Dřevorubci dokončují prořezávku letitých jírovců v Michalském stromořadí v Bezručových sadech v sousedství historického centra Olomouce, které byly kvůli špatnému stavu v roce 2013 zbaveny koruny. Díky opětovnému zásahu se prodlouží jejich životnost a opatření zároveň zamezí případnému pádu větví či části kmenů. Řekl to dnes vedoucí sadů a veřejné zeleně Výstaviště Flora Viliam Teššeny.
Stromy v aleji Michalské stromořadí jsou staré odhadem 90 až 100 let. "Nynější ořez torz stromů začal loni na jaře. Ještě zbývá ořezat poslední dva stromy u lávky do botanické zahrady. Důvodem je zvýšení provozní bezpečnosti a také zachování biotopu pro hmyz, jenž se živí odumřelou dřevní hmotou," uvedl Teššeny.
Koruny vzrostlých jírovců, jinak kaštanů, byly v Bezručových sadech ořezány v roce 2013 a zásah se osvědčil. "Obecně platí, že ořez na torza může životnost starých stromů prodloužit, k čemuž zde došlo. Torza obrostla a zůstala vitální," řekl Teššeny. Na úpravu stromů dohlíží odborníci z České společnosti ornitologické a České společnosti pro ochranu netopýrů, jelikož ve stromech můžou mít úkryt netopýři.
Ořezané stromy v Bezručových sadech budou dál vyžadovat pravidelnou péči. "Počítáme s dalšími podobnými zásahy zhruba v pětiletém cyklu. Vše se ale samozřejmě musí podřídit bezpečnosti chodců v parku a aktuálnímu vývoji," podotkl Teššeny. V aleji Michalské stromořadí byly vysázeny javory, které díky instalovaným dřevěným budkám z dílny olomouckého Domu dětí a mládeže slouží jako útočiště pro netopýry a různé druhy ptáků.
V roce 2018 bylo ve třech olomouckých parcích zahájeno kácení zhruba 160 starých a nemocných stromů které nahradilo bezmála 200 nových stromů. Desítky dalších dřevin jsou průběžně ošetřovány. Poslední velká úprava dřevin v olomouckých parcích je z roku 2016, kdy byla kvůli nebezpečné nákaze vykácena obnovovaná Rudolfova alej ve Smetanových sadech. Rychle se šířící nemoc slizotoková nekróza, na kterou neexistuje účinná léčba, tehdy napadla v aleji protínající městský park třetinu z více než 200 vysazených jírovců. Na jejich místo poté zahradníci vysázeli odolnější lípy velkolisté.
Historie městských parků v Olomouci sahá do 20. let 19. století. Rozloha zeleného prstence tvořeného Smetanovými, Čechovými a Bezručovými sady se postupně rozrostla na více než 47 hektarů. Hlavní aleje měří téměř 2500 metrů. V Olomouci je dlouhodobě plánováno založení několika parků, například na Nových Sadech či na Lazcích. Odhadované náklady na tyto nové parky jsou zhruba 40 milionů korun.*