Zmizí většina pesticicdů z trhu?

Projednávaná novela Směrnice Rady č. 91/414/EHS o uvádění pesticidů na trh může mít fatální dopady na evropské zemědělství, zahradnické odvětví nevyjímaje. O stavu legislativního procesu v orgánech EU, možných variantách a také stanovisku ČR včetně odborných organizací a oborových svazů pojednával článek v minulém čísle Zahradnictví. Pojďme se nyní podívat podrobněji na důsledky navrhovaných změn na sektor zeleniny a také na jejich možný hospodářský dopad.

Evropský parlament (EP) navrhuje systém povolování účinných látek založený na tzv. vylučovacích kritériích založených výhradně na posuzování teoretického nebezpečí spojeného s používáním pesticidů, ne však na hodnocení skutečného rizika pro zdraví lidí, hospodářských zvířat i pro životní prostředí. Prognózy odhadují, že na základě těchto kritérií by z trhu mohlo vymizet až 85 % přípravků, což by mělo výrazné dopady na pěstitele i spotřebitele v rámci EU i mimo ni. V následujících tabulkách je uveden seznam účinných látek, jejich charakteristika, resp. kritérium, na jehož základě by mohly být ze seznamu povolených přípravků vyloučeny a informace o tom, jak by dopadlo jejich vyřazení v případě přijetí přísnějšího návrhu EP či mírnějšího návrhu společné pozice Rady EU. V tabulkách jedna až tři jsou žlutě označeny ty účinné látky a přípravky, které se v zelenině nejvíce používají a jsou v současné době bez adekvátní náhrady. Červeně jsou pak zvýrazněny účinné látky, dosud se vyskytující na trhu v ČR, avšak u nichž již Evropská komise rozhodla o nezařazení do pozitivního seznamu podle současné směrnice.

Většina pesticidů může zmizet
Od počátku devadesátých let až do současnosti upravovala směrnice č. 91/414 registraci chemických látek používaných evropskými zemědělci k ochraně rostlin před škůdci a chorobami tak, aby byli současně chráněni spotřebitelé i životní prostředí. V souladu s ní se jako pesticidní přípravky smějí používat pouze ty látky, které jsou uvedeny v seznamu účinných látek povolených v EU (tzv. Annex I). Pro začlenění do tohoto seznamu musí účinná látka projít striktním posouzením, kdy je unijními úřady a nezávislými vědeckými institucemi kontrolována a hodnocena její bezpečnost pro lidské zdraví i životní prostředí. Jakmile je látka do seznamu zahrnuta, členské státy mohou povolovat používání přípravků tuto látku obsahujících, a to zpravidla na dobu 10 let.
Návrh nového nařízení o schvalování pesticidů prošel vloni prvním čtením v EP a verze upravená a schválená Radou v červnu 2008 prošla jako kompromis při souhlasu 23 členských států z 27. Hlavním ze sporných bodů, o kterých se doposud vede diskuse, je návrh tzv. vylučovacích kritérií (tzv. cut-offs). Připravované nařízení o uvádění pesticidů na trh totiž obsahuje schvalovací kritéria založená výhradně na posuzování teoretického nebezpečí spojeného s používáním pesticidů, ne však na hodnocení skutečného rizika pro zdraví lidí, hospodářských zvířat i pro životní prostředí. Nejen látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR látky), ale i látky pouze podezřelé, s vědecky neprokázanými účinky a látky „klasifikované“ jako endokrinní inhibitory (tzv. ED látky, jejichž oficiální klasifikace ani metodiky, jak ji stanovit, zatím vůbec neexistují) se podle nově připravované legislativy již pravděpodobně nebudou v budoucnu povolovat a u dosud registrovaných takovýchto látek hrozí jejich plošný zákaz. Ale vědecká pracoviště, zemědělci, plodinové svazy unijních zemí i Evropská asociace ochrany rostlin připomínají, že při hodnocení látky je nutno posuzovat reálně používané množství a zejména způsob aplikace pesticidů (tj. podporují princip hodnocení rizika, z něhož vychází dosavadní Směrnice 91/414). Je nutno si uvědomit, že pokud budou přijata kritéria navrhovaná Evropským parlamentem, přijde evropské zemědělství až o 85 % účinných látek používaných v pesticidních přípravcích, z toho o více než 90 % dnešních insekticidů.

