Na základě vzrůstajících odchytů mšice smrkové (Elatobium abietinum) v sacích pastech byl iniciován průzkum přímo v terénu. Podíleli se na něm inspektoři ÚKZÚZ z terénní inspekce. Jeho cílem bylo mimo jiné zachytit četnost a sílu výskytů na smrku pichlavém (Picea pungens). Tento druh dřeviny se ukázal jako velmi citlivý na poškození sáním mšice smrkové, a to především v suchém jaru následujícím po mírné zimě. Obdobná situace nastala v roce 2015, kdy vznikly závažné škody hlavně v intravilánech měst. Během letošního probíhajícího průzkumu se ukázalo, že poškození smrků neuniklo ani samotným pěstitelům, kteří sami začali oznamovat silné napadení zmiňovanou mšicí.
Celkem bylo provedeno 140 pozorování na smrku pichlavém, přičemž v 83 případech byl zaznamenán silný výskyt. Na třech lokalitách byl výskyt hodnocen i jako extrémní. Na dalších 51 lokalitách se jednalo o slabé napadení a pouze na šesti místech nebyl výskyt pozorován vůbec. Silné výskyty se objevovaly napříč celou republikou, proto nelze vysledovat, že by některé regiony byly méně rizikové.
Do konce první dekády dubna panovalo poměrně chladné počasí a vývoj mšic byl velmi pomalý. Po následném otelení se vývoj značně urychlil a záhy došlo k objevení se okřídlené generace a silnému přeletu. I z toho důvodu je chemická ochrana proti mšici smrkové v tomto roce už neúčelná a je třeba se zaměřit na opatření vedoucí k regeneraci smrků se slabším poškozením a stimulovat jejich přirozenou vitalitu přihnojením a zajištěním optimálního vodního režimu. Ošetření se neprovádí ani na podzim, protože podzimní letová vlna bývá v našich podmínkách slabá nebo se nezformuje vůbec.
Pro zabránění škod v následujících letech doporučujeme pěstitelům zjišťování případného výskytu již v průběhu března s využitím oklepávání větví na bílou podložku A4. Vybírají se větvičky v dolní vnitřní části koruny ze zastíněné strany. Pod vybranými větvemi se přidrží podložka a na větve se prudce poklepe. Pokud na podložce nalezneme 0,5 až 2 mm velké zelené mšice s červenýma očima, jedná s vysokou pravděpodobností o mšici smrkovou. Je-li zachycen počet více než čtyř jedinců, doporučuje se chemická regulace.
Na podzim loňského roku byly zaznamenány jednotlivé záchyty v řádech kusů, přesto šlo o nadprůměrný přelet. Poprvé došlo také k odchycení samců, navzdory tomu, že se předpokládalo, že na území ČR převládají anholocyklické kmeny, které se množí pouze partenogeneticky. Průzkum potvrdil, že tato zjištění mají souvislost se současnými silnými výskyty. Proto bude od letošního roku tento druh zařazen do skupiny druhů mšic, u kterých je sestavována prognóza jarních výskytů.*
Zdroj: ÚKZÚZ
