Mandloně patří k starým ovocným dřevinám, které se pěstovaly již před 4000 lety, v Evropě je pěstovali již Římané. V České republice ale patří mezi minoritní druhy ovocných dřevin, které lze občas najít na zahradách, větší rozlohu zaujímají nejznámější sady na jižní Moravě v Hustopečích.
Vzhledem k malému rozsahu pěstovaných ploch není u nás věnována patřičná pozornost jejich případným patogenům a škůdcům a v případě onemocnění je pak nutné hledat informace v zahraniční literatuře.
Houbová onemocnění
V našich podmínkách patří k nejčastějším onemocněním mandloní moniliový úžeh a hniloba plodů, jejichž původcem je houba Monilia laxa, běžně se vyskytující na peckovinách.
K infekci dochází za chladného vlhkého počasí během kvetení. Infikované květy vadnou a velmi rychle zasychají, hnědnou a zůstávají neuspořádaně viset na větvičkách. Za vlhka se tvoří na květech jednotlivé, světle hnědé polštářky spor, které zajišťují další infekce. Houba prorůstá přes stopky do výhonů, jejichž terminální části zasychají a odumírají. Infikovány mohou být i poraněné plody, případně mycelium prorůstá z větvičky do zelené rubiny (zelené oplodí), která zahnívá a na povrchu se opět vytvářejí světle hnědé kupky konidioforů s konidiemi. Napadené plody za vlhka opadávají, za suchého počasí mumifikují a zůstávají připojené na větvičkách. Houba přežívá v pupenech, zbytcích květů, na větvičkách či mumifikovaných plodech. V případě výskytu patogena v předchozích letech, a pokud je jaro vlhké a chladné, je vhodné provést fungicidní ošetření. Aplikace se provádí před květem a po odkvětu, a to některým z přípravků s účinnou látkou např. trifloxystrobin (Flint, Monili 50 WG), fluopyran+tebukonazol (Luna Experience), spirotetramat (Movento 100 SC), mefentriflukonazol (Belanty) aj. Ale pokud nejsou z koruny odstraněny zaschlé výhony a mumie, je ošetření jen částečně účinné.
Text a foto doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D., AF MENDELU
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 9/2022.*