Velkému úložišti rostlinných semen hrozí na Ukrajině zánik, nachází se totiž blízko bojiště. Znamenalo by to zničení genetického kódu téměř 2000 plodin. Podle neziskové organizace Crop Trust, kterou zřídila Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), se riziko vyostřilo začátkem května, když bylo poškozeno výzkumné zařízení poblíž ukrajinské národní banky semen. Toto zařízení i banka semen sídlí v Charkově, druhém největším městě Ukrajiny, které leží na severovýchodě země a intenzivně ho bombardují ruské síly.
Organizace Crop Trust uvedla, že zmíněné výzkumné zařízení bylo zasaženo, ale s odkazem na bezpečnostní důvody odmítla uvést podrobnosti. Co se týká ukrajinské banky semen, která je desátá největší svého druhu na světě, pouze čtyři procenta semen byla zálohována.
"Úložiště semen jsou pro lidstvo jakousi životní pojistkou. Poskytují suroviny pro šlechtění nových odrůd rostlin odolných vůči suchu, novým škůdcům, novým chorobám a vyšším teplotám," řekl agentuře Reuters Stefan Schmitz, který vede organizaci Crop Trust. "Pokud by byla ukrajinská banka semen zničena, byla by to tragická ztráta," dodal.
Vědci se spoléhají na rozmanitý genetický materiál, který banky osiv uchovávají, aby mohli vyšlechtit rostliny, které jsou schopny odolávat klimatickým změnám nebo chorobám. Tato zařízení nabývají s ohledem na extrémy počasí na důležitosti kvůli zajištění dostatečné produkce potravin pro 7,9 miliardy obyvatel planety.
Významnou lekci o důležitosti zálohování zemědělských plodin v globální bance semen na norském arktickém souostroví Špicberky poskytla válka v Sýrii. V roce 2015 odtud byly odeslány náhradní vzorky pšenice, ječmene a trav vhodných do suchých oblastí výzkumníkům v Libanonu, když byla zničena banka semen poblíž syrského města Halab (Aleppo).
Celkem se na Špicberkách uchovává více než milion vzorků semen. Patří mezi ně čtyři procenta ze 150 000 ukrajinských semen, což představuje více než 1800 plodin.
Organizace Crop Trust se sídlem v Německu, která je jedinou mezinárodní organizací, jejímž cílem je ochrana rozmanitosti plodin, poskytla Ukrajině finanční prostředky na přípravu duplikátů semen. Proces lze ale jen obtížně urychlit kvůli bezpečnostním a logistickým problémům spojeným s válkou a přírodními cykly.
Schmitz odhaduje, že v nejlepším případě lze během jednoho roku zálohovat asi deset procent ukrajinských semen. Před odesláním duplikátů do Norska je třeba semena vysadit, vypěstovat a ve správný čas i sklidit. Nouzovým opatřením by bylo sbírku bez procesu duplikace poslat do globální banky semen, což ale podle Schmitze znemožňuje válka.
Syrská semena pocházela z oblasti takzvaného úrodného půlměsíce, kde patrně vzniklo usedlé zemědělství. Ústřední místo v zemědělství obdobně zaujímá Ukrajina.
"Zemědělství na Ukrajině má kořeny už v prehistorických dobách," uvedla hlavní poradkyně norského ministerstva zemědělství a potravinářství Grethe Helene Evjenová. Dodala, že mnohá semena této země jsou unikátní. Norské ministerstvo je podle ní připraveno pomoci Ukrajině s duplikací a skladováním všech jejích semen na Špicberkách, zatím však neobdrželo žádost od ukrajinských úřadů.
Válka mezi Ruskem a Ukrajinou, tedy mezi třetím a čtvrtým největším vývozcem obilí na světě, přispěla k růstu cen potravin. Kromě toho nyní hrozí jejich nedostatek. V rozvojových zemích, které obvykle využívají ukrajinské obilí, vypukly protesty.
Sněhem a ledem pokryté Špicberky, které leží zhruba 1000 kilometrů od severního pólu, byly vybrány díky své odlehlosti nabízející stabilní prostředí pro takovýto dlouhodobý projekt. V jeskyni, kde jsou semena uložena, by věčně zmrzlá půda měla zajistit stálou teplotu pod bodem mrazu po dobu 200 let i v případě toho nejhoršího scénáře globálního oteplování či v případě selhání automatického systému chlazení.*
