V loňském roce byly na mnoha lokalitách zaznamenány mimořádné výskyty rzivosti hrušně. Původce choroby je dvoubytná rez hrušňová, hostiteli jsou některé druhy a kultivary jalovců a hrušně. Silné výskyty byly především ve smíšených ovocných a okrasných výsadbách na zahradách a v zahrádkářských koloniích.
O výskytu rozhodly velmi příznivé podmínky pro patogen v období po odkvětu hrušní, kdy byly opakované a vydatné dešťové srážky a vhodné teploty pro infekce. Při silném napadení jsou nepříznivě ovlivněny růst i plodnost stromů. Patogen významně poškozuje také náchylné hostitelské druhy a kultivary jalovců. Regulovat výskyt choroby není možné bez znalosti biologie a ekologie patogenu.
Projev choroby na hrušni
Patogen napadá především čepele listů. Výjimečně mohou být napadeny také řapíky, letorosty a plody. Na líci listů vznikají nejdříve oválné žlutozelené až žluté ohraničené skvrny, které se zvětšují a postupně se zbarvují od středů oranžově. Záhy se v pletivu skvrn vytvářejí drobná, tmavá a mírně vyvýšená spermogonia, která připomínají drobné bradavičky. Jsou lokalizována především ve středu skvrn a mohou být koncentricky uspořádaná. Postupně vznikají oranžové skvrny s tmavým středem a červeným nebo žlutým lemem. Plně vyvinuté skvrny jsou okrouhlé, převážně eliptické s nepravidelnými okraji, 5–15 mm velké. Na listu může být až 20 skvrn. V srpnu se na spodní straně skvrn vytvářejí žlutohnědé výrůstky, které se dále člení a na jednotlivých vyvýšeninách vyrůstají pohárkovitá k vrcholu zúžená a rýhovaná oranžová 3–5 mm vysoká aecia (roestelioidní typ rzi) s kuželovitou a třásnitou pseudoperidií. V pozdním létě skvrny od středu nekrotizují. Obdobné skvrny a později i spermogonia a aecia se vytvářejí také na napadených řapících a letorostech. Na napadených plodech vznikají velké okrouhlé žlutooranžové skvrny s tmavým středem. V důsledku omezení růstu napadených částí se plody deformují. Velmi silně napadené listy žloutnou a mohou předčasně zasychat.
Odlišné příznaky má choroba na hrušni japonské, což souvisí s vyšší odolností k patogenu. Na listech náchylných kultivarů se vytvářejí zpočátku žlutozelené až žluté skvrny. Plně vyvinuté skvrny jsou tmavé nepravidelné a mají žlutý lem. Postupně černají a od středu zasýchají. Reprodukční orgány patogenu se na napadených listech hrušně japonské nevyvíjejí.
Projev choroby na jalovci
Větve a větévky jalovců jsou v místě napadení vřetenovitě zduřelé a mají nápadně drsnou až šupinatou borku. Na napadených nejmladších větévkách se vytvářejí jen malé nádorovité zduřeniny. Již časně na jaře (konec března–duben) se na kůře zduřených částí objevují úzké příčné praskliny, z nichž později prorůstají hnědá telia. Telia se na napadených větvích a větévkách jalovců vyskytují od počátku kvetení hrušně do konce května a výjimečně i počátkem června. Vyrůstají v různě početných skupinách, za vlhka jsou světle hnědá, jazykovitá (sloupcovitá) a rosolovitá až 20 mm vysoká a 10 mm široká. Za sucha jsou rzivě hnědá, splývající a prášivá. Postupně tmavnou, zasychají a opadávají. Na větvích a větévkách zůstávají po opadu telií nápadné žlutooranžové jizvy. Silně postižené větve a větévky jalovců jsou světleji zbarvené, mají kratší přírůstky, prosychají a mohou i odumřít.
Text a foto Ing. Petr Ackermann, CSc., Ekovín o. s., Brno
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 4/2022.