Dopady na hospodářství
V době, kdy svět řeší výrobu dostatku potravin pro všechny a jejich vzrůstající ceny, připravuje se v EU nová legislativa týkající se ochrany rostlin, která ve svých důsledcích bude rozhodovat o tom, zda zásobování potravinami v příštích letech bude dostatečné, či nikoliv. Evropští zemědělci mají zatím možnost využívat veškeré dostupné moderní technologie, i tak však každoročně dochází ke ztrátám úrody v důsledku napadení chorobami a škůdci ve výši 20 až 40 %. Pokud se prosadí Evropským parlamentem i ve 2. čtení doplněná verze revize Směrnice 91/414 EC („Breyer report“) a doplněná verze Směrnice o udržitelném rozvoji („Klass report“), bude to krok zpět na cestě k udržitelnému zemědělství, protože navržená omezení jdou přímo proti pěstitelům a následně i proti všem konzumentům, tedy nejen obyvatelstvu EU.
V důsledku nově připravované evropské legislativy musíme proto ve středně- a dlouhodobém horizontu očekávat problémy v boji proti plevelům, škůdcům a chorobám rostlin, které mají evropští zemědělci dosud pod kontrolou. Tyto dopady budou mít dlouhodobě negativní vliv na pěstování plodin v Evropě, s velkými důsledky i pro celosvětovou ekonomiku. Redukce pěstování a snížení výnosu plodin, které se v současnosti v Evropě pěstují, povede k velkým hospodářským ztrátám a ke snížení rentability a konkurenceschopnosti evropského zemědělství s přímým dopadem na ceny běžných potravin.
Podle nedávné studie nezávislého italského výzkumného ústavu Nomisma se odhaduje (studie se zaměřuje na podmínky Itálie resp. Středomoří), že uplatní-li se v evropské legislativě navržená vylučovací kritéria, mohou se zemědělské výnosy v EU do roku 2020 snížit u pšenice o 29 %, u brambor o 33 %, obilovin o 20 % a u vinných hroznů o 10 %.
Scénář, který vyplynul z prvního čtení v EP, by omezil či zastavil pěstování některých významných plodin v Evropě. Studie univerzity ve Waageningenu zveřejněná ve 41. týdnu roku 2008 uvádí jako zcela ohrožené zejména okurky, rajčata, cibule a květiny (studie je zaměřena převážně na podmínky Nizozemska), jejichž výnosy a kvalita se sníží o 50 až 100 % a z hospodářského hlediska už se nevyplatí je vůbec pěstovat.
Momentálně existují dvě varianty návrhu, z nichž první je varianta EP po prvním čtení (konec roku 2007), která zavádí vylučovací kritéria ještě v mnohem širším měřítku (tzv. Scénář dle vylučujících kritérií EP) a jejím výsledkem je snížení výnosu o 15 až 100 %. Některé plodiny nemohou být dále pěstovány se ziskem a u některých se neuhradí ani fixní náklady. Druhá je společná varianta Rady ministrů zemědělství ze dne 23. 6. 2008, jež je kompromisní a obsahuje kritéria pro vyloučení účinných látek na bázi pouhého teoretického nebezpečí nikoliv na základě hodnocení skutečného rizika (tzv. vylučovací kritéria x cut-off criteria). Jde o tzv. scénář CCP a i když je množství zakázaných přípravků v této variantě mnohem nižší než v prvním případě, byl by i tady ekonomický dopad velmi závažný. Z dlouhodobého hlediska může mít vážný dopad i nárůst resistence proti pesticidům.
Bylo by jistě zajímavé podívat se na ekonomické důsledky nově připravované legislativy EU v rámci zemědělství v ČR nebo jeho některých sektorech. Bohužel, u nás žádná obdobná dopadová studie neexistuje, a to ani na MZe či v jeho výzkumných ústavech, SRS, ani na nevládní úrovni a pokud je autorovi známo, není plánována. Přitom se ČR v rámci společné pozice v Radě k této legislativě přihlásila v rámci společné pozice 23 členských států z 27 členů EU (Common Council Position). Podobně neexistuje dopadová studie ani pro celou Unii.
Evropská unie jako celek i každá členská země již nyní má vlastní kvalitní kontrolní mechanismy na regulaci pesticidů. Proto je třeba, aby si evropští zákonodárci uvědomili, že svým nepromyšleným a nezdůvodnitelným zásahem do legislativy v ochraně rostlin ovlivní široké spektrum hospodářské produkce a kvalitu a dostupnost potravin pro každého z nás.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *