Mezi nejvýznamnější faktory pro stanovení kvalitní prognózy a signalizace náleží úhrny srážek. Je nutné sledovat nejen celkový úhrn za vegetaci, ale i dynamiku srážek v jejím průběhu. Mezi jednotlivými roky mohou být velké rozdíly. Toto potvrzuje srovnání vybraných lokalit v letech 2020 a 2021.
V rajčatech se na řadě lokalit projevila plíseň rajčete (Phytophthora infestans), kde byly rozdíly podle lokalit. Podle našich pozorování se projevila později proti roku 2020. Od druhé poloviny srpna vlivem vyšších srážek docházelo k praskání plodů.
Sazenice brukvovité zeleniny po výsadbě byly často totálně zničeny slimáčkem polním (Deroceras agreste) a plzákem španělským (Arion lusitanicus). V druhé polovině srpna výrazné škody způsoboval bělásek zelný (Pieris brassicae). Jeho nálet byl velmi rychlý a pokud nebyla včas provedena ochranná opatření byl výrazně snížen nejen výnos, ale také kvalita produkce.
V červené řepě se od poloviny září na starších listech projevila cerkosporová listová skvrnitost řepy (Cercospora beticola). Neměla však již vliv na výnos. Ve srovnání s krmnou řepou byl výskyt přibližně o měsíc pozdější.
V jabloních se podle našich poznatků od druhé dekády května vyskytovalo padlí (Podosphaera leucotricha). Od první dekády června strupovitost (Venturia inaequalis), kdy v průběhu vegetace byla silně napadena citlivá odrůda Golden Delicious. V broskvích bylo nutné provádět ošetření proti kadeřavosti (Taphrina deformans). Naopak tlak padlí (Podosphaera pannosa) nebyl tak výrazný. Na meruňkách u hnědnutí listů meruňky (Apiognomonia erythrostoma) a také u moniliové hniloby (Monilia ssp.) na meruňkách, višních a třešních byly výrazné rozdíly mezi jednotlivými lokalitami. V současnosti je významným škůdcem zralých plodů třešní, višní, jeřábu černého a révy vinné špaček obecný (Sturnus vulgaris). Je schopen výrazně snížit úrodu. U malopěstitelů je možná ochrana zakrytím, bohužel ve velkovýrobě je to prakticky nemožné. Ve vinicích byly také hlášeny škody způsobené srncem obecným (Capreolus capreolus).
V révě vinné proti jiným rokům nebyly škody způsobené mrazem tak výrazné. Byly sledovány zejména v okrajových oblastech jejího pěstování (Třebíčsko). Je-li to možné, jako velmi vhodné je v porostech révy vinné vysazovat jak odrůdy rané (Solaris, Muškát moravský), tak i odrůdy pozdní (například Hibernal). Velmi výrazné rozdíly byly ve škodách způsobených krupobitím. V okolí Hodonína koncem června byly rostliny révy vinné poškozeny v menším rozsahu (do 5 %). Ve stejném období také v okrajové oblasti jejího pěstování na Třebíčsku. Naopak v druhé dekádě srpna byly velmi výrazné škody v jižní polovině okresu Brno-venkov. Tam, kde nebyly provedeny řádně zelené práce, bylo toto poškození nižší. Poškozené porosty byly ošetřovány měďnatými přípravky. V posledních letech nejvýznamnější choroba révy vinné padlí révové (Erysiphe necator) se vyskytlo začátkem července. Plně potvrdilo moudrost starých vinařů „Na Cyrila a Metoděje hledej múčnatku ve vinohradu“. Na některých lokalitách v polovině tohoto měsíce byla až 50% poškození. Výskyty se také projevily na tradičních odrůdách Modrý portugal, Frankovka a Chardonay, ale také Neuburské, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Müller Thurgau. V druhé polovině vegetace byly výrazné rozdíly v napadení mezi jednotlivými lokalitami. První výskyt plísně révy (Plasmopara viticola) byl zjištěn v poslední dekádě měsíce června. Na mnoha místech bylo problematické dodržet frekvenci ošetření vzhledem k vysokým úhrnům srážek, kdy nebylo možné ošetření provádět. Následně se projevila na zálistcích. Šedá hniloba hroznů révy, syn. plíseň šedá (Botrytis cinerea) se vyskytla začátkem září na odrůdách Müller Thurgau, Muškát moravský, Neuburské a Svatovavřinecké. Díky příznivému průběhu úhrnů srážek v září nezpůsobily výše uvedené dvě choroby větší škody. Proti obaleči mramorovanému (Lobesia botrana),obalečíku jednopásnému, syn. obaleči jednopásému (Eupoecilia ambiguella) bylo díky využití metody Ing. Antonína Mušky (1934-2014) signalizováno na některých lokalitách pouze jedno ošetření.*
Text Ing. František Muška, Ph.D.,1 Ing. Antonín Muška, Brno, 1Komora zemědělských poradců ČR
Celý text naleznete v časopise Zahradnictví č. 5/2022.
