Území Jemenu se rozprostírá v jihozápadní části Arabského poloostrova, přilehlých ostrovech a zahrnuje též východoafrický ostrov Sokotra. Pobřeží přiléhá ke globálně strategické námořní obchodní trase z Asie do Evropy. Většina země je charakteristická větším výparem, než jsou srážky, s malou výjimkou vysokohorských oblastí. Horský region středního západu země je klíčovou oblastí v mnohých ohledech i pro ovocnářství.
Obsahuje náhorní plošiny, vysočiny v polohách kolem 2000–3000 m n. m. a horské polohy níže a výše pod nimi, které jsou typicky rozeklaného, těžko dostupného rázu. Vzhledem k tomu, že jsou poměrně hustě zalidněné, tak se v nich většina rostlinné výroby aplikuje pomocí terasového systému kultivace. Strmost terénu často způsobuje, že lidská sídla nejsou dostupná cestami, nýbrž jen pěšky a zvířecí silou. Vyloučeny jsou tak možnosti mechanizace a výrazně omezeny možnosti obchodu. Vyšší oblasti, zejména západní návětrné polohy, zabezpečují nejen tento region, ale i nižší polohy vodou. Nejvíce exponované polohy přijímají do 1500 mm srážek ročně s celoročním rozložením, přičemž ve východních částech středních poloh klesají k 150 až 600 mm ročně vlivem srážkového stínu a jejich meziročního kolísání a jsou s těžištěm v létě. Významné jsou přísuny vláhy na západních stranách z kondenzace mlh a v nejvyšších polohách se vyskytují i srážky sněhové. Teploty ve výškách kolem 2000 m n. m., kde je situováno největší město Jemenu, Sanaʽa, jsou nejvyšší v letním červnu s průměrem 28 °C a maximy přes okolo 40 °C a nejnižší v průměru okolo 20 °C v listopadu. Ranní teploty ale v létě dosahují jen 13 °C a v zimě do 5 °C, přičemž neobvyklé nejsou mrazíky pár stupňů pod nulou. V obydlených oblastech nad 2500 m n. m. bývá v zimě v nočních hodinách až 12 °C mrazu. V horských oblastech existují celoročně trvalé vodní toky a úrodné půdy vulkanického původu. Aktivní sopečná činnost je přítomná již pouze na jemenských neobydlených ostrovech v Rudém moři. V pevninské části země byla poslední erupce zaznamenána v roce 1937. Západní Tihamská nížina při Rudém moři naopak patří mezi nejvíce horká místa planety, přirozeně plochá a vyprahlá, přičemž běžným jevem je výskyt hustých mlh v této pouštní oblasti. Řeky z hor k této nížině nedotékají a vsakují se do podzemních kolektorů a bažin, které jsou zásobárnou zavlažovacích vod. Většina půd postupně ale podléhá procesu zasolení. V průměru jsou zde denní teploty celoročně nad 30 °C a často v maximech přesahují 50 °C, v noci obyčejně neklesají pod 20 °C. Srážky stěží dosahují maxim 100 mm ročně. Tato část země je klíčová k produkci většiny tropického ovoce. Obecným problémem nižších částí Jemenu je typ srážkové činnosti, kdy po většinu roku vůbec neprší a deště přicházejí nejčastěji vlivem okrajového občasného působení tropických bouří indooceánských monzunů ve formě přívalových srážek způsobujících následně ničivé záplavy.*
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 1/2022.
Text: Ing. Jiří Kaplan, foto: (zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/)
