V únoru letošního roku zemřel dlouholetý pracovník VŠÚO Holovousy Ing. Jaroslav Zíka v nedožitých 86 letech. Jaroslav Zíka nastoupil do tehdejšího Výzkumného ústavu ovocnářského v Holovousích po složení maturitní zkoušky na SZTŠ v Mělníce v roce 1955 jako technik na oddělení agrotechniky.
Po ukončení základní vojenské služby se v roce 1957 do holovouského výzkumáku vrátil a svoji pracovní specializaci rozšířil o problematiku fyziologie. V letech 1959 až 1964 vystudoval dálkově agronomickou fakultu VŠZ v Praze. V roce 1966 byl Ministerstvem zemědělství a výživy vyslán na dlouhodobou stáž do Kanady. Převážnou část svého pobytu pracoval na specializovaných ovocnářských farmách v západní části Britské Kolumbie. V závěru svého pobytu absolvoval kurz na Zemědělské universitě Guelph v Ontariu. Po návratu z ciziny byl zařazen na oddělení ekonomiky a agrotechniky. Začátkem sedmdesátých let krátce řídil provozní oddělení ústavu a od roku 1971 byl pověřen dokončením rozestavěného experimentálního klimatizovaného skladu ovoce s kapacitou tisíc tun. Po jeho dobudování působil jako vedoucí tohoto úseku až do roku 1976. Nebyl by to Ing. Jaroslav Zíka, aby se okamžitě nepustil do studia problematiky skladování ovoce, norem, technických náležitostí a všeho, co moderní metody skladování přinášely. Absolvoval speciální vzdělávací kurz Chladírenské techniky při ČVÚT Praha a postgraduální studium Mykologie na UK Praha. Od roku 1976 pracoval jako samostatný výzkumný pracovník na oddělení fyziologie a později i výživy. Znalosti v oboru si rozšířil dalším dvouletým postgraduálním studiem Fyziologie výživy a genetiky na PF UK v Praze. Této specializaci se věnoval příštích 20 let, tedy až do důchodového věku.
V roce 1996 byl osloven tehdejším ministrem zemědělství Josefem Luxem s nabídkou pracovní účasti na založeném oddělení evropské integrace za specializaci ovoce a zelenina. Jednalo se o náročné několikaleté období přípravy České republiky na vstup do EU. Na tomto postu setrval Ing. Zíka až do roku 2004, kdy odešel do důchodu.
Aktivní i v důchodovém věku
Každý kdo Ing. Zíku poznal, ví, že v důchodu nezahálel, ale dál výzkumničil, studoval, zpracovával studie, psal posudky a věnoval se zahradě. Získal jsem určitě ne úplný přehled o jeho publikační činnosti a musím konstatovat, že jeho publikace, stejně jako pracovní zařazení prakticky na všech odděleních ústavu, prolínají celé ovocnářské odvětví. V průběhu několika desetiletí práce v ústavu je těch přednáškových, a hlavně publikačních výstupů na stovky, samozřejmě spolu se zpracovanými studiemi, posudky a doporučeními.
Spoluzakladatel OUČR
Ing. Jaroslav Zíka byl spoluzakladatelem Ovocnářské unie České republiky a jejím prvním tajemníkem. Byl jmenován Čestným členem Ovocnářské unie ČR. Díky znalostem celého odvětví, jazykovému vybavení i kontaktům v zahraničí, byl vždy o krok napřed.
Jaroslava jsem poznal v roce mého nástupu do Holovous v roce 1969, kdy spolu s dalšími kolegy neprožíval, vzhledem k nastupující normalizaci, příznivé pracovní období. Nezatrpkl i když mu bylo odepřeno studium kandidatury a udělal to nejlepší co mohl, studoval a pracoval „na sobě“, což se mu v dalších letech mnohokrát hodilo.
Byl odborníkem na svém místě, ale i dobrým organizátorem pracovních a hlavně odborných akcí ústavu především s mezinárodní účastí. Několik let jsem byl na oddělení fyziologie i jeho nejbližším spolupracovníkem a musím s úctou konstatovat, že jeho pracovní nasazení, zájem o řešenou problematiku a neustálá aktivita byla příkladná a inspirující. Osobně jsem přesvědčen, že Ing. Jaroslav Zíka byl člověkem s mimořádným přehledem a znalostmi ve všech disciplínách i specializacích, které s sebou ovocnářské odvětví přináší.*
Čest jeho památce!
Ing. Václav Ludvík, emeritní ředitel VŠÚO Holovousy s. r. o. a tajemník VčOU
