Jersey, přesněji Rychtářství Jersey zahrnuje největší z Normanských ostrovů v průlivu La Manche poblíž severního pobřeží Francie a několik menších ostrovů bez stálého osídlení do vzdálenosti přibližně 20 km od něj. Francouzské pobřeží je od ostrova Jersey vzdálené 22 km, anglické břehy 161 km.
Ani samotný ostrov Jersey nevyniká svými rozměry, kdy nejvzdálenější jeho body jsou 14,5 a 8 km. Pro ilustraci, rozlohou je srovnatelný s 10 % okresu Jihlava a počtem obyvatel srovnatelným je rychtářství o málo větší než populace žijících ve městě Liberci. Rychtářství je v současnosti formálně, a to již od počátku 13. století, lénem britského panovníka (panovnice), ale není součástí ani závislým územím Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, které má pouze přenesené kompetence za obranu a část zahraničního zastupování. Mateční horninou ostrova je sice žula, ale půdy jsou kvalitní s převládajícími sprašovými v mocnosti až jednoho metru. Menší část na západě tvoří spíše písčité typy a v několika údolních lokalitách též rašeliništní. Pro rostlinnou výrobu je využito vysokých 57 % plochy ostrova. Povrch ostrova je převážně zvlněný, klesající od severu k jihu. Tímto směrem je také vyvinutá říční síť. Ta brázdí ostrov údolními oblastmi a částečně byla využita k výstavbě vodních nádrží. Podnebí je velice mírné, oceánského typu moderované teplým Golfským proudem. Vyznačuje se teplotně vyrovnanými letními měsíci s hodnotami okolo 20 °C a zvláště slunným měsícem červencem, ve kterém se také vyskytuje nejméně srážek. V protikladu zimní měsíce, zvláště prosinec, jsou deštivější. Zimní teploty obvykle oscilují mezi 4 a 10 °C. Mráz je vzácnější. Historicky naměřené minimum –10 °C je platné z 19. století. Naopak v posledních dekádách přibývá letních dnů s vysokými teplotami, které zde byly naměřeny do hodnoty 36 °C. Sněhové srážky se nevyskytují každoročně a obvykle se na povrchu neudrží. Roční srážkový úhrn je v průměru 865 mm a doba slunečního svitu přesahuje 1900 hodin. Nejzávažnějším rizikovým faktorem jsou občasné bouře se silnějším větrem.
Ovocnářství a vinohradnictví
S přihlédnutím k velice mírnému klimatu s v podstatě subtropickým průběhem zim, úrodné půdě a blízkému napojení na anglický trh se na ostrově časně a bohatě rozvinula silná zahradnická orientace v zemědělství. Zelinářství a ovocnářství patřilo v dobách, kdy bylo zemědělství hlavním zdrojem obživy, spolu s chovem mléčného skotu (dodnes světoznámé mléčné plemeno skotu „Jersey“) a lovem mořských plodů, mezi hlavní hospodářské disciplíny ostrova. Od středověku v ovocnářství byla patrná silná orientace na pěstování jabloní a výrobu ciderů z jablek.*
Text Ing. Jiří Kaplan, foto/zdroj https://en.wikipedia.org
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 5/2022.
