Meruňky na Znojemsku už jsou v plném květu a ranní či noční mrazy z minulého týdne je ještě nijak zásadně nepoškodily. Tento týden plánují zaměstnanci Pomony Těšetice dokončit stříhání těchto stromů a také broskvoní, u jabloní už mají řez hotový. Podle ředitele Iva Pokorného je zatím všecko v pořádku, ale aby stromy dobře rozjely vegetaci, budou potřebovat, aby do dvou týdnů napršelo. Zároveň teď budou ovocnáři několik týdnů hlídat předpověď počasí, aby stihli ochránit úrodu v případě mrazů.
Právě meruňky jsou na jarní mrazy nejcitlivější hlavně proto, že kvetou nejdříve. "Teď to hrozí z neděle na pondělí," řekl Pokorný. Předpověď na tento týden se však v minulých dnech proměňovala. Záleží i na dalších okolnostech, jako je vlhkost vzduchu, délka mrazu, vítr a dokonce například i množství bakterií.
Sice existuje několik odrůd, rané i pozdní, ale doba kvetení se liší maximálně o dny. "Rozdíl je třeba jen pět dnů, takže ten rozdíl není výrazný," řekl Pokorný a dodal, že meruňky jako takové jsou s ohledem na mrazy rizikové. Proti loňsku je kvetení uspíšené o osm dnů, proti dřívějším zvyklostem ale o 14 až 17 dnů. "Zimy jsou teplejší a stromy se probouzejí dřív. Přitom mrazy můžou přijít až do půlky května," uvedl Pokorný.
Zatím stromům nijak nevadí sušší začátek jara, který se více podepisuje na polních plodinách. "Ale do dvou týdnů by mělo napršet, aby stromy mohly rozjet začátek vegetace. Pokud by voda nepřišla, začaly by stromy strádat," řekl Pokorný.
Zatím Pomona zvládá veškeré práce se svými kmenovými zaměstnanci. I když na řez stromů bylo jen deset lidí, takže se měli co ohánět, řekl Pokorný. Podnik má 70 hektarů sadů, z toho 32 hektarů meruněk. Velká část jsou jabloně, zbývají už jen dva hektary broskví.
"Před 15 až 20 lety jsme byli největší pěstitel broskví na jižní Moravě, ale řetězce ztratily zájem, protože jsme mohli dodávat jen sedm až deset dnů. Spousta lidí také přestala zavařovat a navíc jsme část broskví pěstovali pro dětskou výživu téměř bez postřiku a stromy napadla houba, kvůli které jsme pak museli část sadu zlikvidovat. Ale úplně se broskví nevzdáme. Zbývají nám dva hektary a letos na podzim plánujeme vysadit dalších pět, abychom mohli zásobit prodejny v regionu," řekl Pokorný.
Jelikož zatím podnik nepotřeboval brigádníky, nezajímal se ani o možnost zaměstnání uprchlíků z Ukrajiny. "Potřebujeme na sklizeň v létě a hlavně v září a v říjnu 30 až 50 lidí, abychom stihli sklidit včas. Ale uvidíme, zda a jací lidé na Znojemsku budou a jestli budou mít o práci zájem. Snad ano. Zatím jsme se věnovali dobročinnosti kvůli válce na Ukrajině," řekl Pokorný.*
