Jihoafrická republika – II. díl
V prvním díle věnovaného Jihoafrické republice jsem vás seznámili s geografií a klimatickými podmínkami země a historií ovocnářství a vinohradnictví ovlivněnou evropskou kolonizací přímořského území. Následující přehled ovocných druhů navazuje na produkci citrusů, které jsme se věnovali v minulém čísle.
Réva vinná Bezprostředně po založení nizozemské zásobovací stanice, dnešního Kapského města, pro své loďstvo na trasách mezi východní Asií a Evropou došlo k pragmatické výsadbě prvních vinic v okolí stanice a pouhých sedm let po jejím založení, které se datuje do roku 1652, byla vyrobena první vína v Africe na jih od rovníku. Optimální podmínky Kapska pro vinohrady, srovnatelné podnebně s evropskou středomořskou oblastí, spolu s přílivem evropských osadníků, měly za následek poměrně razantní nárůst ploch vinic i produkce vín. V tomto procesu nemalou úlohu sehrála i francouzská protestantská komunita Hugenotů, kteří se sem uchýlili před tvrdým pronásledováním ve své domovině. Po další staletí docházelo v kultivaci révy vinné k průběžným výkyvům vzhledem k dějinným a přírodním událostem, zahrnujícím příkladně růst bělošské populace, búrské války, zavlečení mšičky révokazu až po nadprodukci vín, která se naplno projevila počátkem minulého století. V roce 1918 byl státem nastavený systém regulací výroby vín, stanovení minimálních cen a podporu výroby dolihovaných vín, vinných destilátů a nevinařských způsobů využití hroznů. Následkem po dlouhou dobu byla zvýšená míra podílu výroby vinných destilátů, a to i s ohledem na několik desetiletí významné izolace JAR z mezinárodního obchodu díky rasistickému systému apartheidu. Po jeho ukončení v roce 1994 došlo k prudké renezanci vinařského oboru. V roce 1990 se pro výrobu destilátů užívalo 70 % moštových hroznů oproti 30 %, ze kterých byla vyráběna vína, a již v roce 2003 byl poměr opačný a v roce 2018 pro výrobu brandy bylo využito 3,9 % vín, pro vinné destiláty 8,9 %. Velmi rychle narůstala kvalita vín, rozsah jejich produkce, zavádění moderních technologií i účast předních vinařských odborníků z Evropy a USA na tomto procesu. V současnosti patří pravidelně JAR mezi desítku předních vinařských zemí na světě s objemem výroby v roce 2019 ve výši 973,5 milionů litrů. Kromě vín, vinných destilátů a brandy existuje také významná produkce stolních hroznů, rozinek a jiných potravinářských produktů. Základní vinařská legislativa pochází z roku 1973 a byla vypracována podle francouzského systému. Propracovaná je tak územní klasifikace, která začíná na územních jednotkách, jíž je v současnosti pět (Západní Kapsko, Severní Kapsko, Východní Kapsko, Limpopo a Kwazulu-Natal) s téměř 2900 vinohradnickými subjekty. Nicméně důležitější je následní členění na regiony, okresy a oddělení, neboť drtivá většina vinařské produkce v JAR je záležitostí územní jednotky Západního Kapska, kde se nachází 28 z celkem 30 okresů. Jen samotná pětice nejdůležitějších vinařských regionů v JAR, která je situovaná v Západním Kapsku, generuje 73 % národní výroby vín. Celkový podíl této provincie na národní produkci vín dosahuje 95 %. Mezi mnohé přednosti této oblasti patří vysoká variabilita výškové zonality, půdních typů a podloží (žuly, vápence, pískovce, břidlice, jílovce aj), expozic, denních amplitud teplot a úhrnu srážek umožňující vhodnost pro kultivaci širokého spektra odrůd a výrobu kvalitních, různě charakterově odlišných vín.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 7/2022.
Text: Ing. Jiří Kaplan, foto: https://commons.wikimedia.org
