Život našich předků byl neoddělitelně svázán se střídáním ročních dob a počasím, neboť tyto přírodní děje rozhodovaly o tom, jaká bude sklizeň a zda budou spíše hladovět, nebo zda bude na obživu úrody dostatek. Se správným načasováním polních prací jim nepomáhaly sofistikované počítačové programy, ale svátky svatých připadajících na jednotlivé dny a dlouhodobé zkušenosti z pozorování životního cyklu přírody. Tyto poznatky se pak odrážely v lidových pranostikách, které se týkaly jak polních plodin, ale také ovoce či vinné révy.
Jako spotřebitelé jsme si zvykli, že jablka a hrušky nejsou tak úplně ovocem sezónním, ale naopak jsou v marketech v nabídce v podstatě nepřetržitě po celý rok. Aby toho bylo možné dosáhnout, stráví plody někdy i dlouhé měsíce ve skladech, většinou ve speciální řízené atmosféře, která má za úkol udržet ovoce čerstvé a lákavé až do chvíle, kdy se ocitne na pultech. Ovoci však během tohoto dlouhého skladování hrozí nebezpečí v podobě celé řady chorob, jejichž výskyt může plody zcela znehodnotit.
Když pomineme fyziologické choroby vyvolané různými faktory, jakými jsou například podmínky výživy stromů, chladová či mechanická poškození či nevhodné složení kontrolované atmosféry v ULO skladech, tak velmi významné hospodářské ztráty bývají během skladování způsobovány patogenními houbami. Prostředí klasických chlazených skladů s teplotami pohybujícími se v rozmezí 1–3 °C a s více než 80% vzdušnou vlhkostí je pro většinu hub napadajících skladované ovoce vyhovující. Na plodech jabloní se tak během skladování může objevit pozdní (skládková) strupovitost, jejímž původcem je houba Venturia inaequalis – hospodářsky nejvýznamnější patogen jabloní, který v průběhu vegetace napadá listy a plody. Konidie, kterými se houba během vegetace šíří, zůstávají v latentním stavu na povrchu plodů a po naskladnění ovoce, které bylo při sklizni vizuálně bez příznaků napadení, se objeví na plodech drobné černé tečky na slupce. Především populární odrůdu Golden Delicious (ale nejen ji), během skladování poškozuje kruhová hnědá hniloba (dříve nazývaná hořká nebo též gloeosporiová hniloba), způsobovaná patogeny rodu Pezicula. Konidie těchto patogenů kontaminují ovoce ještě během pěstební sezóny a do plodu vstupují nejčastěji přes lenticely. Po dlouhé době latence se pak vyvine napadení až v podmínkách skladu. Těmto houbám pro jejich růst postačují i velmi nízké teploty a napadené plody se kazí velice rychle. Choroba se projevuje typickými okrouhlými (0,5–3 cm) hnědými skvrnami, ostře ohraničenými od zdravé části, jejichž povrch se miskovitě prohýbá.
Text a foto Ing. Jana Kloutvorová, Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 9/2022 s tématem měsíce Ovocnářství.*
