Současný trend změny klimatu vede pěstitele ovoce k hledání řešení stabilizujících výnosy a zajišťující ekonomicky výnosnou produkci. Kromě tohoto je nutné brát v úvahu požadavky trhu a společensky významný důraz kladený na biologicky udržitelné pěstování a produkci ovoce. Tato studie se zabývá možností pěstování odrůd z druhů ne zcela běžných pro komerční ovocnářství v České republice. Tyto odrůdy jsou odvozené z druhů Prunus salicina, P. cerasifera či P. armeniaca a různých vzájemných interspecifických hybridů. Do experimentu bylo zahrnuto celkem 29 zajímavých odrůd a 2 kontrolní odrůdy typu evropské slivoně (Stanley, Čačanská raná). Pro ověření vhodnosti pěstování v ČR byla hodnocena fenologická data, pomologické a kvalitativní charakteristiky.
Z výsledků jednoznačně vyplývá, že netradiční druhy a odrůdy švestek (slivoní) mohou být vhodným rozšířením sortimentu pěstovaného ovoce na území ČR i potažmo ve střední Evropě. Období kvetení nastává u odrůd myrobalánových i asijských slivoní přibližně o týden dříve než u evropských kontrolních odrůd (dále kontrolní), což proti meruňkám není významný problém. Období zrání nastává v závislosti na odrůdách před kontrolními i po nich, což je příznivé. Chuťové vlastnosti jsou odrůdově závislé a v sortimentu se vyskytují odrůdy chuťově na stejné i vyšší úrovni jako kontrolní, ale i horší a pro Středoevropana s netypickým chuťovým vjemem. Odrůdy asijských slivoní a mezidruhových hybridů měly překvapivě nejnižší chuťové hodnocení. Nicméně chuť hodnocená v experimentu je subjektivní dojem, ovlivněný mnoha faktory a nelze ji brát jako stěžejní hodnotu. Velikost plodů těchto odrůd se často pohybuje nad průměrem typickým pro kontrolní. Ostatní kvalitativní parametry jako nutriční vlastnosti a obsahové složení mohou poměrně často převyšovat evropské tradiční odrůdy tedy opět další parametr pro rozšíření pěstování těchto odrůd. Je zcela zřejmé, že jedna studie zaměřená na určitou skupinu znaků nemůže charakterizovat celý okruh důležitých informací nezbytných pro zavedení a pěstování kultury těchto odrůd, bez znalostí pěstitelské problematiky a reakce k prostředí a patogenům. Nicméně se domníváme, že tyto pilotní studie by měly vést k hlubšímu zamyšlení, čím rozšířit ovocný sortiment vzhledem k probíhajícím klimatickým změnám.*
Text a foto Ing. Tomáš Nečas, Ph.D., Ing. Eliška Rampáčková, Ing. Martina Mrázová, Ing. Jan Wolf, Ing. Ivo Ondrášek, Ph.D., Ústav ovocnictví, ZF MENDELU v Lednici
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 12/2021.
