Zelené fasády – 2. díl

Nejjednodušším a nejefektivnějším způsobem, jak vytvořit zelenou fasádu, je použití pnoucích dřevin. Na rozdíl od vertikálních zahrad, kterým se věnoval minulý díl o zelených fasádách, jsou pnoucí dřeviny o dva i více řádů lacinější. Ještě snad důležitější jsou pak provozní náklady.

Zatímco vertikální zahrady se neobejdou bez nepřetržité závlahy, přihnojování a k jejich provozu je nezbytná elektrická energie (čerpadla, senzory), pnoucí dřeviny jsou prakticky bez větších nároků na údržbu a jsou zcela autonomní, zálivku potřebují v omezené míře jen bezprostředně po výsadbě. Vertikální zahrady je při poškození či úhynu rostlin třeba opravovat a doplňovat uhynulé rostliny. Pnoucí dřeviny naopak dokážou lokální poškození samy zacelit. Pomyslný „čistý zisk“ z pnoucích dřevin je proto mnohem vyšší, protože svoje služby poskytují bez nároků na energii a zálivkovou

Správná zelená fasáda vytváří vrstvu s jedinečnými vlastnostmi, která chrání proti srážkové vodě, která po listech spolehlivě stéká, a to i tehdy, když ji proti fasádě žene velmi silný vítr. Vrstva listů je zároveň prodyšná a vodní páry unikající z objektu mohou mezi listy volně procházet. Omítka pod listy potom zůstává naprosto suchá i po těch největších lijácích. U starých budov s narušenou izolací není zanedbatelný ani fakt, že kořeny odčerpávají mnoho desítek litrů vody denně ze základové spáry.

Ing. Samuel Burian,

autorizovaný krajinářský architekt,

člen ČKA,

soudní znalec v oborech ochrana přírody a ekonomika

Celý text článku najdete v časopisu Zahradnictví č. 3/2016.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *