Pro zmírnění dopadů extrémních teplot by lidé neměli sekat trávníky nakrátko, naopak je vhodné hlídat denní spotřebu vody. Města potřebují maximum zeleně a vodních prvků, aby lépe čelila vlnám veder. ČTK to řekl Lukáš Dolák z brněnského Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Dnes mají teploty v Česku vystoupat až na 37 stupňů Celsia.
Vědec, který se zabývá dopady změny klimatu, dále uvedl, že výhodou Česka je hustá monitorovací síť v rámci výstražných systémů před extrémy počasí. "Právě jsme podávali jeden návrh projektu na takzvaný early warning system (systém včasného varování, pozn. ČTK), kde jsme chtěli řešit včasnou výstrahu před vlnami veder pro střední Evropu," řekl Dolák. Podotkl, že na podobných počinech se brněnští vědci podíleli už v minulosti.
Podle Doláka je první krok pro úspěšnost takových projektů určení největší hrozby v daném území. "Pokud se budeme bavit o Česku, tak to jsou epizody sucha, vlny veder a přívalové povodně. A druhým krokem je mít data. To znamená, mít dostatečně hustou síť stanic, které budou monitorovat," vysvětlil vědec.
Uvedl, že právě v Česku je staniční síť poměrně hustá. Podle Doláka však lze stále zlepšovat modely, které umí "spočítat", jaké počasí bude v regionu v příštích dnech a udělat co nejdelší a nejkvalitnější předpověď. "Modely jdou stále dopředu, výpočetní technika se zlepšuje, takže tady nějaký potenciál máme a vždycky mít budeme," konstatoval Dolák. Systém integrované výstražné služby v Česku poskytuje Český hydrometeorologický ústavu ve spolupráci s meteorologickou službou armády ČR.
K tomu, čím lidé mohou zmírnit dopady veder v obcích, expert uvedl, že by například neměli nakrátko sekat trávu – na zahradách i na prostranstvích. "Pokud máte možnost na zahrádce nebo jinde, tak je dobré zadržovat vodu. Můžeme se zamyslet nad svou vodní stopou, to znamená kolik vody spotřebujeme během dne. Zamyslet se nad tím, zda denně potřebujeme napuštěnou vanu nebo nám stačí rychlá sprcha. Jestli je potřeba napouštět bazén na zahradě nebo zda nám stačí veřejné koupaliště," řekl expert.
K rozsáhlejší a řízené adaptaci měst na horké počasí pak Dolák že uvedl, že je ideální maximum vodních prvků a maximum zeleně. Zdůraznil, že by se mělo pečlivě zvažovat, zda je nutné kácet vzrostlé stromy kvůli výstavbám a rekonstrukcím.
"Samozřejmě se pak počítá s výsadbou nových stromů, ale bude trvat třeba 50 nebo 80 let než dorostou výšky původních stromů. Byl bych rád, abychom více chránili vzrostlé stromy ve městech, abychom měli ten stín," řekl vědec. Poznamenal, že jsou třeba i revitalizace řek, které zpomalí tok vody, zvýší meandrování a voda tak bude městem déle protékat a ochlazovat zástavbu, ale i další rozšíření zelených střech. Jako nevhodné naopak zmínil rozprašovací vozy pro ochlazení ulic. Podle Doláka mají jen slabý efekt a ekonomicky se nevyplatí.*
Zdroj ČTK
