Zapomenutá a starobylá líska

V historii československého a zejména novodobého českého ovocnářství se nikdy nenašel prostor pro uplatnění lísky – zplanělé domácí dřeviny. V současné době se výměra a produkce lískových sadů (plantáží) v České republice vůbec neeviduje. Naproti tomu v roce 2006 byla na Slovensku evidována produkce 35 t lískových oříšků.

Když před více než 50 lety napsal Josef Šobek knížku „Líska a její pěstování“, povzdechl si v úvodu, že líska u nás nedosáhla většího rozšíření a ocenění mimochodem z důvodu neznalosti pěstitelských problémů. Bohužel je nezbytné podotknout, že i po těch uplynulých 51 letech je toto tvrzení stále zcela pravdivé. Snad malé připomenutí existence tohoto v dávné historii významného ovocného druhu řazeného mezi skořápkaté ovoce pomůže alespoň mezi drobnými pěstiteli jeho znovuobjevení.

Původ a historie pěstování
Rod Corylus L. – líska patří do čeledi Betulaceae, podčeledi Coryloideae, která podle posledních výzkumů zahrnuje celkem 10 rodů (někdy je uváděn počet 12 až 16). Na základě genetických analýz DNA je podčeleď Coryloideae z botanického hlediska členěna na sekci Corylus, subsekce: Phyllochlamys, Siphonochlamys, Acanthochlamys. Mezi původní oblasti rozšíření patří Evropa, Malá Asie, pohoří Kavkazu a přilehlé oblasti, Čína, Japonsko, USA. V současné době jsou za samostatné druhy pokládány: líska obecná (C. avellana L.), líska turecká (C. colurna L.), líska americká (C. americana Walter), C. jacquemontii Decne, líska sibiřská (C. heterophylla Fisch. ex Trautv), C. chinensis Franch, C. cornuta Marshall, C. sieboldiana Blume (syn. C. mandshurica), C. californica Marshall, C. ferox Wall. V minulosti se také často uváděly lokální druhy C. maxima Mill. z Balkánského poloostrova a C. pontica C. Koch původem z Černomořského pohoří v Turecku. V současné době se oba tyto druhy řadí ke C. avellana a výjimečně se označují jako var. pontica nebo var. maxima. Anglicky se líska nazývá „hazelnut“ (zejména kulturní odrůdy), nicméně v USA je pro botanické a původní druhy používaný původní anglický název „filbert“ používaný pro odrůdy C. avellana s dlouhým listenovým obalem.
V zahraničí se lísky z pomologického hlediska dělí podle morfologických charakteristik plodů jednotlivých odrůd nebo druhů do dvou skupin:
– druhy s listenovým obalem oříšků: C. avellana, C. americana, C. heterophylla, atd.;
– druhy s obalem oříšků na povrchu porostlým žláznatými štětinkami: C. cornuta, C. californica a C. sieboldiana, atd.;
V České republice se doposud udrželo nepřesné pomologické rozdělení lísky podle znaků lokálních geografických typů C. avellana (podle velikosti plodů a punčošky) na odrůdy tzv. „lombardské“ – (listenatá punčoška delší a zcela překrývající oříšek), a tzv. „zellské“ – (listenatá punčoška stejně dlouhá nebo kratší jako oříšek) a jejich vzájemné hybridy („lombardské hybridy“ a „zellské hybridy“).
Podle doložených archeologických nálezů se rod Corylus vyskytoval již ve třetihorách. Doložená historie pěstování sahá až do období Theophrasta (Historia plantarum 3.až 2. stol. př.n.l.) sepsané ve starém Řecku. Z Řecka se líska dostala pravděpodobně do říše Římské. Z Itálie se líska rozšířila do Španělska, Francie a dále do Německa. Ve středověku byla líska pěstována i v klášteře v Zellu. Odtud pochází pojmenování „zellské odrůdy“. První písemné zmínky o lísce na našem území jsou zapsány v Kosmově kronice a jsou spojeny s legendou o Přemyslovi. Podle lísky byly v minulosti pojmenovány i mnohé vesnice a jejich ulice např.: Lískovice, Lísek, Leština, Líšno, Lísková apod.
Morfologie lísek
Lísky dorůstají do podoby menších keřů od 1 m až 6 m, až do kmenných tvarů o výšce 40 m. Vegetační doba je 240 – 280 dnů, přičemž průměrně dosahuje věku 80 někdy až 150 let. Postavení pupenů na letorostech je střídavé, dvouřadé. Výhony i listy jsou porostlé trichomy, které jsou na prodlužujících se výhonech zpočátku červené. Listy jsou různé velikosti, podlouhlé, laločnaté nebo oválné, často slabě pilovité až silně vykrajované. Líska je jednodomá s diklinickými květy (jednopohlavními) vyrůstajícími na jednoletém dřevě. Doba zrání samčích květů v jehnědách bývá jeden až pět dnů, samičí květy zrají až tři týdny. Je diploidní (2n=28 chromozómů). Plody, jednosemenné oříšky, vyrůstají po jednom nebo ve skupině až po 12. Oříšky jsou uzavřeny v obalu tvořeném listeny tzv. punčoška, která může být různé délky (odrůdový znak). Klíčivost semen zůstává dva až čtyři roky, u odrůd s velmi tvrdou skořápkou je nezbytné provést skarifikaci. Průměrný podíl jedlé části oříšku dosahuje 48,2 %.
