Změny fyzikálních vlastností substrátů v průběhu vegetačního období

V Zahradnictví č. 2/2009 byly publikovány výsledky dlouhodobého pokusu s hodnocením změn fyzikálních vlastností pěstebních substrátů v průběhu roku v okrasné školce. Obdobné hodnocení bylo provedeno po šesti měsících i u substrátů zařazených do vegetačního pokusu ve VÚKOZ, v. v. i., Průhonice, hodnocení růstu dřevin bylo publikováno v Zahradnictví č. 2/2008.

Byly hodnoceny substráty z jemnějších frakcí rašelin 0 – 20 mm, které se používají do menších kontejnerů. Substráty byly připraveny z litevské frézované (F) nebo borkované (B) vrchovištní rašeliny. Fyzikální vlastnosti čistých rašelinových substrátů (F, B) byly porovnány se substráty s podílem 40 % obj. kompostované kůry (FK, BK), resp. 30 % obj. kůry a 10 % obj. zeleného kompostu (FZ, BZ). Substráty byly testovány ve venkovních pokusech v období 24. dubna až 19. září 2007 se dřevinami Spiraea japonica ‘Little Princess’ a Potentilla fruticosa ‘Hachman’s Gigant’ pěstovaných v litrových kontejnerech (výška 10 cm). Reakce substrátů byla upravena vápencem na hodnotu pH kolem 5,5, před výsadbou bylo do substrátů přidáno hnojivo s řízeným uvolňováním Osmocote standard 5 – 6 (15/10/10) v dávce 4 g/l.

Použitá metoda
Na pískovém tanku byly stanoveny retenční křivky substrátů v rozsahu vodního potenciálu –0,5 až – 10 kPa (podtlak odpovídající rozdílu vodního sloupce 5 až 100 cm) a byly vypočítány kategorie vody podle dostupnosti pro rostliny. Celková vodní kapacita substrátu je definována jako obsah vody při podtlaku 10 cm vodního sloupce. Objem pórů vyplněných vzduchem při tomto podtlaku se označuje jako vzdušná kapacita VzK. Voda dostupná pro rostliny se uvolní při změně podtlaku z 10 na 100 cm, dále se dělí na vodu lehce (LDV, mezi 10 a 50 cm) a hůře dostupnou (HDV, mezi 50 a 100 cm). Obsah vody při podtlaku 100 cm se označuje jako obtížně dostupná voda (ODV).
Základní příprava a sycení vzorků volně ložených substrátů byly provedena podle normy EN 13041. Pro hodnocení fyzikálních vlastností substrátů po šesti měsících byly válečky (výška 5.3 cm, průměr 9,7 cm) při založení pokusu umístěny doprostřed neosázených třílitrových kontejnerů. 5 cm ode dna na vrstvu substrátu. Poté byl kontejner spolu s válečkem naplněn substrátem a umístěn na zavlažovanou plochu mezi rostliny. Nad válečkem byla vrstva substrátu 5 cm. Válečky byly z kontejnerů vyzvednuty na konci vegetačního období (30. října 2007). U každého substrátu byly v daném termínu hodnoceny dva válečky. Podle normy EN byla stanovena i hodnota smrštění. Udává, o kolik se zmenší objem substrátu po vysušení při 105 °C.

Fyzikální vlastnosti
Při počátečním hodnocení volně ložených substrátů se lišily rašelinové substráty F a B. Substrát z frézované rašeliny (graf 1) měl vyšší vzdušnou kapacitu (VzK) a vyšší obsah lehce dostupné vody (LDV). Substrát z borkované rašeliny měl naopak vyšší obsah hůře (HDV) i obtížně (ODV) dostupné vody. U substrátu z borkované rašeliny docházelo i k většímu smrštění (tab. 1) po vysušení. Tyto rozdíly byly částečně zachovány i u substrátů s alternativními komponenty. Přídavek kůry i kombinace kůry s kompostem snižovaly v substrátech LDV a zvyšovaly ODV. Kombinace kůry a kompostu mírně zvyšovala VzK v substrátech FZ a BZ.
Při hodnocení vzorků odebraných z kontejnerů po šesti měsících došlo u většiny substrátů ke zvýšení VzK a ke snížení LDV. Zároveň se mírně zvýšila ODV. Obdobné výsledky byly zaznamenány i u substrátů určených pro pěstování dřevin ve větších kontejnerech (Zahradnictví č. 2/09).
Čistý rašelinový substrát z frézované rašeliny F2 odebraný z kontejneru měl opět mírně vyšší VzK než substrát z rašeliny borkované B2. Rozdíly mezi frézovanou a borkovanou rašelinou jsou patrné i z průběhu retenčních křivek (graf 2). Substráty z borkované rašeliny měly v průběhu prvního i druhého měření vyšší obsah vody než substráty z frézované rašeliny. Se vzrůstajícím potenciálem se tento rozdíl zvyšoval, především při prvním měření u volně ložených substrátů. Z retenčních křivek je patné zvýšení obsahu vzduchu mezi prvním a druhým měřením u obou rašelinových substrátů. Vzorky odebrané z kontejnerů se podařilo více nasytit, ale byl u nich zaznamenán rychlý pokles obsahu vody. Při podtlaku 10 cm vodního sloupce, kdy se stanovuje VzK, byl obsah vody v substrátech oproti prvnímu měření nižší.
U substrátů s alternativními komponenty došlo k výraznějšímu zvýšení VzK a snížení LDV oproti počátečnímu stavu u rašelinokůrových substrátů FK2 a BK2. Mezi těmito substráty nebyly při druhém měření rozdíly obsahu kategorií vody (graf 1) ani v průběhu retenčních křivek. U substrátů s kůrou a komposty byly rozdíly mezi volně loženými substráty a substráty odebranými z kontejnerů nejmenší. U substrátů při druhém měření byla stanovena vyšší ODV, u substrátu BZ2 i vyšší VzK.

