Na přelomu března a dubna 2022 vydala EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) souhrnnou zprávu výsledků monitoringu reziduí pesticidů v potravinách dostupných v EU. Vzhledem k časové náročnosti souhrnného zpracování dat za všechny členské země vždy zahrnují vydávané zprávy výsledky nikoliv za rok loňský (v tomto případě za rok 2021), ale za rok tomu předchozí. V letošní zprávě jsou tedy uvedeny výsledky analýz za rok 2020.
Zpráva zahrnuje jednak výsledky tzv. koordinovaného plánu monitoringu reziduí, v rámci něhož byly pro rok 2020 plánovaně ve všech zemích jednotně sledovány tyto potraviny: mrkev, květák, kiwi, cibule, pomeranče, hrušky, brambory, fazole, hnědá rýže, žito, hovězí játra a drůbeží tuk. Každé tři roky se odebírá vzorek ze stejného koše produktů, což znamená, že u konkrétního zboží lze identifikovat vzestupné nebo sestupné trendy. Současně zpráva uvádí i výsledky shromážděné v rámci vnitrostátních kontrolních činností prováděných jednotlivými členskými státy EU. Vnitrostátní kontrolní programy jsou založeny na riziku a každá členská země se zaměřuje cíleně na produkty, které pravděpodobně obsahují rezidua pesticidů, nebo u kterých byla v předchozích letech zjištěna porušení právních předpisů.
Výsledky monitoringu
Celkově bylo v obou typech víceletých kontrolních plánů v roce 2020 analyzováno přes 88 000 vzorků, z toho téměř 95 % vzorků (přesněji 94,9 %) vzorků vyhovovalo zákonem povoleným limitům.
V případě vzorků analyzovaných v koordinovaném programu (což představovalo 12 077 vzorků z oněch 88 000) bylo u:
- 68,5 % zjištěno, že neobsahuje kvantifikovatelné hladiny reziduí;
- 29,7 % nalezeno jedno nebo více reziduí v koncentracích nižších nebo rovných povoleným úrovním maximálního limitu reziduí (MLR);
- 1,7 % nález rezidua překračoval zákonné maximum. Tento počet však zahrnuje i vzorky, u nichž hodnota nálezu spadá do rozpětí tzv. nejistoty měření (dáno analytickým postupem). Po vyloučení takovýchto vzorků k nezpochybnitelnému překročení MLR došlo u 0,9 % vzorků (113 vzorků). Tyto vzorky jsou klasifikovány jako nevyhovující.
Česká republika do výše zmíněného společného celounijního monitoringu reziduí rovněž dodala data ze vzorků odebraných v tuzemsku. Z nich stojí za zmínku například nadlimitní záchyt úč. látky folpet v cibuli z Mexika. V EU je folpet povolený, pro cibuli má limit MLR 0,03 mg/kg. V ČR však tato látka k ošetřování cibule registrovaná není. Opravdu musíme dovážet zrovna cibuli z Mexika, a navíc ještě ošetřovanou látkami, které u nás nejsou do této plodiny registrovány? Také lze uvést příklad jablek dovezených z Nového Zélandu s překročeným limitem pro imazalil. Ani ten není u nás do jabloní registrován. Otázka k tomu je stejná, jako v případě cibule. K tomu se ještě může přidružit navíc i úvaha, jak je to vlastně s uhlíkovou stopou (jejíž snižování si nastavila EU jako nejvyšší prioritu), jestliže komodity, které naši pěstitelé umí vyrobit tady u nás a ve vysoké kvalitě, jakosti a s použitím jen těch účinných látek, které povolila EU na základě přísně stanovených kritérií, dovážíme na náš trh přes půl světa.*
Text a foto Ing. Jana Kloutvorová, Ovocnářská unie České republiky
Zdroj uváděných dat: www.efsa.europa.eu
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 6/2022.