Cílem tohoto a předchozího článku bylo poukázat na vývoj odrůd čínské astry [Callistephus chinensis (L.) Nees], jejíž semena byla do Evropy zaslána P. d´Incarvilleem, pravděpodobně před rokem 1730. První zmínky o jednoduše kvetoucích rostlinách připomínajících sedmikrásku či kopretinu z daleké Asie, je právě z tohoto období. Během několika let se tato nenápadná rostlina změnila k nepoznání a vzniklo na několik set odrůd.
S přibývajícími novými šlechtitelskými metodami, počínaje G. J. Mendelem až po současné biotechnologické metody se každoročně objevovaly nové a nové odrůdy. Světový věhlas měly také naše odrůdy z tehdejšího Československa, které získaly mnohá prvenství na zahraničních výstavách. Naštěstí, díky několika pracovníkům, kterým nebyla lhostejná mravenčí šlechtitelská práce jejich předchůdců, jsou některé odrůdy uložené v GB Praha-Ruzyně. V této části jsou zohledněny významné odrůdy vzniklé v Evropě, Americe a Japonsku.
Vývoj odrůd byl značně ovlivněn nastupujícími novými biotechnologickými postupy. Využívaly se jak tradiční šlechtitelské metody (výběr, hybridizace, mutace, polyploidizace), tak i netradiční metody – biotechnologické a molekulární. Mutačního šlechtění se začalo využívat ve 20. letech 20. století a naplno se využívalo zejména po druhé světové válce. V 60. letech 20. století byla pro mutační šlechtění využívána ŠS Stupice, která se stala hlavní specializovanou šlechtitelskou stanicí nejen pro květiny. Postupem času se změnily i nové šlechtitelské cíle. Kromě přetrvávajících estetických vlastností šlo především o zvýšení výnosnosti osiva v závislosti na stavbu květů v květenství, vhodnější pěstební vlastnosti související s agrotechnickými požadavky spojené s velkoprodukční mechanizovanou výrobou a zvýšení odolnosti vůči biotickým a abiotickým faktorům. Během 20. století došlo k dalšímu masivnímu nárůstu jak zahraničních, tak i tuzemských nových odrůd.*
Text a foto Ing. Oldřiška Sotolářová, ZF MENDELU, Lednice
Celý text naleznete v časopise Zahradnictví č. 5/2022.
