovacích koberců pro novou tramvajovou trať v Ruzyni. Toto testování proběhne formou poloprovozního pokusu. Výhledově se budou moci inspirovat další české dopravní podniky a bezúdržbové koberce by se mohly dostat k tratím MHD i v jiných městech republiky.
DPP momentálně spotřebuje jen na zavlažení ostatní (netestované) travní plochy více než 29 milionů litrů vody ročně. Pokud se vědecký projekt s rostlinnými koberci vydaří, může přinést nejen více zatravněných tramvajových tratí, ale i možnou roční úsporu 6 milionů korun jen na zalévání.*
Zdroj: VÚRV
