V nejsušší poušti světa a v nadmořské výšce 3600 metrů by jen těžko někdo hledal vinici. V chilském regionu Antofagasta v oblasti pouště Atacama jedna taková existuje, další jsou v této oblasti v nadmořské výšce o několik stovek metrů níže. Dvě z vín místního družstva vinařů, které sdružuje výhradně pěstitele z řad původního obyvatelstva Atakamů, získala loni v Itálii medaile ve světové soutěži extrémních vín. Informoval o tom deník El País.
"Nikdy v životě jsem neviděla, že by se víno pěstovalo v takové nadmořské výšce," uvedla sedmašedesátiletá Chilanka Cecilia Cruzová, majitelka vinice v největší výšce v Chile. "Sousedé mi nevěřili, že budu schopná sklízet ovoce. Nyní za mnou chodí podívat se na hrozny a chtějí je ochutnat," dodala pyšná pěstitelka z vesnici Socaire.
Cruzová stejně jako většina jejích sousedů pěstovala původně kukuřici či fazole. V roce 2010 se zapojila do programu nazvaného Atacama úrodná zem, který financuje chilská chemická a důlní společnost SQM a který zájemcům o pěstování vinné révy v této oblasti poskytl pomoc finanční i odbornou. Enologové poradili například s odrůdami, inženýři se zavlažovacím systémem.
V roce 2017 se Cruzová připojila k družstvu vinařů domorodých Atakamů, v němž z někdejších padesáti pěstitelů vydrželo 18, včetně Cruzové. Ostatní nedokázali pěstovat víno v tak extrémních podmínkách či mu nevěnovali dost času a péče, citoval deník El País enologa sdružení Fabiána Muňoze. Jejich víno zvané podle inckého výrazu pro komunitu Ayllu získalo už několik ocenění.
"Extrémní podmínky, jako je skalnatá půda, vysoká nadmořská výška, méně kyslíku, hodně slunce a změny teplot vyžadují mnohem větší úsilí a kontrolu kvality," řekl Muňoz. Popsal také, že slupka hroznu je silnější a jeho chuť výraznější a intenzivní. Samozřejmostí jsou ekologické postupy, k zavlažování používají elektřinou vyráběnou solárními panely.
Zdroj: ČTK
