Staré sady mají svou specifickou atmosféru a také historii, mnohdy i dosti pohnutou. Ovocné sady na Chotobuzi, které jsou součástí Botanické zahrady a genofondových sbírek Botanického ústavu Akademie věd ČR v Průhonicích, vede Český svaz ochránců přírody jako genofondovou plochu starých odrůd.
Historicky jde o část pomologického arboreta, které bylo na této lokalitě zakládáno od roku 1941. Nejprve zde byly založeny srovnávací pokusy s jabloňovými, hrušňovými a slivoňovými podnožemi. O pět let později sem bylo přeneseno přes 500 ovocných odrůd ze Sbírek pomologa Říhy, ze zrušeného pomologického ústavu v Praze–Troji. Za dalších deset let, v roce 1956 bylo však Ovocnářské oddělení zrušeno na základě rozhodnutí Československé akademie zemědělských věd. Ovocné výsadby byly určené k likvidaci. Částečně byl genofondový materiál přemístěn do Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousech. Některé odrůdy jsou již nenávratně pryč.
Sady naštěstí nebyly zrušeny zcela, a tak se do dnešních dnů zachovaly části jabloňového a hrušňového sadu. V posledních letech jsou na volné pozice dosazovány cenné staré odrůdy jabloní a hrušní zejména ze záchranných sortimentů.
Velký jabloňový sad
Mezi starými jabloňovými stromy v krajních řadách hlavního jablečného sadu nás určitě zaujme na dálku zářící červeň plodů Hetliny. Jedná se o původní českou odrůdu, pocházející z Domažlicka. Místně se jí říkalo Hetlín. Její pravděpodobné místo vzniku je v Chodově v období 18. století. Jablka jsou středně velká, zploštělá, mírně žebernatá. Převažuje karmínově červené zbarvení, zvláště u osluněných plodů. Slupka je hladká, lesklá, pokrytá světlými lenticelami. Dužnina je šťavnatá, žlutobílá. Chuťově bude vyhovovat konzumentům, kteří nevyhledávají aromatické chutě. Jablko nevadne a vydrží do dubna i déle. Výhodou je, že snáší vyšší polohy a horší půdy. Roste poměrně bujně a tvoří rozložité koruny. Hodí se pro volné tvary. Kvete později a plodí pravidelně.
Různobarevné renety
Ze stejné geografické oblasti pochází i odrůda Chodské. Někdy je označována jako Chodská reneta. Za místo původu této odrůdy bývají označovány Havlovice. Jsou to středně velká, kulovitá jablka, která mají v plné zralosti citronově žlutou barvu a na osluněné straně lehce rozmyté červené líčko. Jablko si uchovává pevnou, šťavnatou dužninu, je příjemné, sladce navinulé chuti. Vydrží podobně jako Panenské až do března. Stromy vytvářejí velké kulovité koruny, stárnoucí stromy mají korunu převislou. Jsou dlouhověké, méně náročné. Daří se jim i ve vyšších polohách a pravidelně plodí. Jsou dosti mrazuodolné a netrpí chorobami. Z lepších a slunných poloh dává kvalitnější plody. Doporučuje se co nejpozdější sklizeň.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 10/2022.
Text a foto Ing. Kateřina Štrossová, Český svaz ochránců přírody
