Jednou z nejvýznamnějších chorob napadající peckoviny je moniliová spála Monilinia laxa (Aderh. & Ruhland). Patogen napadá květy, letorosty, větévky i plody (hniloba). Moniliová spála se projevuje zavadáním a zhnědnutím květů. K infekci a šíření dochází během kvetení. Infikované květy, mladé listy a výhony poté nekrotizují a odumírají.
Nejvhodnější podmínky pro rozvoj této choroby nastávají za chladného a vlhkého počasí (Dimova a Titjnov 2013). Počáteční infekce jsou způsobeny konidiemi vytvořenými na mumifikovaných plodech a pletivech napadených z předešlého roku. Ty se šíří pomocí vody, větru a hmyzu. K infekci jsou stromy nejvíce náchylné od fáze „bílého pupenu“ do opadu květů (Tamm 1993, Jones 1996, Holb 2008). Choroba napadá všechny druhy peckovin, nejvíce však višně (Miessner a Stammler 2010). Nepřímé důsledky spály jsou kromě ztrát na úrodě v daném roce (které mohou dosahovat až 30 %), také snížení násady plodů v dalších letech, špatné vyzrávání letorostů, praskliny umožňující vstup sekundárních patogenů a celkové oslabení ovocného stromu (Van Leeuwen et al. 2001, Juroch 2006).
Možnosti ochrany
Jelikož choroba přezimuje v napadených větévkách a mumifikovaných plodech je důležitou ochranou odstraňování těchto zdrojů inokula. Pokud není odstranění napadených částí stromu dostatečné, je nutno provést ošetření dvěma až třemi postřiky. První ošetření se provádí na počátku rozkvětu (20–50 % květů rozkvetlých). V případě rozvleklého kvetení (chladno, deštivo) je nutno ošetřovat v plném květu, případně ve druhé polovině květu, (pokud nastanou trvalejší srážky, tak i při dokvétání). Je důležité věnovat pozornost různému termínu nakvétání u jednotlivých odrůd třešní, višní, slivoní a meruněk.
Text a foto Mgr. Michaela Kracíková, VŠÚO Holovousy, s. r. o.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 4/2022.
