Vlastivědné muzeum v Olomouci v pátek 2. září otevřelo novou přírodovědnou expozici. Společně s desítkami modelů a interaktivních poznávacích her je v ní 1540 exponátů. Věnují se botanice, geologii, mineralogii, paleontologii a zoologii. Návštěvníci zde najdou také dokumentární filmy o přírodě. Expozice nese název Příroda – od počátku bez konce. Na jednom místě názorně objasňuje vznik hornin a minerálů, hlavní etapy vývoje života na Zemi a vývoj rostlin a živočichů včetně ukázek významných fosilií, informoval mluvčí muzea Antonín Valenta.
Expozici muzeum umístilo do druhého patra, kde sídlí již dříve otevřená stálá expozice Příroda Olomouckého kraje. Tím se zrodil podle zástupců muzea ucelený komplex, jenž veřejnosti přístupnou a atraktivní formou přibližuje přírodní jevy i procesy a zároveň podává přehled o minerálech, horninách a současných i vyhynulých druzích rostlin, hub či živočichů nejen z celého světa. „Cílem obou expozic je návštěvníka nejen pobavit a poučit, ale také mu připomenout důležitost vztahu mezi člověkem a životním prostředím a ideálně v něm probudit hlubší zájem o přírodu,“ uvedl vedoucí přírodovědného ústavu muzea Peter Adamík.
V expozici návštěvníci narazí na seismograf, který v reálném čase zobrazuje záchvěvy zemského povrchu. „Dále je ohromí nádherný obří achát, čelist mamuta či největší semeno na světě ukryté donedávna ve starých muzejních sbírkách. Jde o semeno lodoicey seychelské, palmy ze Seychelských ostrovů. Měří zhruba 30 centimetrů a v čerstvém stavu mohlo vážit kolem 15 kilogramů, doplnil Adamík. V zoologické části je jako exponát i vlk, pro něhož byl osudný střet s autem při pokusu o překonání dálnice. „V této sekci veřejnosti představujeme hmyzí giganty s tělem měřícím přes deset centimetrů, jakými jsou africký brouk goliáš, americký herkules či vodní ploštice mohutnatka,“ doplnil kurátor sbírky entomologie Miloš Krist. V expozici věnované mineralogii najdou zájemci například pozůstatky z již zasypaného dolu Háje u Příbrami – pochází odsud speciálně vyleptaný drátkovitý agregát dyskrazitu, což je přirozená slitina antimonu a stříbra. Návštěvníky by mohl zaujmout i plíšek ryzího zlata z Uralu nebo jantar z Pobaltí, který byl naříznut a naleštěn, uvedli zástupci muzea.
Velkou pozornost si zaslouží i historicko-geologická část expozice, v níž se veřejnosti naskytne neobvyklý pohled do nitra Země. „Na speciálních globech mohou sledovat posuny kontinentů tak, jak se udály v rámci historie naší planety. Vše doplňují pravé zkameněliny, jež dokumentují vývoj života. Jde například o celé krunýře trilobitů, mamutí dolní čelist či kompletní lebku medvěda jeskynního,“ uvedli kurátoři Tomáš Lehotský a Martin Kováček.*
Zdroj: ČTK
