V letech 2014–2022 bylo vyhodnoceno celkem 37 druhů a odrůd okrasných cibulnatých a hlíznatých rostlin použitých ve smíšených trvalkových výsadbách na stinných a polostinných stanovištích pod vzrostlými dřevinami v Dendrologické zahradě v Průhonicích. Všechny s nich se dokázaly udržet ve výsadbě po osm sezón od výsadby. U 17 taxonů lze pozorovat zvyšování počtu kvetoucích rostlin. Velká část vyzkoušených cibulovin se ukázala jako dlouhověká a perspektivní pro použití ve stinných a polostinných smíšených trvalkových záhonech.
Cibulnaté a hlíznaté rostliny, které jsou předmětem tohoto hodnocení, byly vysázeny do smíšených trvalkových záhonů na stinných a polostinných lokalitách v Dendrologické zahradě v Průhonicích. Bylo zde vytvořeno celkem 13 trvalkových směsí na celkové ploše 520 m2. Klimatické podmínky jsou v rámci DZ následující: nadmořská výška je 285–301 m, průměrná roční teplota 8 °C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 565 mm. Jedná se o těžší, hlinitojílovité půdy. Výsadby trvalek a cibulovin byly založeny na podzim 2014. Všechny místa, na kterých byly výsadby založeny, se nalézají v kořenové zóně vzrostlých stromů. Jednalo se o více různých stanovišť pod břízami, duby, borovicemi, jírovci a lípami. Každá z 13 směsí byla založena na dvou rozdílných místech, každá parcela měla plochu 20 m2 (celkem tedy měla každá směs na DZ 40 m2, tedy jedno opakování). Před výsadbou byl za pomoci herbicidu odstraněn travní (nebo bylinný) podrost a následně byla plocha mělce zkypřena rotavátorem. Jednotlivé záhony (20 m2), byly rozděleny na polovinu a na jednu z nich byla navezena vrstva asi 30–40 mm štěrku frakce 4/8 a na druhou stejná vrstva říčního písku. Toto opatření bylo provedeno z důvodu trvalejšího zajištění lepší půdní struktury, zejména půdních pórů, ve vegetační vrstvě. Do takto připravené plochy se v druhé polovině října 2014 vysázely mladé rostliny trvalek včetně cibulovin a hlíznatých rostlin. Výsadba probíhala podle zásad smíšených trvalkových výsadeb, rozmístění rostlin bylo bez osazovacího plánu, podle jednotlivých funkčních skupin. Po výsadbě byly všechny záhony zamulčovány a to tak, že na polovinu záhonu (otočeno o 90° oproti polovinám záhonu se zapracovaným štěrkem a pískem) byl použit organický mulč v podobě jemné kompostované borky a na druhou polovinu záhonu dřevní štěpka o mocnosti 30–40 mm. Zásady zakládání podrostových výsadeb extenzivního typu vycházející ze zkušeností z tohoto pokusu byly shrnuty v certifikované metodice Smíšené trvalkové výsadby pro stinná a polostinná stanoviště (Baroš, Barošová, Pešičková 2018). Údržba těchto záhonů byla extenzivní a byla detailně popsána v příspěvku v Zahradnictví 4/2018 (Baroš 2018).
Sadební materiál – cibule a hlízy byly dodány firmou Jošt Import a pocházejí z Nizozemska. Drobnější druhy (Anemone blanda, Scilla, Eranthis, Galanthus, Muscari, aj.) byly vysazovány v menších skupinách po zhruba 7–15 kusech. Větší cibuloviny (Allium aflatunense, Arum italicum Marmoratum, Lilium martagon aj.) byly sázeny jednotlivě. Cibule a hlízy byly sázeny do standardní hloubky asi 2,5násobku výšky cibule. Množství vysázených cibulnatých a hlíznatých rostlin jednotlivých druhů a odrůd bylo různé, vždy se však jednalo o minimálně desítky, častěji však stovky kusů. Po osmi letech od výsadby byl zaznamenáván počet kvetoucích jedinců. Jedinci nekvetoucí, pouze s listy, nebyly započítáni. Záznamy se porovnaly s počty rostlin vysazených a s fotodokumentací. Pro následné vyhodnocení byla použita podobná stupnice, jako použila Pacalaj (2005).
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 12/2022.*