Ekologické podmínky
Pěstitelské oblasti vhodné pro výsadby lísek jsou poměrně omezené, ačkoliv původ a rozšíření botanických druhů je téměř kosmopolitní. Důvody, proč jsou vhodné pěstitelské oblasti omezené, spočívají zejména:
– na období kvetení, které nastává v našich podmínkách od konce ledna do poloviny března (hrozba poškození květů mrazem, kritických je již -10 °C);
– na požadavku vysoké vzdušné vlhkosti během kvetení
– chladová perioda alespoň 700 hodin (teploty mezi 0 až 7°C)
– mírný průběh zimy
– mírné léto (bez tropických teplot)
Důležitým faktorem ovlivňujícím pěstování jsou i půdní vlastnosti. Líska vyžaduje pH okolo 6,5. Vyšší pH může vyvolat chlorózu listů (poruchy příjmu železa). Důležitý je přístupný vápník. Půdy nesmějí být písčité, neboť tyto půdy neudrží dostatek půdní vláhy, kterou líska vyžaduje. Srážky by měly na optimálním pěstitelském stanovišti dosahovat 80 až100 mm/měsíc.
Významný vliv mají i biologické vlastnosti lísek, ve dřevě líska snáší až -40 °C, uzavřené jehnědy (se samčími květy) snáší okolo -20 °C, ale od začátku otevírání již jen -7 °C. Velmi významné jsou opylovací poměry (líska je větrosnubná a většinou i cizosprašná – neopylí se vlastním pylem a současně je mnoho odrůd mezi sebou nekřížitelných!). Jako „samosprašné“ bývají někdy uváděny odrůdy: ´Casford´ , ´Apolda´, ´Pasiasty´ a ´Daviana´. Chladné období nebo příliš vysoké teploty v období květen/červen vedou ke vzniku hluchých oříšků.
Rozmnožování a pěstování
Rozmnožování lísek je v podstatě možné třemi způsoby. Nejsnadnějším způsobem, ale s problematickou výtěžností, je množení generativní – výsev oříšků. Nevýhodou tohoto způsobu je také vysoká variabilita získaných semenáčů (s výjimkou C. colurna). Výsev se provádí buď bezprostředně po sklizni (respektive po dosušení, které by mělo probíhat přibližně 14 dní při 22 °C v suchém prostředí) nebo po stratifikaci trvající 90 dní při 2 až 4 °C a 90 % relativní vzdušné vlhkosti. Jak už bylo zmíněno, u odrůd s velmi tvrdou slupkou je vhodné před výsevem provést skarifikaci nebo jejich vyluštění. Výsev se provádí při rozmnožování okrasných druhů nebo pro dopěstování podnoží zejména u lísky turecké. Semenáče vstupují do plodnosti pátý rok.
Druhým relativně snadným způsobem je rozmnožování dřevitými řízky. Výhodou tohoto způsobu je, že se získají rostliny shodných vlastností s matečným keřem. Nevýhodou je nezbytnost použití tepelné stimulace pro podpoření tvorby kalusu. Výhony se odebírají od prosince do poloviny ledna. Později již mohou být výhony narašené, což výrazně snižuje výtěžnost. Řízky se upravují na délku přibližně 15 cm. Stimulace se provádí nejlépe pudrovým stimulátorem např. 0,5 % Rhizopon AA (s obsahem 2,5 % kyseliny indolyl-3-máselné, tzv. IBA). Po stimulaci následuje zahřívání bází řízků při 20 až 22 °C po dobu čtyř týdnů. K nahřívání se používá speciální box, v jehož dnu je umístěna topná spirála s regulovatelnou teplotou. Nasvazkované řízky jsou v boxu zasypány perlitem. Okolní teplota by neměla přesáhnou 4 až 5 °C, jinak dojde k předčasnému rašení. Po vytvoření kalusu se řízky skladují (při teplotě 5 °C) až do období, kdy je možné provést vyškolkování nejlépe do pařeniště nebo krytého záhonu. Řízky jsou velmi citlivé na přelití.
Posledním způsobem množení je roubování na semenáče C. colurna. Podnože musí být dostatečně narostlé, nejlépe ve tvaru špičáku se zakráceným obrostem a celkově v dobré kondici. Rouby musí být opět odebrány před možným narašením (nejlépe do první poloviny měsíce ledna). Roubovat lze anglickou kopulací, kozí nožkou, za kůru nebo do rozštěpu. Obecně má líska horší afinitu než např. jabloně nebo meruňky a současně doba srůstání roubu s podnoží je podstatně delší. Z tohoto důvodu je výhodné odstranit úvazek až po přezimování. Výtěžnost roubovanců dosahuje hodnot 70 – 90 %.
Kromě uvedených způsobů rozmnožování lísek lze využít i jiné metody jakými jsou hřížení a množení oddělky (po nakopčení) apod.

