Podle predikcí Spojených národů by mohla světová populace do roku 2050 dosáhnout 10 miliard, z čehož 2/3 budou žít ve městech. Ve srovnání s rokem 1980, kdy to bylo jen 39 % lidí, je jasné, že před městy stojí obří výzva v podobě udržitelné existence.
Mezi ty největší výzvy, které stojí před dalším rozvojem měst, patří:
Jedním ze způsobů, jak se s nimi vypořádat, je podle doporučení Spojených národů přijetí modelu cirkulární ekonomiky ve stavebnictví. To v praxi znamená, více se soustředit na již existující zdroje, ale hlavně myšlenkový posun při projektování developerských projektů.
V současnosti žije ve městech celých 74 % evropské populace, v Severní Americe dokonce 82 %, v Jižní 80 %. Ve všech těchto hustě zalidněných oblastech se očekává, že tato čísla budou ještě růst. Pojďme se podívat na ta města, která vyšlapávají cestu k udržitelné budoucnosti. Jak?
1. Stockholm, Švédsko
První evropské město, které v roce 2010 získalo titul European Green Capital. Za svůj přínos ke zlepšování životního prostředí byla v dalších letech oceněna města Hamburg, Vitoria-Gasteiz, Nantes, Kodaň, Bristol, Ljubljana, Essen, Nijmegen, Oslo a Lisabon. Ambicí švédského hlavního města je zbavit se do roku 2050 fosilních paliv. Za tímto účelem zavedlo centrální vytápěcí systém, který nahrazuje 80 % tepla a teplé vody ve stockholmských domácnostech pocházející právě z fosilních zdrojů. Krom toho město vytvořilo několik eko čtvrtí, z nichž nejznámější je Hammarby Sjöstad. Ta se také stala vzorem pro obdobné oblasti po celém světě. Systém cirkulárního hospodaření s odpadem inspiroval podobné projekty v Kanadě, Británii, Číně i Thajsku.
2. Kodaň, Dánsko
Pokud jde o udržitelnost, jsou skandinávská města velkým zdrojem inspirace pro celý zbytek světa. Ani Kodaň není výjimkou. Už v roce 2009 si dala za cíl stát se prvním uhlíkově neutrálním hlavním městem světa. A to do roku 2025 jako součást svého CPH 2025 Climate Plan. Stejně jako Stockholm se soustředí na energeticky šetrné způsoby vytápění. V roce 2010 pak Kodaň představila strategii ozeleňování střech s podmínkou, že zelenou střechu musí mít každá nově postavená stavba. A v roce 2015 udělilo městu Světové ekonomické forum cenu Young Global Leader´s titul The Circulars a ocenilo tak jeho pionýrské snahy o využívání cirkulární ekonomiky v nejrůznějších odvětvích. V srpnu 2018 pak město přišlo s výzvou Circular Construction Challenge. Jde o iniciativu, která uvádí do praxe šest převratných nápadů na to, jak snižovat množství odpadu při budování nových developerských projektů. Jejím cílem je vytvoření zero waste světa, ve kterém se s odpadem nakládá jako se zdrojem, který se znovu a znovu využívá.
3. Londýn, Velká Británie
Také Londýn má ambice stát se světovým centrem cirkulární ekonomiky. Za tímto účelem si město zřídilo Komisi pro odpad a recyklaci, jejímž smyslem a účelem je poskytovat modelům cirkulární ekonomiky prostředí, ve kterém bude vzkvétat. Už v roce 2018 zařadila Arcadia Londýn na 1. místo na svém Indexu udržitelných měst před Stockholm, Edinburgh, Singapur a Vídeň. Město svou udržitelnou politikou pomáhá rezidentům i obchodníkům soustředit se na na udržitelnější budoucnost s respektem k přírodě a jejím zdrojům.
4. San Francisko, Spojené státy
Také San Francisko se soustředí na zero waste přístup a v roce 2020 hlásilo snížení objemu odpadu, který končí na skládkách o úctyhodných 80 % (zatímco New York a Chicago reportovalo snížení o 21 a 10 %). Důvodem úspěchu San Franciska je implementace nových pravidel, kdy město už v roce 2009 zavedlo povinnost recyklace a kompostování pro všechny obyvatele i podniky. Přesto musí ročně spálit 500 000 tun odpadu. Ze zákona se musí recyklovat také veškerý stavební odpad a tento přístup dělá z města hvězdu udržitelnosti ve Spojených státech.
5. Tokio, Japonsko
Tokio je známé jako lídr v oblasti inovací, přesto všem vyrazilo dech, když všechny medaile na Olympijské i Paralympijské hry v roce 2020 nechalo vyrobit ze 100% recyklovaných kovů ze starých mobilních telefonů. Megapole, která leží v největší metropolitní oblasti světa, pracuje na poli udržitelnosti na mnoha frontách. Se 14 miliony obyvatel jen ve vnitřním městě to není snadný úkol. Bojuje s ním například zpracováváním odpadu. Moderní a k přírodě šetrné metody, které k tomu využívá produkují ve finále popel, přísady do betonu a další stavební materiály. Procházíte-li se ve městě po chodníku, je možné, že našlapujete po něčem, co bylo ještě nedávno odpadem domácností.
Zdroj|: Zažít město jinak*
