Zklidnění evropského trhu čerstvou a zpracovanou zeleninou

Po několikaletých turbulencích evropského trhu zeleniny se konečně dostavuje zklidnění. Ve většině evropských zemí. nedochází k výraznějšímu nárůstu pěstitelských ploch a na trhu čerstvě i zpracované zeleniny se jen mírně upravují poměry v zastoupení jednotlivých druhů! i termíny pěstování.. Svoji roli nesporně sehrálo působení tržních řádů EU pro konzumní i pro zpracovanou zeleninu. Nicméně se očekává, že ještě v roce 2003 dojde k podání návrhů na jisté úpravy tržních řádů.

Komisi. EU má být předložen návrh na určité zmírnění požadavků na uznávání organizaci pěstitelů .Předpokládá se,. že bude možné podle těchto návrhů změn uznávat i organizace, založené jen k pěstování a odbytu jednotlivých produktů ovoce nebo zeleniny (např. jablek, okurek apod.). Pěstitelům se má umožnit volné odbytování „ostatních druhů“ ovoce nebo zeleniny bez povinnosti je nabízet trhu prostřednictvím organizace pěstitelů (OP). Plánuje se rovněž snížení povinné hranice odbytu zeleniny OP. Od roku 2002 existuje v EU již možnost upustit od vlastní kontroly jakosti dovážených produktů, neboť lze uznávat certifikáty vystavované třetími zeměmi. Týká se to Maďarska, České republiky, Kypru, Maroka, Jihoafrické republiky a Slovenska, jejichž podíl dovozu ovoce a zeleniny do EU představuje asi 40 % celkového dovozu. Došlo k dílčím úpravám některých norem, jakosti zeleniny a nově byla zpracována norma jakosti pro čerstvé žampiony, což byl dlouhodobý požadavek německých pěstitelů jedlých hub.
Nadále hodlá EU chránit domácí pěstitele česneku. Proto každoročně stanovuje kvóty a různá omezení.. V roce 2002 dokonce došlo k opakované změně celních předpisů pro kvóty, týkající se především Činy a Argentiny. Zde je nejaktivnější především velmi ambiciózní lobby francouzských česnekářů. K významnému uvolnění došlo ve vzájemném obchodu EU a Chile. Od dovozního cla byl podle uzavřené asociační dohody mj. ihned osvobozen dovoz česneku, cibule a chřestu. U řady dalších komodit se předpokládá odbourání cel a plná liberalizace vzájemného obchodu během čtyř, případně deseti let.
Ve zpracovatelství zeleniny dochází k dalším fúzím. Během roku 2002 zaniklo několik významných zpracovatelských kapacit, připadne došlo po vyhlášení jejich konkurzu k převzetí jinými firmami. Mezi nejvýznamnější změny patří krach společnosti Fisher ve Velké Británii a její převzetí belgickým mrazírenským koncernem Pinguin. Evropský průmysl zpracované zeleniny je do značné míry ovlivňován situací ve zpracovatelství zeleniny v USA. Zvláště se to týká produktů z průmyslových rajčat a cukrové kukuřice. Celosvětová produkce průmyslových rajčat v důležitých zemích se zvýšila o 6 % na 22 mil. tun, v samotných USA na 10,1 mil. tun proti 8,4 mil. t v roce 2001. Na zvýšené produkci se podílelo jak rozšíření pěstitelských ploch, tak vyšší výnosy. Rajčatový koncentrát se z USA nejvíce exportuje do Japonska a Kanady. Dovozy do EU jsou bržděny vysokým clem a transportními náklady. Nicméně nižší produkce průmyslových rajčat v Itálii, Řecku a ve Francii uvolnila část trhu EU i pro americké rajčatové produkty. Zdá se, že trh EU bude podstatně více nežli v minulosti ovlivňován Čínou, kam směřuje vývoz italské pěstební i zpracovatelské technologie a je kompenzován čínským vývozem produktů z rajčat.
Trh konzervované cukrové kukuřice je v EU především v rukou Francie, která rozšiřuje jak pěstební plochy, tak zpracovatelské kapacity, čímž úspěšně konkuruje doposud dominujícím dovozům z USA. V roce 2002 ztratily určitý podíl na trhu cukrové kukuřice v EU jak Thajsko, tak Maďarsko. Obliba cukrové kukuřice se zvyšuje jen zvolna. Překvapivě se v uplynulé sezóně vyprázdnily sklady mražené zeleniny. Zdá se, že její produkce se již dostává do normálních kolejí. Většina suroviny je zajišťována smluvně, výkyvy nabídky nejsou tolik významné jako u konzumní zeleniny. Stabilizuje se objem mražení hrášku. Po letech poklesu dochází ke zvýšeni produkce i ve Velké Británii. Příznivé počasí. během sklizně se projevilo jak v jakosti suroviny, tak i v růstu zásob.
Rovněž situace ve zpracování fazolí, květáku a mrkve se již považuje víceméně za stabilizovanou.. Výrazným výkyvem však byl velký přetlak nabídky konzervárenského pozdního květáku v Belgii, který byl nakupován za směšně nízké ceny.
K výraznému oživení zpracovatelství zeleniny došlo po několikaletém setrvalém poklesu i v Nizozemsku.. Rozsah smluvních ploch zeleniny pro zpracováni se zvýšil meziročně o 12 % a dosáhl 20 700 ha. Hlavním důvodem bylo odbouráni zásob, které tak jak tak byly nízké vlivem nízkých výnosů průmyslové zeleniny v přechodní letech při současném poklesu ploch. Nejvýrazněji se tato změny nepříznivého trendu projevila u luskové zeleniny: plochy konzer- várenského hrášku stouply o 21 % a konzervárenských fazolí o 18 % ( na 6410 ha a 5180 ha). U jiných druhů zeleniny nebyly tyto přírůstky tolik významné. Znatelně se zvýšil zájem o jemnou pranou mrkev [typu Baby Carrot) ovšem: na úkor běžné karotky. Pozoruhodné je zachováni relativně velkých ploch černého kořene (1060ha), který zařadily do svého odbytového programu německé supremarkety. Naproti tomu u košťálové zeleniny pro zpracováni nedošlo ke znatelným změnám . V SRN se rozšířily pěstitelské plochy konzervárenského hrášku, kadeřávku a průmyslového zelí.
Vlastní produkce zpracované zeleniny v EU nestačí k uspokojení trhu. Proto se zvyšují dovozy jak ze zemí východní Evropy, tak především z Číny, odkud se např. dovezlo i 2000 tun mraženého špenátu. Nadále pokračuje zvyšováni odbytu mražené zeleniny, což i bylo zvláště patrné v roce 2001 při výskytu BSE. Samozřejmě, že i po doznění této psychózy stoupá spotřeba mražené zeleniny již pozvolněji.
Situace u čerstvé konzumní zeleni je považováno za víceméně „normalizovanou“. Nedochází již k významnějším změnám v rozsahu pěstitelských ploch, i když v některých, zejména středoevropských zemích stále přetrvává byť již zdaleka nikoliv tak výrazná tendence pěstitelů volit rozsah a druh pěstování podle situace na trhu v předchozím roce. K jistému, avšak nikterak významnému omezování ploch zeleniny dochází v Itálii, ale i ve Španělsku. Naproti tomu znatelné oživení. je patrné v Nizozemsku (v roce 2002 proti roku 2001 o 7 % ) a v Německu (+2 %). V Nizozemsku se zvyšují především plochy ostatní zeleniny s výjimkou růžičkové kapusty, jejíž produkce již po několik let stagnuje, nicméně je stále v Evropě nejrozsáhlejší (3700 ha). Stoupají plochy cibule i mrkve.
Po kolapsu v pěstování konzumní zeleniny v bývalém NDR (nové spolkové země), kdy se produkce přesunula na západ do Dolního Saska, Porýní a Falce, začíná se zelenina navracet do tradičních oblastí jejího pěstování ve východní části SRN. V posledním desetiletí se pěstební plochy zeleniny ve SRN zvyšovaly průměrně o 2400 ha ročně.Nicméně i tak se pohybuje soběstačnost SRN v čerstvé zeleniny na 40 % při celkové spotřebě 91 kg na osobu za rok ( z toho z obchodní sítě 81 kg, zbytek připadá na samozásobení).
Po několik roků se zvyšuje rozsah pěstování zeleniny ve Velké Británii, v roce 2002 o další 3 %. Vedle zeleniny určené pro zpracování se rozšiřuje pěstování salátových zelenin a koštálovin.
Ke znatelnému zklidnění situace došlo ve Francii, kde i nadále se omezují pěstitelské plochy květáku na úkor mrkve a ostatních druhů zeleniny (např. póru, šalotky, brokolice aj.).
Pěstování zeleniny v chráněných plochách je stále nejvýznamnější ve Španělsku. Jen v samotné Almerii dosahuje rozsah chráněných ploch (především. fóliovníků) až 50 000 ha. Vysoký výskyt virových chorob odrazuje pěstitele především od výsadby cukrových i vodních melounů. Problémy nastávají i s virózami rajčat. Určitou ochranou jsou poněkud pozdnější výsadby, kdy příznivější teploty a zejména intenzita slunečního záření přispívají k lepšímu růstu odolnějších rostlin. Odbyt je převážně v rukou pěstitelských družstevních organizací (OP), i když působení soukromých obchodních společnosti není přitom nikterak oslabováno (balírny, třídírny, transport, kompletní logistika). V roce 2002 se jen ze samotné Almerie vyvezla čerstvá zelenina v hodnotě přesahující 2 mld Euro.
V Nizozemsku se zachovaly rychlírny o výměře 4100 ha, probíhá však jejich restrukturalizace a sanace, spojená s rozsáh1ou novou výstavbou. Největší podíl v rychleni zaujímá zeleninová paprika ( 1235 ha), překonávající plochu rajčat. Rozsah jejich pěstování, stejně jako skleníkových salátových okurek, zůstává již po letech významných změn stabilizovaný. Naproti tomu se omezuje produkce skleníkové ředkvičky v letních měsících vlivem znatelné konkurence z Falce.
V Belgii stagnuje rozsah pěstováni skleníkových rajčat. a to i vzdor masivní marketingové kampani tzv.segmentace produkce a trhu. Rozšiřuje se pěstováni zeleninové papriky a poněkud i skleníkových salátových okurek. Po několik roků klesá rozsah pěstování hlávkového salátu, a to i vzdor zavedení nejmodernějších pěstebních technologii s vysokou produktivitou práce a vynikající jakosti produkce. Ve Francii nadále pokračuje rozšiřováni pěstitelských ploch skleníkových rajčat i okurek. I zde je důvodem získání produktů o vynikající jakosti, znatelně převyšující produkty z volné půdy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *