Autor
Kategorie:
Nezařazené

Zeleň je život ve Varšavě

Polský školkařský veletrh Zielen to Zycie – Zeleň je život, který se na přelomu měsíců srpna a září koná pravidelně ve Varšavě, již není žádnou novinkou. Letošní rok se brány veletrhu otevřely již po patnácté. I když fluktuace významných vystavovatelů je značná, každoroční nárůst činí 10 až 20 %.

Polsko bylo i za dob socialismu vždy své a socialismus budovalo po svém. Nikdy neznárodnilo své zemědělství. Roztříštěná rolnická malovýroba však byla ekonomicky slabá, a proto soukromí zemědělci hledali intenzivnější využití půdy k hospodářskému růstu. Stát tyto snahy podporoval, neuzavřel hranice a polští občané mohli volněji cestovat po světě – nejen jako turisté, ale i jako obchodníci, za pracovními příležitostmi či za vzděláním. Vzpomínám si, jak na počátku 60. let minulého století nastal v polském ovocnářství velký obrat. Stát vyslal do světa na studijní cestu zapáleného profesora Pieniažka, který zastával funkci ředitele Výzkumného ústavu ovocnářského ve Skierniewicích. V tom čase zastával díky svým odborným znalostem také funkci předsedy světové ovocnářské sekce.
Po svém návratu z ovocnářsky vyspělých zemí byly jeho poznatky zúročeny a za podpory státu se změnilo ovocnářství k lepšímu. Polsko se stalo ovocnářskou velmocí a ovoce se stalo polským exportním artiklem.

Od ovoce ke školkařině
Postupem času se polský trh naplnil potravinami a zdejší majitelé půdy se začali zajímat také o pěstování okrasných dřevin. Jelikož je Polsko země, kde zemědělská výroba zaměstnává ještě i dnes 25 % obyvatelstva (v ČR jsou to asi 2 %) a dříve to bylo daleko víc, byl vypěstován k této práci kladný vztah. Hranice byly otevřené a řada polských občanů pracovalo v zahraničí, kde mnozí našli uplatnění ve školkách. Mělo to více výhod. Jednak výdělek byl několikrát vyšší než v Polsku a mnohému se ve školkách v zahraničí naučili. Země, kde polští občané pracovali, byly především Německo, Nizozemsko, Francie, Dánsko, ale také Anglie a Irsko. Samozřejmě, že si z pobytu v zahraničí dovezli cenné zkušenosti a mnohdy i nemalý kapitál. Mnozí začali v Polsku podnikat v okrasném školkařství. Obrovskou výhodou byl dostatek pracovních sil a také vhodné půdy. Postupem příznivého vývoje se okrasné školkařské v Polsku dostalo na vysokou úroveň.

Podpora státu
Místním zemědělským odborníkům se dnes dostává patřičného vysokoškolského vzdělání na příslušných fakultách ve Varšavě a Poznani. Součástí studia jsou dlouhodobé praxe jednak v polských, ale ještě více v zahraničních školkách. V zahraničí provádějí praxi polští studenti zejména v Německu, Nizozemsku, Anglii i v USA. Tam všude se zapojují do obsluhy moderních strojů a zařízení, poznávají nové sortimenty, a také se zdokonalují v obchodních dovednostech. Těmito praxemi si doplňují vědomosti nabyté studiem na vysoké škole. To však sebou nese i negativní aspekty. Řada mladých zahradníků odchází pracovat do zahraničí natrvalo, především do Anglie a Irska. Polsko vychází z údajů, že nyní žije a pracuje v Anglii více než jeden milion mladých polských zahradnických odborníků. Další našli uplatnění v Severní Americe, kde již historicky žije velmi početná skupina polského obyvatelstva. Německo či Nizozemsko dnes zaměstnává zahraniční pracovníky hlavně na sezónní práce.

Zeleň je život
Již před více než dvaceti lety byla produkce školkařského materiálu v Polsku daleko vyšší, než vlastní spotřeba. Proto se velká část tohoto zboží vyvážela do zahraničí, zejména do Skandinávie. Stálým odběratelem bylo však i Německo, Nizozemsko a další státy. Výhodou dovozů z Polska byla především velmi nízká cena.

Po roce 1989 nabral obchod mezi Polskem a Západní Evropou na intenzitě. Stát se zbavil monopolu nad zahraničním obchodem, byl založen Svaz polských školkařů a bylo nutné do zahraničního obchodu nastolit řád. Proto nově vzniknutý svaz uspořádal v roce 1993 v tehdy ještě nevyhovujících podmínkách 1. ročník veletrhu Zielen to Zycie. Zúčastnilo se jej 25 školek z Polska. Druhý ročník se konal již se zahraniční účastí a početná skupina nizozemských školkařů vystavovala pod hlavičkou PPH (Plant Publicity Holland).
Od té doby má varšavský veletrh dynamický vývoj. Je to největší akce svého druhu v postkomunistických zemích. Stal se mostem mezi bývalým Západem a Východem v obchodu se školkařským materiálem. V roce 2006 se ve Varšavě poprvé prezentovala také početná skupina školkařů z České republiky (v dřívějších ročnících byli naši školkaři zastoupeni jen ve velmi malém počtu).

Popáté v novém areálu
Letos se veletrh Zielen to Zycie uskutečnil v termínu od 24. do 26. srpna. Pořadateli veletrhu byly Svaz polských školkařů a Agenda na pomoc zeleni. Již po páté se veletrh konal v novém výstavním areálu Centrum Expo XXI. Bylo již samozřejmostí, že mezi vystavovateli nechyběli školkaři z České republiky. Zúčastnili se: Daniel Adametz – Okrasné školky Malé Hoštice, Tomáš Čerbák – Okrasné školky Pustá Polom, Studený, s. r. o., Kadaň-Tušimice a Květoslav Horák Okrasné školky –Horák a synové Okrasné školky, s. r. o., Bystřice pod Hostýnem. Tyto čtyři školky vystavovaly společně v esteticky velmi hezky ztvárněné expozici.
Dalšími českými vystavovateli byli: Joska – školka okrasných rostlin Čermná nad Orlicí, Vlastimil Pasič Dolní Životice a Starkl zahradník Kalabousek Čáslav. Tedy dohromady sedm školek, což není málo.
Školky z České republiky patřily svou prezentací určitě k těm lepším. Udělaly dobrý dojem a svými vystavovanými výpěstky dokumentovaly, že je nutné s nimi počítat a že jsou připraveni úspěšně rozvíjet obchodní styky s Evropou.
Letošního veletrhu se zúčastnilo celkem devět zemí. Byly to Polsko, Rakousko, Belgie, Francie, Nizozemsko, Německo, Česká republika, Maďarsko a Itálie. Vystavujících bylo 228, z čeho téměř polovina byla z Polska. Polské zastoupení tvořili z 80 % školkaři.
Překvapením byla malá účast vystavovatelů z Německa. Oproti roku 2006, kdy jich přijelo 33, jich letos bylo pouze 14, což je méně než polovina. Stalo se tak patrně proto, že němečtí školkaři, kteří loni nabízeli zboží pro privátní odběratele, zjistili, že v Polsku nemají moc šancí z důvodu dostatku tohoto zboží z vlastní polské produkce. Školkaři, kteří nabízeli alejové stromy a vzrostlé dřeviny dospěli k závěru, že ani oni v Polsku obchod neudělají, protože zde ještě na veřejnou zeleň a zeleň kolem silnic a dálnic není dostatek peněz. Pravděpodobně se zúčastnili výstavy Květy v Moskvě, která se v tomto směru jeví jako mnohem zajímavější. Co se týče návštěvnosti již několik let se pohybuje kolem 18 000 návštěvníků.
Celkově lze varšavský veletrh hodnotit kladně. Návštěvníkům a vystavovatelům jde mimo obchodu také o setkání se svými kolegy, partnery, zákazníky, dodavateli či známými, a ti jsou vždy při takovýchto setkáních všichni pohromadě. To je dobře, protože komunikace je velmi důležitá.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *