Vědci z Mendelovy univerzity v Brně chystají pro česká sídliště nový systém shromažďování potravinového odpadu, který bude eliminovat nepříjemný zápach, případné infekce a výskyt hmyzu a hlodavců. Navrhnou také nové cesty zpracování gastroodpadu na principu cirkulární ekonomiky. Tříletý výzkum podpořila částkou 6 milionů korun Grantová agentura Gregora Johana Mendela. Interní projekty vybírala škola teprve podruhé. Systém na shromažďování potravinových odpadů v podmínkách městských sídlišť ji vyhrál.
„Chceme optimalizovat sběr gastroodpadu v sídlištním prostředí, který by vyhovoval jak domácnostem, tak municipalitám a svozovým firmám,“ uvedla Martina Vršanská z Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU. Z předchozích výzkumů kolegů z Provozně ekonomické fakulty MENDELU vědci ví, že lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, balené potraviny včetně obalu jak rostlinného, tak živočišného původu. Skladba potravin v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. Například v létě převažují balené potraviny proti potravinám bez obalu. „Průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramu potravin. Nejvíce plýtvají potravinami lidé na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kilogramu na osobu a rok. Biologický odpad přitom ročně tvoří 48,81 procenta,“ doplnila Lucie Veselá z Provozně ekonomické fakulty MENDELU.
Plýtvání potravinami vytváří neustálý tlak na životní prostředí. Nejvíce se jídlem plýtvá v domácnostech či restauracích. „Ve směsném komunálním odpadu tak končí nemalé množství biologicky rozložitelného odpadu, přičemž recyklace představuje aktuální výzvu pro veškeré samosprávy měst a obcí. Ty mají povinnost zabezpečit zavedení a vykonávání sběru odpadu z kuchyní podle nového odpadového zákona,“ uvedla Vršanská. Díky datům, která už vědci mají z minulosti, odborníci navrhnou novou nádobu na sběr odpadu, která bude eliminovat nepříjemný zápach, případné infekce a výskyt hmyzu a hlodavců. Představí také možné cesty zpracování gastroodpadu ve smyslu principů cirkulární ekonomiky. „Naší snahou je především posunout se směrem k udržitelnějšímu a efektivnějšímu zužitkování zdrojů, kde zlepšení procesu kompostování povede k získání kvalitního a zdravotně nezávadného produktu, který bude použitelný v rámci udržitelného zemědělství,“ uvedla Vršanská. Aplikace takového kompostu na půdu může zvýšit úroveň půdní zásoby organického uhlíku a dusíku, zlepšit strukturu půdy a snížit používání chemických syntetických hnojiv.
Interní grantovou soutěž zaměřenou na mezioborové projekty spustila Mendelova univerzita v Brně podruhé. Do té doby vědci MENDELU čerpali výhradně podporu z národních a unijních grantových agentur. V aktuálním mezioborovém výzkumném projektu spojí síly odborníci z hned několika oblastí, konkrétně se jedná o kooperaci ekonomů, environmentalistů a chemiků. Jedním z cílů je poskytnout ucelený soubor postupů a doporučení, jež usnadní sběr potravinového odpadu a jeho následné zpracování v souladu s principy cirkulární ekonomiky. „Domácnosti tak budou vědět, jak s potravinovým odpadem nakládat, ale také tipy, jak produkci potravinového odpadu omezit a obcím či městským částem nabídneme vhodný způsob systému shromažďování potravinového odpadu na sídlištích,“ dodala Veselá. Projekt navazuje na výzkumy expertů z Provozně ekonomické fakulty, kteří několik let sbírali data a nyní se snaží změnit chování lidí tak, aby plýtvali méně.*
Zdroj: TZ MENDELU
