Studentky Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze ovládly letošní ročník studentské soutěže Diplomová práce nezapadne. Pro studenty závěrečných ročníků zemědělských vysokých škol ji každoročně vyhlašuje časopis Agromanuál a spočívá ve vytvoření zajímavých článků z výsledků vlastních diplomových prací.
V průběhu roku 2022 byly v časopisu Agromanuál i na webových stránkách www.agromanual.cz publikovány vybrané články, které splňovaly veškeré požadavky a odborná kritéria pro zařazení do soutěže. Členové redakční rady texty následně ohodnotili a vybrali trojici nejlepších článků, jejichž autory čeká finanční odměna.
Na prvních dvou příčkách se umístily studentky Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, kterým tímto srdečně gratulujeme!
Pomyslnou stříbrnou medaili získala Bc. Zuzana Lišková pod vedením prof. Ing. Pavla Ryšánka, CSc. a konzultantky Ing. Jany Chrpové, CSc. Její článek „Charakteristika odrůd a linií ječmene jarního z hlediska rezistence vůči fuzarióze klasu“ byl součástí časopisu Agromanuál pro měsíc květen. V rámci pokusů se hodnotilo 289 odrůd a linií ječmene jarního. Při posuzování materiálu se skupina nesladovnických ječmenů jarních projevila jako nejodolnější vůči napadení fuzariózami klasů, naopak linie současného novošlechtění patřily po této stránce k nejhorším. Zároveň se prokázalo, že volnější stavba dvouřadého ječmene jarního snižuje celkové napadení klasu. Při hodnocení ječmenů pluchatých a nahých byl patrný vliv pluch, díky kterým nedochází k výraznému proniknutí patogenu k zrnu. Z výsledků je tak zřejmé, že odolnost ječmene jarního vůči fuzariózám klasu je ovlivněna nejen typem materiálu, ale i řadovostí klasu nebo typem zrna.
Prvenství získala Bc. Veronika Vancová, která pod vedením doc. Ing. Jana Kazdy CSc. oslovila členy redakční rady tématem zabývajícím se „Využitím biologických přípravků při pěstování česneku“. V rámci pokusu, k jehož zveřejnění došlo v srpnovém vydání časopisu Agromanuál, byly použity tři biologické přípravky na bázi užitečných mikroorganizmů k potlačení půdních patogenů, a to Baskus, Fix H + N a Hirundo. Každý z přípravků byl aplikován třemi různými způsoby, z nichž se nejlépe projevilo především moření sadby česneku a zapravení do půdy bezprostředně před výsadbou. Rozvoj chorob nejvíce eliminovaly přípravky Fix H + N s účinností 85 % a Hirundo, jehož účinnost se pohybovala okolo 62 %. Účinnost přípravku Baskus byla vzhledem k tomu, že působí zejména proti bakteriálním chorobám, nejnižší. Ačkoliv se účinnost biologických přípravků proti houbovým chorobám prokázala, jejich vliv na zvýšení hmotnosti palic česneku nebyl významný.
Zdroj: ČZU