Choroby a škůdci
Líska v našich podmínkách není příliš intenzivně napadána chorobami a škůdci. Nejvýznamnější chorobou je tak moniliová hniloba lískových ořechů způsobená patogenem Monilinia fructigena (Aderhold et Ruhl.) Honey ex Whetzel. Na mladých oříšcích způsobuje hnědé skvrny, oříšky se přestávají vyvíjet, postupně zasychají a opadávají. Ochrana spočívá v prevenci, výběru vhodné lokality, dostatečné vzdušnosti výsadby, odstraňování infikovaných plodů. Další choroby napadající v některých oblastech lísku jsou Cytospora corylicola Sacc. (zejména ve Španělsku, Gruzii a okolních státech) a Anisogramma anomala (Peck) E. Müller – tzv. východní spála lísky (zejména v USA). Z bakterióz je nejvýznamnější Xanthomonas arboricola pv. corylina, která způsobuje odumírání hlavních i vedlejších větví, výjimečně celého keře (stromu). Z viróz a fytoplazmóz se na lísce výjimečně vyskytují viry: ApMV, PNRSV a z fytoplazmóz: ESFY.
Škůdci lísky jsou již početnější. Nejvýznamnější z nich je nosatec lískový (Curculio nucum). Larvy vyžírají vnitřní pletiva oříšků a znehodnocují je tak. Preventivní ochrana spočívá v prokypřením půdy v příkmenném pásu, nebo aplikaci organofosfátů v době výskytu brouků.
K méně významní škůdcům patří zdobnatka lísková (Myzocallis coryli), zobonoska lísková (Apoderus coryli) a hálčivec (Phytocoptella avellanae).

Intenzivní pěstování
Možnosti výsadby pravokořenných keřů a štěpovanců lísek (obr.č.1):
– jednořádkový: pravděpodobně nejpoužívanější systém, spony mohou být od 3 x 2 m (1666 ks/ha), 4 x 3 m (833 ks/ha) po 6 x 5 m (333 ks/ha), tyto větší spony se používají pro kmenné tvary na podnoži C. colurna.
– dvouřádkový: 3,5 x 1,7 x 2 m (1900 ks/ha) nebo 3,5 x 1,5 x 1,7 m (2280 ks/ha).
– třířádkový: 3,5 x 1,7 x 2 m (2430 ks/ha) nebo 3,5 x 1,5 x 1,7 m (2630 ks/ha).
Volba sponu by měla být v souladu s vzrůstností vysazovaných odrůd. U pravokořenných lísek je také možné zapěstovat kmínek (od 0,1 m až do 1 m). V současnosti ve světě populární způsoby pěstování využívají přirozených růstových vlastností lísky. Nejznámější je systém „ocak“ původní pěstitelský způsob využívaný v Turecku. Pěstitelský tvar založený na principu přirozeného způsobu větvení keřů na zkráceném kmeni (0,1 m). Takto udržované „stromy“ silně podrůstají a použití herbicidů může být problematické. Proto před aplikací účinných totálních herbicidů (např. Dominator, Roundup) je nezbytné nejprve spálit podrůstající výmladky kontaktním herbicidem (např. Reglone, Gramoxone). Rozmístění opylovačů je nejčastěji 8:1 (každý třetí. strom v každé třetí řadě), případně 17:1. Vždy je vhodné pěstovat dvě až tři odrůdy společně. Jako opylovači s dostatečně velkými plody se osvědčily odrůdy: ´Daviana´, ´Cosford´, ´Syrena´, ´Butler´ a ´Truchsessa´.
Sortiment odrůd pěstovaných v Evropě

