Autor
Kategorie:
Nezařazené

Zelené práce ve vinicích

Práce ve vinicích představují obsáhlý soubor operací, které lze provádět ručně nebo s využitím speciální mechanizace. Řadíme sem čištění kmínků, podlom, vylamování zálistků, zastrkování letorostů, odlistění zóny hroznů, osečkování letorostů a regulaci násady hroznů. Pracnost jednotlivých operací, případně výkonnost dosahovaná při jejich mechanizovaném provedení je ovlivněna řadou faktorů. Jako příklad lze uvést odrůdu, podnož, spon výsadby (počet jedinců na 1 ha vinice), typ vedení, půdní a klimatické podmínky stanoviště, technickou úroveň mechanizace a samozřejmě také zapracovanost pracovníků nebo obsluhy.

Čištění kmínků a podlom
Společným znakem těchto pracovních operací je zajištění zdárného vývoje keřů révy, dosažení optimálních výnosů požadované kvality a usnadnění ostatních pracovních operací prováděných ve vinicích, zejména průjezdu mechanizace při kultivaci meziřadí, chemické ochraně nebo samotné sklizni hroznů.
Zpravidla první operací prováděnou v průběhu května bývá čištění kmínků. Jeho úkolem je odstranění mladých letorostů (při délce deset až patnáct milimetrů) vyrůstajících na starém dřevě (kmínku), které jsou mimořádně citlivé na napadení houbovými chorobami a současně konkurují ve výživě plodícím letorostům. Pro provedení mechanizovaného zásahu se využívají tzv. ometače kmínků. Pracovním orgánem ometačů je rotor tvořený válcovým kartáčem s horizontální nebo vertikální osou rotace, jehož pohon je odvozen od hydromotoru. Prsty kartáčů jsou z plastové šňůry nebo z pryžových pásků. Podle připojení k traktoru rozlišujeme ometače čelně, mezinápravově a vzadu nesené.
Pracovní operace označovaná jako podlom bývá i v současnosti prováděna ručně. Nachází opodstatnění u bujně rostoucích odrůd, stejně jako u odrůd hojně rašících z podoček. Význam podlomu spočívá v odstranění nevhodně vyrůstajících a neplodných letorostů nebo letorostů nadměrně zahušťujících révovou stěnu. Důležité je včasné provedení zásahu (do konce května), aby nedocházelo k nadměrnému odčerpávání zásobních látek z révového keře.
Další z operací prováděnou ručně nebo s využitím ručního nářadí (nůžky) je vylamování, příp. zakracování zálístků. Provedení této operace je nezbytné zejména u bujně rostoucích odrůd jako je např. ‚Sauvignon‘. Doporučuje se odstraňovat zálistky zejména ze spodních částí letorostů, kde zahušťují oblast hroznů a snižují účinnost chemické ochrany. Naopak je vhodné zálistky ponechat v horních částech letorostů, které mohou díky své asimilační funkci příznivě ovlivňovat jakost hroznů.
Formování zelené stěny
Zvedání letorostů do dvojdrátí opěrné konstrukce je charakteristické pro vedení tzv. rýnsko-hessenského typu. U ostatních typů vedení jako např. Vertiko nebo záclona se tato operace vůbec neprovádí. Jejím cílem je zabránit vylamování mladých, dosud nezdřevnatělých letorostů, usměrnit jejich růst a vhodným rozložením mezi dvojdrátí zajistit jejich dostatečné oslunění.
Včasné zvedání a vyvazování letorostů, tzv. formování zelené stěny, výrazně snižuje stupeň poškození porostu průjezdem dalších strojů při kultivaci a chemické ochraně. Ve vinohradnicky vyspělých zemích je již od 80. let při provádění této operace využíváno speciálně konstruovaných strojů, označovaných jako zvedače letorostů. V současné době je možné tyto stroje rozdělit podle pracovních orgánů na řemenové, šnekové a kotoučové. Pracovní ústrojí těchto strojů umožňují mechanické přiklánění a zvedání letorostů, které jsou podle typu ústrojí fixovány dvojicí drátů nebo plastových šňůr. Stroje jsou vyráběny nejčastěji jako traktorové, bočně nesené. Nejmodernější konstrukce zvedačů letorostů jsou vyráběny jako adaptéry připojitelné na multifunkční portálový nosič (Pellenc, Gregoire).
Defoliace vinic
V posledních letech nachází mezi pěstiteli stále širší uplatnění defoliace (odlistění) vinic. Zejména při integrovaném pěstování révy vinné je tento trend posílen rostoucími nároky na kvalitu hroznů a zvyšujícími se požadavky na ekologické aspekty produkce. Hlavní podstata defoliace spočívá v šetrném odstranění listů ze zóny hroznů. Určité riziko při mechanizovaně provedeném zásahu představuje možnost poškození hroznů (odstřižení) nebo jednotlivých bobulí a jejich následné napadení houbovými chorobami. S ohledem na uváděné skutečnosti se často doporučuje mechanizované provedení zásahu až v termínu po zvěšení hroznů. Ideální jsou v tomto směru odrůdy s velkou čepelí a dlouhými řapíky (např. (‚Dornfelder‘, ‚Modrý Portugal‘) stejně jako bujně rostoucí a hustě olistěné odrůdy (např. ‚Sauvignon‘).
Stroje využívané při odlistění jsou označovány jako defoliátory. V našich podmínkách jsou řešeny nejčastěji jako traktorové nesené. Bývají uchyceny čelně nebo vzadu na sloupku nebo konzoli a umožňují zpravidla jednostrannou defoliaci. V zahraničí se pak lze setkat s návěsnými typy těchto strojů, umožňujících oboustranné odlistění. Další variantu představují oboustranné adaptéry pro defoliaci nesené na multifunkčních portálových nosičích. Podle konstrukce a principu práce lze defoliátory z této skupiny rozdělit na ventilátorové, impulsové a termozářičové.
Zkracování letorostů
Osečkování letorostů spočívá v jejich zkrácení na požadovanou délku. Dochází tak zastavení jejich růstu a zvyšování přístupu asimilátů do hroznů a do plodného dřeva.
Operace se provádí podle stavu porostu dva až třikrát během vegetace, zpravidla v období od června do srpna. Je nutné dbát na to, aby i po odstranění vrcholů zůstala dostatečná listová plocha potřebná pro výživu hroznů.
Používané stroje se označují jako osečkovače nebo osečkovací lišty a jsou konstruovány jako traktorové nesené převážně v čelním provedení umožňujícím snížit riziko poškození porostu a zejména hroznů. Osečkovací lišta se skládá z nosného, výškově stavitelného rámu uchyceného na sloupku či konzole, na kterém jsou uchyceny pracovní orgány. Jedná se obvykle o protiběžnou žací lištu nebo o rotační nože s pohonem od hydromotoru. Tyto stroje umožňují běžně zakracování letorostů ve dvou rovinách (svislé a vodorovné), u novějších modelů je rám v dolní části šikmý tak, aby dolní rotor zakracoval i nejspodnější letorosty.
Poslední ze souboru zelených prací je regulace násady hroznů. Tato operace se v našich podmínkách rozšiřuje až v posledních letech a je prováděna ručně. Lze ji provádět v několika termínech. Nejčastěji se jedná o období po odkvětu révy (zhruba konec června) nebo období zaměkání bobulí (přibližně počátek srpna). Na jednom letorostu se tak zpravidla ponechává pouze jeden hrozen. Hlavním cílem této operace je zajištění vysoké cukernatosti ponechaných hroznů.

Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. 1G46082 „Technologické systémy a ekonomika integrované produkce zeleniny a révy vinné“.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *