Smutnou událostí dne 14. září 2022 se stala zpráva, že zemřel Mgr. Jiří R. Haager, legenda mezi milovníky tropických rostlin a tropický botanik tělem i duší. Snad v každém skleníku českých botanických zahrad by se našly rostliny, které dovezl z tropů a zavedl do kultury.
Jiří Haager se narodil 16. 4. 1943 v Praze na Spořilově a příroda se mu líbila odmala. Studoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor systematika a ekologie bezobratlých živočichů a po ukončení studia rok působil v jihlavském muzeu jako entomolog. Pak se vrátil do Prahy, kde od roku 1966 nastoupil jako redaktor časopisu Živa. Tam ho zaujaly botanické články o tropech a začal se tropickou flórou zabývat hlouběji – tropické kytky ho zajímaly a bavily dalších 56 let.
Nezůstalo jen u teorie, v roce 1973 vznikla při Tisu (Svazu pro ochranu přírody a krajiny) skupina Orchidea, kde se stal členem a později vedoucím. Okamžitě začal organizovat expedice, celkem třikrát do Mexika, do Venezuely, Kolumbie, Peru a Ekvádoru, na jih Indie a na sever Vietnamu – z žádné se nevrátil s prázdnou. Snad nejnáročnější cestou byla expedice s vulkanologickou skupinou do Ekvádoru na přelomu let 1981 a 1982, během které navštívil nejen aktivní sopky, ale i Galapágy.
Práce snů
Po 14 letech v Živě nastoupil jako vedoucí skleníků socialistického podniku Sady lesy a zahradnictví Praha, kde dostal práci snů – měl na starosti inovaci sortimentu pokojových okrasných rostlin. V té době vytvořil naprosto unikátní sbírku tropických rostlin, které vytipoval jako možné pokojovky, vyzkoušel jejich pěstování ve skleníkových i bytových podmínkách a mnohé z nich se v interiérech skutečně zabydlely. Spoustu zajímavých rostlin vyzkoušel i ve svém bytě – rád se pochlubil, že v dobách svého největšího nadšení ubytoval ve svém 2+1 přes 1200 druhů rostlin. Ty samé skleníky změnily majitele a v roce 1987 připadly Botanickému ústavu ČSAV v Průhonicích, Jiří se stal vedoucím Introdukční a biofondové sbírky tropických rostlin. Bohužel sbírka nevydržela dlouho a po revoluci byla bez náhrady zrušena. Jirka Haager rozdal tropické rostliny do botanických zahrad, stanic mladých přírodovědců a do dalších organizací a šel učit biologii na gymnázium na Vyšehradě.
Působení v pražské Troji
V roce 1993 se mu naskytla příležitost a vyhrál konkurs na ředitele Botanické zahrady hlavního města Prahy. V zahradě se v té době nenacházel žádný skleník a také venkovní expozice byly na úplném začátku své historie. Pustil se však do práce s energií atomové elektrárny, dal dohromady tým nadšených lidí a zahrada se neuvěřitelně rychle začala měnit před očima v moderní zajímavou instituci. Největší změnou byla nejprve vize, která se ale v krátkém čase začala realizovat – vize velkého tropického skleníku Fata Morgana. Ještě, než projekt opustil papír, Jirka už organizoval expedice na sběr tropických rostlin pro nové expozice. Povedly se cesta do Nikaraguy, Guatemaly a Vietnamu a rostliny z nich se staly základem zeleného bohatství skleníku. Nešlo všechno hladce a stavbu provázely problémy, Jirka jako ředitel byl nakonec odvolán ve chvíli, kdy byly vykopány základy a betonoval se obvodový pás.
Ředitel botanické zahrady v Teplicích
Ačkoliv to bylo další obtížné životní období, Jirka se nevzdal a nastoupil jako ředitel botanické zahrady v Teplicích. A co se nestalo, do několika let stál v teplické botanické zahradě nový tropický skleník pojmenovaný Tropicana, který velikostí dokonce malinko přesáhl Fatu Morganu. Poučen z chyb a nedokonalostí první stavby, vytvořil další dílo, které je ozdobou zahrady v Teplicích. Nezahořkl, a proto následovalo krásných 18 let báječné spolupráce a výměn rostlin v obou skleníkách. Ani cestování do tropů neskončilo, Jirka znovu navštívil Vietnam, podařilo se mu splnit si sen na ostrově Sokotra a v letech 2010 až 2015 důkladně prozkoumal velkou část Chile. Teplickou botanickou zahradu proměnil k nepoznání a vytvořil si tam příjemný tým motivovaných a nadšených spolupracovníků, kam bylo radostí přijet na návštěvu. Síly mu začaly docházet až v 77 letech a o rok později ho epidemie covidu donutila jít do důchodu. Zemřel 14. září 2022.
Vynikající odborník
Jiří toho v životě dokázal opravdu hodně, byl ředitel dvou botanických zahrad (v pražské Troji a v Teplicích), zakladatel dvou velkých tropických skleníků, ale také autor mnoha knih, článků, fotografií i popisů tropických rostlin. Především nám však zůstal v paměti jako celoživotně nadšený botanik, báječný kolega i šéf, nezničitelný, svérázný a nepřehlédnutelný člověk. Procestoval velký kus světa, přivezl obrovské množství různých druhů rostlin a celý život přispíval k jejich poznání. Pěstoval málo známé i neznámé tropické rostliny, vymýšlel, jak je množit, jak je ukázat kolegům i veřejnosti a jak je rozšířit do kultury. Ochotně rozdával řízky, semínka i radost z této krásné práce i záliby, kdykoliv poradil a pomohl. Svým nadšením ovlivnil hodně lidí kolem sebe, mnohé přivedl k botanice nebo je naučil pěstovat kytky. Bude nám nesmírně chybět jako odborník i jako člověk.
Text a foto Romana Rybková, kurátorka sbírky tropických rostlin, Botanická zahrada hl. m. Prahy*