Česká republika: odrůdy dlouhodobě bezproblémové a pěstované na pozemcích Zahradnické fakulty v Lednici: ´Pauetet´, ´Fertile de Coutard´, ´Istarski okruglasti´, ´Tonda di Giffoni´, ´Tonda Gentile Romana´. Odrůdy zapsané ve státní odrůdové knize ´Halská obrovská´ registrována od roku 1954 a nově zapsaná odrůda ´Lenka´ (2007). Ze starého sortimentu lze doporučit odrůdy ´Lombardský červený´, ´Římský´.
Itálie: ´Tonda di Giffoni´, ´Mortarella´, ´San Giovanni´, ´Camponica´, ´Riccia di Talanico´, ´Tonda Bianca´ a ´Tonda Rossa´ pěstované v provincii Campania, ´Tonda Gentile delle Langhe´ v provincii Piemonte a ´Santa Maria de Jesu´ na Sicílii.
Španělsko: ´Negret´ (70 %), ´Gironell´, ´Pauetet´, ´Culplà´, ´Morell´, ´Grifoll´, ´Trenet´ a ´Ribet´. Většina španělských výsadeb lísky je intenzivně zavlažována.
Francie: ´Ennis´ (26 %), ´Fertile de Coutard´ (22 %), ´Segorbe´ (16 %), ´Corabel´ (12 %) a ´Pauetet´ (8 %).
Slovinsko: ´Tonda di Giffoni´, ´Tonda Gentile Romana´, ´Istarski duguljasti´, ´Segorbe´, ´Ennis´, ´Merveille de Bollwiller´.
Turecko: odrůdy, na kterých je založená turecká produkce jsou ´Tombul´, ´Palaz´, ´Mincane´, ´Foşa´ a ´Çakıldak´.

Spotřeba a produkce lískových oříšků
Ve spotřebě jader lískových oříšků je na prvním místě ve světě Švýcarsko (2,1 kg/osoba/rok), následuje Rakousko, Belgie, SRN a Lucembursko. Největší spotřeba jader lískových oříšků na osobu u producentů je evidována v Itálii (0,52 kg/osoba/rok), dále v Řecku (0,37 kg/osoba/rok) a v Turecku (0,25 kg/osoba/rok).
Ve vlastní produkci lískových oříšků vede s velkou převahou Turecko (661 tis. tun = 68,8 % světové produkce v roce 2006). Následuje Itálie (142,1 tis. tun = 14,8 % světové produkce). Třetí světový producent USA dosahuje již jen 4,3 % světové produkce. Ve světové produkci skořápkatého ovoce je líska (961 tis. t) na třetím místě za mandlemi (1,76 mil. tun) a vlašskými ořechy (1,66 mil. tun).
Na závěr nezbývá než potenciálním zájemcům o pěstování lísky popřát mnoho úspěchů při pěstování této spíše netradiční ovocné dřeviny v našich podmínkách a také doufat, že nepříznivá situace ve výsadbách některých atraktivních ovocných druhů (jakou jsou meruňky a broskvoně) alespoň přispěje k jakémukoliv obohacení sortimentu pěstovaných ovocných druhů v podmínkách České republiky.

Komentáře ke článku 8

  • Jana Martinková

    Vracím se k Vaší nabídce, pokud by bylo možno získat od Vás odnož či odkopek. Děkuji předem za zprávu a přeji příjemný den. Jana

  • Allia

    Dobrý den, nevěděli by jste náhodou podle popisu o jakou odrůdu lísky jde? Plody má podlouhlé, velmi chutné a voňavá jadárky, v tenké skořápce s vínově červenou až fialovou vnitřní slupkou. Kdysi nám rostla na zahradě a bohužel dědeček už nestih říci o jakou odrůdu jde, a my ji museli jednou vykácet a dodnes se pídíme, co to mohlo být za odrůdu, žebychom ji chtěli opět vysadit na zahradě 🙂 Děkuji za odpoěď

      • Štěpánek

        Dobrý den,
        náhodou jsem našel Vaši nabídku – není sice určená mně, ale přesto se zeptám, jestli by bylo možné, zaslat lísku i mně? Předem děkuji za odpověď.

      • Jana Martinková

        Dobrý den, přečetla jsem si jednak dotaz i Vaši odpověď s nabídkou zaslání asi odnože. Nejsem žádná velká zahrádkářka, moc toho o ořešácích nevím, ale tuhletu odrůdu si pamatuji ještě z dětství a ráda bych ji na zahradě měla. V zahradnictví jsem si zakoupila lísku červenolistou, už před 2 roky, ale zatím nekvete a ráda bych jí pořídila nějaký protějšek. Pokud by bylo možno získat od Vás odnož, byla bych moc ráda. Zdravím a předem děkuji.

      • Allia

        Dobrý den, omlouvám se, že odpovídám až dnes, ale loňský rok byl velmi hektický co se týče rodinných problému. Chtěla jsem se zeptat, zda ještě platí Vaše nabídka, a zda by nešlo zaslat z kraje jara, jinak ráda počkám i do podzimu. Když tak moje email adresa je a.waleczkova@centru.cz, snad to nebude vadit, že ji zde uvedu. Děkuji za pochopení 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *