Zapomeňte na pěší turistiku nebo lyžování, nejnovějším trendem na výsypkách, které pokrývají průmyslovou krajinu severní Francie, je pěstování vína, napsala agentura Reuters. Činnost umožňují zvyšující se teploty způsobené klimatickými změnami.
Uzavření dolů v uhelné pánvi, která se táhne desítky kilometrů na západ od belgických hranic, na konci 20. století prohloubilo hospodářský úpadek v Pas-de-Calais. Zdejší haldy hlušiny jsou dnes ústředním bodem iniciativ udržitelného cestovního ruchu a symbolem znovuzrození tohoto departementu.
Před deseti lety zde byla vysazena vinná réva a v roce 2018 se začaly místním obyvatelům a malým obchodům prodávat první láhve vína s název Charbonnay. Jde o slovní hříčku, která v sobě ukrývá odkaz na slavnou odrůdu chardonnay a slovo "charbon", což je francouzský výraz pro uhlí.
Díky letošním vedrům, která byla na severu Francie méně spalující než na jihu, by se měla produkce ztrojnásobit oproti deseti hektolitrům vyrobeným v roce 2021. Ve srovnání s očekávanými 45,6 milionu hektolitrů v celostátním měřítku jde ale pořád o zanedbatelné množství. Hektolitr odpovídá 100 litrům nebo 133 standardním lahvím vína.
Vinař Olivier Pucek uvedl, že klima v části Francie, kterou mnozí Francouzi považují za pustou a ponurou, brzdilo pěstování vinné révy. To se podle něj brzy změní. "Letní vedra se stala slučitelnějšími s prací na vinici," řekl Reuters na výsypce v Haillicourtu, který leží asi hodinu jízdy autem směrem na jih od přístavního města Calais.
"Jsem si jistý, že by lidi, kteří v dolech pracovali, potěšilo, že na těchto výsypkách můžeme vyrábět víno, a dobré," řekl Henri Jammet, který rovněž pracuje na vinici, kde se hrozny sklízejí ručně.
V nedalekém městě Charleroi byla na haldě hlušiny vysazena druhá vinice. V sousední Belgii by vinice vysazená v roce 2019 měla příští rok přinést první lahve. UNESCO uhelnou pánev před deseti lety zapsalo na seznam světového dědictví.*
