Zavlečené choroby na dřevinách – II. díl

Aktivní obchod s rostlinným materiálem a zemědělskými plodinami spolu se změnou klimatických podmínek může mít nemalý vliv na zavlečení nových patogenů chorob na naše území. V minulém díle jsme vás seznámili s některými zavlečenými chorobami na našem územ. Z důvodu jejich značného rizika pro naše dřeviny vám přinášíme informace i o dalších chorobách.

Padlí na dřevinách
Velmi významnou skupinou s hlediska nově potvrzených chorob jsou padlí na dřevinách. Toto téma v minulosti vesměs unikalo zpracování. Palovčíková et al. (2007) uvádí 27 druhů padlí dřevin. Z toho je možno minimálně 7 druhů označit jako zavlečené, včetně již zmíněného padlí dubového Microsphaera alphitoides. Zaznamenány byly některé pro Českou republiku zcela nové druhy, jako Microsphaera azaleae U. Braun, poprvé zjištěná v roce 2003 (Lebeda et al. 2006, 2007, Bacigálová, Marková 2006) na Rhododendron spp. a Azalea spp. V současné době je toto padlí běžně rozšířeno v parkových výsadbách a rovněž na nabízeném zahradnickém materiálu. Tento druh je možno považovat za jeden z rychle se šířících druhů. Na katalpách Catalpa spp. na území Brna byla v roce 2003 zaznamenána prof. Shinem z Korejské Národní University v Soulu Microsphaera elevata Burrill. Toto padlí se v dalších letech velmi rychle rozšířilo i v dalších oblastech ČR. Velmi časté je rovněž na nově vysazovaných odrostcích katalp. Další druh padlí z katalp Erysiphe catalpae Simonyan není z České republiky potvrzen. Na jírovce je vázáno padlí Uncinuliella flexuosa (Peck) U. Braun, poprvé uváděné z Evropy v roce 2000 (Ale-Agha et al. 2000), ze Slovenské republiky publikovaná z roku 2002 (Zimmermannova-Pastirčáková et al. 2002), z České republiky ji uvádí Palovčíková a Dančáková (2005). Novým druhem pro Českou republiku je rovněž Erysiphe carpinicola (Hara) U. Braun & S. Takam. na habrech (Carpinus betulus). Tento druh byl v Evropě referován poprvé z Maďarska (Vajna 2006), Piatek (2004) ji uvádí z Polska jako Oidium carpini, Wołczańska (2007) uvádí nález z Polska. Z Ukrajiny uvádí toto padlí Minter (2004).

Skotská sypavka douglasky
Dalším zcela zdomácnělým druhem je Rhabdocline pseudotsugae Syd. na jehlicích douglasky. Tzv. skotská sypavka douglasky byla popsána v roce 1917 ze Severní Ameriky, kde byl její výskyt zaznamenán již v v roce 1911. V Evropě byla poprvé zjištěna v roce 1914 ve Skotsku, z kontinentu byla popsána v roce 1922, z Dánska a Nizozemí je uváděna z roku 1930. V České republice byla poprvé nalezena v západních Čechách v roce 1938. V současné době je rozšířena po celém území ČR. V některých oblastech tento druh zcela limituje pěstování na tuto sypavku citlivých variet a proveniencí douglasky, především Pseudotsuga menziesii var. caesia a var. glauca. Charakteristickým projevem je šedofialové mramorování jehlic v jarních měsících a opad infikovaných jehlic, v případě silné infekce pak propad celých ročníků v jednotlivých letech. Plodnice se vytváří koncem dubna a počátkem května dle místních klimatických podmínek. Fruktifikace je synchronizována s rašením nových jehlic.

Švýcarská sypavka
V roce 2002 byla poprvé na douglaskách zaznamenána tzv. švýcarská sypavka Phaeocryptopus gaeumannii (Rohde) Petr. (Pešková 2003). První nálezy jsou uváděny z Mělnicka u obce Řepín a z Jindřichohradecka, u obce Číměř. V roce 2003 pak byla zjištěna u obce Uherčice na Znojemsku a v několika porostech na Školním lesním podniku Křtiny u Brna (Jankovský unpubl.). V následujících letech pak byla zjištěna na dalších lokalitách jižní Moravy. Obecně je však možno konstatovat, že tato choroba byla a pravděpodobně i dále je v České republice přehlížena a propad jehlic je přičítán spíše skotské sypavce a klimatickým vlivům. Typickým projevem choroby je žloutnutí a propad jehlic v jarních a časně letních měsících, v místě průduchů na rubu jehlic je možno pozorovat černé kulovité plodnice.

Červená sypavka borovice
Recentním příkladem zavlečené choroby je zavlečení červené sypavky borovice Dothistroma septospora (G. Doroguine) Morelet, teleomorpha Mycosphaerella pini E. Rostrup. Poprvé byla v České republice zaznamenána Mycosphaerella pini, resp. její anamorfní stadium Dothistroma septospora v roce 1999 na Pinus nigra ssp. austriaca, původem z Maďarska v rámci kontroly dováženého rostlinného materiálu Státní rostlinolékařské správy ČR. Veškerý importovaný rostlinný materiál z infikovaných zásilek byl zlikvidován. První nález M. pini z volné výsadby v ČR je znám z května 2000 z plantáže vánočních stromků Pinus nigra u Jedovnic na ŠLP Křtiny (Jankovský et al. 2000, 2004, 2007 aj.). Do současnosti byla zjištěna na 19 druzích borovic a 4 druzích smrku (Jankovský et al 2007), přehled hostitelských druhů uvádí Bednářová et al. (2006). Typickým projevem červené sypavky je odumírání jehlic od konců, tvorba plodnic ve formě plodnicových lůžek, tzv. acervuli a cihlově červené skvrny na jehlicích. Pod mikroskopem je možno pozorovat článkované průhledné konidie.

Chorob přibývá
V průběhu 20. století byla na území České republiky zavlečena řada chorob. Příčinou byly změněné sociální, ekonomické a měnící se přírodní podmínky v evropské krajině. Velkou akceleraci šíření nových druhů chorob na území ČR přineslo otevření hranic a obchodu po roce 1990. Do jaké míry je však výskyt nových druhů patogenů v 90. letech 20. století a počátkem 21. století výsledkem společenských změn, do jaké míry jde o důsledek souběžných klimatických extrémů a do jaké míry jde o výsledek zintenzivnění průzkumu, je však pouze spekulativní otázka.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *