Zanedbané plochy a zákoutí z různých pohledů

Neosetá místa většinou považujeme za negativní jev. Řada entomologických prací je však hodnotí jako zdroj přirozených nepřátel zemědělských škůdců. Často plní úlohu úmyslně ponechaných remízků, které se časem promění na ostrůvky s keři a stromy, které jsou útočištěm užitečných druhů ptactva a hmyzu.

Jako jedny z prvých rostlin po stavebních pracích se objevují podběly, které patří mezi první jarní zdroje potravy včel a užitečných opylovačů vůbec. Dalšími bylinami jsou oba druhy komonic, ohnice, čekanky, merlíky a v blízkosti lidských sídel i kopřivy, které nelákají opylovače, ale mají svůj význam. Chceme-li zachovat motýly jako je babočka paví oko a babočka kopřivová, které jsou ozdobou naší přírody a krajiny vůbec, musíme někde nechat i trs kopřiv. Kopřivy jsou totiž výhradní živnou rostlinou pro černé ostnité housenky pavího oka a černě pruhované housenky babočky kopřivové. Z kopřiv se rovněž připravují výluhy proti škůdcům a nezanedbatelná je i jejich farmaceutická hodnota při domácké léčbě. Mimo lužní porosty se kopřivy normálně v přírodě vyskytují jen ojediněle. Rovněž škarda a čekanka jsou užitečné, protože hostí daleko do léta mšici Uromelan cichorii, která neškodí na kulturních porostech a je v létě takřka jediným hostitelem přirozených nepřátel mšic, jako jsou pestřenky, slunéčka a zlatoočky. Jiné mšice končí svůj rozvoj mnohem dříve. Dalším zdrojem přirozených nepřátel mšic je bez černý. Mšice černošedé barvy – Aphis sambuci – na kulturní rostliny rovněž nepřecházejí a slouží jako potrava larev pestřenek.
Ne všechny plevele, které rostou na neobdělaných nebo zanedbaných místech, lze hodnotit kladně. Největším zlem je pcháč rolní, jehož ochmýřená semena jsou daleko roznášena větrem a zaplevelují pole i zahrady. Někdy se pcháče rozrostou na celé plochy. Na obrázcích je zachycen porost mezi silnicí a pěší cestou na Olomoucku. Tento porost nebyl posečen do podzimu. Menší ohniska pcháče se vyskytovala na bezprostředních svazích dálnice. Ty byly sice posekány, ale až po vysemenění. Ohniska by měla být posečena v předstihu před rozkvětem ještě před celoplošným posekáním svahů. Při evidenci ohnisek, kterých není tolik, by se dalo při dobré organizaci vše zvládnout.
A co s pampeliškami? Jsou to úporné plevele hlavně na zahradách a tam, kde sousedí trávník s obdělávanými parcelami. Časté sekání trávníku, speciálně proti pampeliškám, nebývá úspěšné a u trávníků lze použít i chemickou cestu. Paradoxně lze pampelišku vytlačit travami při dlouhých intervalech mezi sečemi. Nicméně pampeliškám bychom mohli dát milost ve městech, kde jejich žluté květy zdobí jednotvárnou zeleň trávníků na jaře.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *