Třešně a višně patří mezi oblíbené ovoce, avšak v obchodech se objevuje spíše výjimečně a v současné době se svou cenou řadí spíše mezi luxusní druhy. V roce 2020 v České republice zaujímaly produkční sady třešní 769 ha, višní 1172 ha, přičemž v ekologickém režimu bylo u obou druhů přibližně 100 ha. Hlavními produkčními oblastmi jsou střední a severní Čechy a jižní Morava. Třešně a višně společně s hrušněmi a švestkami jsou považovány za perspektivní ovocné druhy.
Stromy, především plody, ohrožují četné patogeny a škůdci. Nejen u třešní, ale u všech peckovin a jádrovin se můžeme setkat s houbami r. Monilia, které způsobují vysoké ztráty již v sadech během vegetace, a i po uskladnění. Na jaře, jakmile začnou stromy kvést, je zejména u peckovin zaznamenávána moniliová spála, někdy označovaná jako úžeh, jejímž původcem je Monilia laxa. Za nejčastějšího původce hniloby plodů je považována M. fructigena.
Moniliová spála a hniloba plodů
Monilia laxa, M. fructigena
Moniliová spála se projevuje odumíráním květů, zasycháním koncových částí výhonů a větviček. Okvětní lístky a květní stopky náhle zhnědnou až zešednou, zaschnou, a po opadu okvětních lístků zůstávají viset dlouhodobě na výhonech (odumírání květů). Květy třešní a meruněk jsou vysoce vnímavé k infekci od stadia balonku do opadu okvětních lístků. Vadnutí květů začíná na jaře od prašníků a šíří se přes pestík a semeník. Na stopkách infikovaných květů se tvoří drobné kupky rozmnožovacích orgánů a pokud je počasí příznivé (delší dobu vlhko) je sporulace houby hojná. Výhony a pupeny jsou obvykle infikovány z květů či okolních infikovaných výhonů. Za několik týdnů po odkvětu se v blízkosti báze infikovaných výhonů objevují první nekrotické léze s výronem kleje. Takto poškozené větvičky s mladými vadnoucími listy během několika dní uschnou a odumřou. Obvykle je infekce omezena na jednoleté výhony a nešíří se do dvouletého dřeva.
Hniloba plodů se nejčastěji vyskytuje až na mechanicky poškozených dozrávajících nebo zralých plodech, ale může se objevit i na teprve se vyvíjejících plodech v podobě hnědých, kruhových, rychle se zvětšujících zahnívajících skvrn. Od ranky se šířící kruhová hniloba se na povrchu pokrývá polštářky rozmnožovacích orgánů (konidiofory s konidiemi), často uspořádanými do soustředných kruhů. Houba může proniknout do výhonu z infikovaného plodu a způsobit jeho odumření. V závislosti na průběhu počasí napadené plody zahnívají a opadávají nebo vysychají a zůstávají jako mumie na stromě, kde přezimují.*
Text a foto doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D., AF MENDELU
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 6/2022.