Vegetační pokusy
Růst tavovníku (Spiraea japonica) byl dobrý ve všech typech substrátů, nejlepší byl v obou rašelinových substrátech, mírná deprese růstu byla v substrátech s kompostem, rozdíly ale nebyly statisticky průkazné. U mochny byl dobrý růst v rašelinových i rašelinokůrových substrátech. Mírně horší růst byl v rašelinokůrových substrátech s kompostem. Pokud se porovnávaly substráty s různou rašelinou, byly u mochny mírně lepší výsledky v substrátech s frézovanou rašelinou, kdy se mohl pozitivně projevit vyšší obsah vzduchu.
Rozdílné fyzikální vlastnosti substrátů z frézované a borkované rašeliny se mohou projevit různě v závislosti na průběhu počasí, kdy hlavní roli má především intenzita srážek, a na závlahovém režimu. Zálivka by se měla aplikovat v době, kdy rostliny spotřebují lehce dostupnou vodu, a závlahové množství by mělo být takové, aby doplnilo vodu v substrátu na plnou vodní kapacitu. Substráty z jemnějších frakcí borkované rašeliny by se teoreticky měly zavlažovat v delších časových intervalech.
Obsah vody v substrátu závisí na výšce pěstební nádoby, s výškou se snižuje a naopak se zvyšuje obsah vzduchu. Tyto závislosti lze odvodit z průběhu retenčních křivek, pro názornost uvádíme několik příkladů, jak se mění obsah vody a vzduchu v 10 cm vysokém kontejneru v různém stadiu nasycení vodou. V grafech 3 a 4 je znázorněn obsah vody a vzduchu v rašelinových substrátech na počátku pokusu při nasycení vodou, průměrný podtlak v kontejneru je 5 cm vodního sloupce. V grafech 5 a 6 je znázorněna situace, kdy je rostlinami spotřebována lehce dostupná voda a došlo ke zvýšení obsahu vzduchu v substrátu, průměrný podtlak v kontejneru je 45 cm vodního sloupce. Z grafů jsou opět patrné rozdíly mezi použitou frézovanou a borkovanou rašelinou.

Závěr
Laboratorní hodnocení vrchovištních rašelin litevské provenience potvrdilo rozdíly mezi frézovanou a borkovanou rašelinou frakce 0 – 20 mm. Borkovaná rašelina má nižší obsah vzduchu a vyšší vodní kapacitu než rašelina frézovaná. Při hodnocení kategorií vody dle dostupnosti rostlinám má vyšší obsah vody hůře dostupné i obtížně dostupné a nižší obsah vody lehce dostupné.
Borkované rašeliny obsahují shluky rašelinných vláken neporušených frézováním, které dobře zadržují vodu. Substráty z borkované rašeliny tedy vodu v průběhu pěstování pomaleji ztrácejí. V hodnoceném vegetačním pokusu rozdílné fyzikální vlastnosti rašelinových substrátů neovlivnily výrazně růst rostlin.
Fyzikální vlastnosti substrátů z jemných frakcí rašelin lze pozměnit přídavkem alternativních organických komponentů kompostované kůry nebo kůry a kompostu. Jejich přídavek mírně snižoval obsah snadno dostupné vody a mírně zvyšoval obsah obtížně dostupné vody. Přídavek kompostu podstatně ovlivnil především chemické vlastnosti substrátů.
U všech substrátů odebraných z kontejnerů po šesti měsících, na konci vegetačního období byla stanovena vyšší vzdušná kapacita a nižší podíl lehce dostupné vody. Rostliny pěstované v kontejnerech mají tedy po zálivce k dispozici méně vody a zpravidla více vzduchu, než se stanoví u vzorků volně ložených substrátů připravených v laboratorních podmínkách.

Použití borkovaných rašelin
Rozdíly mezi frézovanou a borkovanou rašelinou frakce 0 – 20 mm nejsou příliš výrazné, při vizuálním hodnocení nelze často určit, o jaký typ rašeliny se jedná. Jemnější frakce borkovaných rašelin se často více sléhávají než obdobné frakce rašelin frézovaných. Výrobci substrátů proto většinou borkovanou rašelinu z Pobaltí nakupují v borkách a při drcení a následném třídění se snaží získat co největší podíl hrubších frakcí 5 – 15 mm, 8 – 20 mm, případně 2 – 40 mm, které mají samozřejmě vyšší podíl vzduchu než frakce 0 – 20 mm s podílem jemných částic. Používají se pro přípravu strukturních nesléhavých substrátů pro rostliny vyžadující vyšší podíl vzduchu nebo do větších kontejnerů. Výtěžnost hrubých frakcí borkovaných rašelin je vyšší než při třídění rašelin frézovaných. Zbylé jemnější frakce borkovaných rašelin se používají pro přípravu obdobných kontejnerovacích substrátů, které byly použity v popsaném pokusu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *