Zavinutky napadá padlí

Zavinutky (Monarda L.), pocházející ze Severní Ameriky, se v našich podmínkách pěstují jako okrasné rostliny. Mezi 20 druhy zavinutek se vyskytují jednoleté i vytrvalé druhy. K okrasným účelům se pěstují především zavinutka podvojná (M. didyma) s šarlatově červenými květy, zavinutka trubkovitá (M. fistulosa) s narůžovělými, fialovými nebo purpurovými květy a jejich kříženci. Listy M. citriodora voní po citronu a z mladých listů se připravuje čaj. Zavinutka tečkovaná (M. punctata) nevyniká barvou květů, ale lososově růžovými listeny.

Listové choroby
S příbuznými hluchavkovitými (Lamiaceae) rostlinami mají zavinutky společné i choroby a škůdce. Jsou vysoce náchylné vůči padlí (Erysiphe sp.). V létě, zejména koncem prázdnin, za slunečných dnů se silnými ranními rosami, se nejprve listy, později stonky i květy pokrývají bělavým moučnatým povlakem padlí. Silně napadené části rostlin žloutnou, zasychají a opadávají. Během vegetace se šíří napadení konidiemi odškrcovanými v řetízcích, koncem léta se ojediněle začínají objevovat na napadených částech černé plodničky (kleistothecia). Padlí přezimuje myceliem v napadených částech. Ochrana: při prvních příznacích napadení padlím je nezbytné opakované ošetření fungicidy, např. Baycor 25 WP, Kumulus WG, Sulikol K, Topas C 50 WP aj.
Především za deštivého počasí se může objevit také jednobytná rez mátová (Puccinia menthae). Na líci listů ústí spermogonia jednotlivě nebo v malých skupinkách, na rubu listů aecidia na okrouhlých, často puchýřkovitých oranžových až purpurových skvrnkách, na řapících a stoncích protažených. Napadené části se deformují. V létě se na rubu listů se tvoří nápadné žluté až nahnědlé skvrny s ložisky letních skořicově zbarvených spor uspořádaných do kruhu kolem centrálního ložiska. Koncem léta vznikají na rubu listů v jednotlivých nebo se slévajících polštářkovitých ložiscích tmavě hnědé až černé zimní spory. Silně napadené trsy je vhodnější odstranit. K chemické ochraně lze použít fungicidy, např. Dithane M 45, Novozir MN 80, Polyram WG aj.
Kromě padlí a rzi se jen výjimečně mohou objevit také listové skvrnitosti vyvolané houbami, např. Cercospora sp., Ramularia spp., Ascochyta lamiorum nebo Phyllosticta monardicola. Askochyta způsobuje po obou stranách listů viditelné okrouhlé až protažené, převážně nepravidelné žluto až tmavě hnědé, později šedivě hnědé, tmavě šedé nebo bělavé 2 – 10 mm velké skvrny s více či méně zřetelným purpurovým až černohnědým lemem. Skvrny se mohou slévat. Na líci listů ve středu skvrn jsou viditelné černé pyknidy. Fylostikta tvoří drobnější 4 – 6 mm velké skvrny, zpočátku rezavě hnědé, později zasychající a měnící barvu na šedohnědou, s tmavě hnědým lemem. V odumřelém pletivu jsou jako černé viditelné tečky plodničky houby – pyknidy. Ochrana: Rovral Flo, Polyram WG, Dithane M 45 aj.
Kořenové hniloby
Kořeny zavinutky někdy napadají půdní houby, zejména Rhizoctonia sp. a Thielaviopsis basicola, způsobující hnědnutí a odumírání kořenů. Na ochranu proti těmto houbám lze aplikovat fungicidy (Bavistin WG, Polyram WG aj. ) zálivkou.
Škůdci
Z živočišných škůdců se příležitostně objevují na zavinutkách mšice, roztoči a třásněnky, housenky motýlů a plži, avšak rozsah poškození většinou nevyžaduje ochranný zásah. Monardy jsou velmi atraktivní pro otakárky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *