Lokalita Petřín (Strahovská zahrada)
Historické sady nám poskytují živou knihu odrůd. Informace, které se dozvíme v pomologické literatuře, můžeme následně ověřit a blíže pozorovat naživo, přímo v sadu. Může nás zajímat, jak strom na daném stanovišti prosperuje, jaký má habitus, přírůstky. Jak čelí tlaku prostředí. A co nás bude zajímat nejvíce – jaké má plody.
Takovou učebnici odrůd nalezneme i v hlavním městě. Vydejme se na Petřín, kde je pestrá druhová výsadba ovoce. A nacházejí se v nich ovocné klenoty. Najdeme zde mandloně, jabloně, višně, slivoně. My se zaměříme na hrušně a jeřáby.
Letní hrušně
Solanka – v srdci ovocnářské oblasti Českého středohoří se v obci Solany zrodila původní česká odrůda Solanka. Pro svou kvalitu a chuť se její věhlas rozšířil i za hranice naší země, kam byla po Labi vyvážena. Má také pozdější nástup do plodnosti, přibližně deset let po výsadbě. Je barvy zelené, později se vybarvuje do zářivé, citronově žluté. Plody jsou střední velikosti, hruškovitého tvaru, s měkkou dužninou. Jsou sladké, šťavnaté, výborné osobité chuti. V horších podmínkách jsou plody kratší, více cibulovitého tvaru. Konzumní zralosti dosahuje kolem poloviny srpna a sklízí se jeden až dva týdny předem. Plodí pravidelně, ob rok poskytuje větší úrody. Ve vyšších polohách se jí lépe daří na chráněných stanovištích.
Máslovka římská – je letní hrušní neznámého původu. Strom vytváří kuželovitou korunu. Sklízí se ve druhé polovině srpna. Převládá žlutá barva plodů, na osluněné straně s červeným líčkem. Je to sladká šťavnatá hruška jemné kořenité chuti a střední velikosti. Na to, že se jedná o letní odrůdu, poměrně dobře odolává otlakům. Je však třeba ji česat zhruba XXX dní před zralostí. Později padá ze stromů a hniličí. Plodí pravidelně a poskytuje velké úrody ovoce. Její výhodou je, že se jí daří i ve vyšších polohách s chladnějším podnebím. Je mrazuodolná a na teplo nenáročná. Celkově jde o hrušeň se skromnějšími nároky na živiny a hnojení. Hodí se pro pěstování ve tvaru vysokokmenném.
Podzimní odrůdy
Merodova – je zářijovou hruškou, pocházející z území Belgie kolem roku 1800. Své jméno získala po významném belgickém knížecím rodu Merode-Westerloo. Habitus stromu je kuželovitý, bujného růstu. Je velmi úrodná. Sklízí se ve druhé polovině září. Plody jsou velké, válcovitého tvaru, barvy zelené. Má malá jádra, která jsou často i nevyvinutá. Lze ji skladovat jen do října. Proto se hodí buď k přímému konzumu, nebo jejich vlastností lze využít k dalšímu zpracování. Pro moštování je výhodou její velmi šťavnatá dužnina a navinule sladká, jemná kořenitá chuť. Mošt tak není pouze sladký, ale má svěží chuť kyselkavých tónů.
Text a foto Ing. Kateřina Štrossová, Český svaz ochránců přírody
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 9/2022.*
