Většina obyvatel Moravskoslezského kraje považuje změnu klimatu za závažný problém – 58 procent lidí si myslí, že globální změna klimatu už začala, dalších deset procent ji očekává v blízké budoucnosti. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který provedl tým Institutu 2050 spolu se sociology z ústavu STEM. Šedesát procent dotazovaných se domnívá, že jejich bydliště bude v budoucnu ohrožovat sucho a 58 procent očekává letní vedra. Novinářům to dnes v Ostravě řekl vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl.
„Chtěli jsme průzkumem zjistit, co si v kraji myslí mlčící většina. Ukázalo se, že moravskoslezská veřejnost stojí o transformaci, nicméně má řadu sociálních obav. Takže použil bych to, co říkáme často – buď transformace bude sociální, anebo nebude vůbec,“ řekl Krajhanzl. Z výsledků průzkumu vyplývá, že lidé chtějí řešit změny klimatu, ale nevědí jak. V průzkumu Česká (ne)transformace 2022: zaostřeno na Moravskoslezský kraj odpovídalo 1000 lidí. Například 83 procent jich uvedlo, že by si do budoucna v kraji přáli více přírody a zeleně, 77 procent uvedlo, že by mělo být více přírodních rekreačních parků. Více než polovina respondentů si přeje méně velkých průmyslových podniků, 80 procent chce, aby ubylo znečištění ovzduší a 76 procent chce snížit hluk z dopravy a průmyslu.
„Důležité je, že lidé vnímají klimatickou změnu jako něco, co se musí řešit. To vnímám jako velmi pozitivní, myslel jsem, že společnost bude více skeptická,“ řekl moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák. Zároveň se podle něj potvrdilo, že ze změn lidé mají velké obavy. „Musíme změny dělat tak, aby to nemělo žádný dopad na život lidí v tomto kraji. Je to o to komplikovanější, že kontext je daný válečným konfliktem na Ukrajině, který vedl k tomu, že energie se staly nesmírně drahé,“ řekl hejtman. Je podle něj zapotřebí pracovat na tom, aby lidé do budoucna obavy neměli a vnímali pozitivní přínos pro čistotu ovzduší.
Průzkum byl součástí krajského projektu Life Coala spolufinancovaného Evropskou unií, během nějž vzniknou poradenská centra, která se zaměří na podporu klimatických projektů obcí a měst. „Do roku 2030 chceme podpořit vznik dvou stovek nových klimatických projektů, mezi kterými budou například projekty zaměřené na zadržování vody, ale také na řešení energetických úspor na budovách či revitalizace veřejných prostranství aplikujících navrhovaná adaptační opatření. Do našeho regionu, doufám, přijdou nové firmy zaměřující se na zelené technologie, nabídnou tak nová pracovní místa a posílí regionální rozvoj,“ uvedl hejtmanův náměstek Jan Krkoška.*
Zdroj: ČTK
