Autor
Kategorie:
Nezařazené

Zahraniční obchod se zeleninou je pasivní

Klimatické podmínky v roce 2008 nebyly pro pěstitele zeleniny příliš příznivé. Po velmi mírné zimě sice nastoupilo brzo jaro a umožnilo zelinářům založit včas porosty zeleniny. Průběh vegetace byl však u některých druhů zelenin negativně poznamenán velmi teplým počasím a nedostatkem vláhy, které na přelomu července a srpna vystřídaly vydatné deště následované opět obdobím sucha. Také ceny zemědělských výrobců nedosáhly výše cen roku 2007 a největší pokles byl zaznamenán u hlávkového zelí, květáku, cibule, mrkve a rajčat.

Rok 2007 se vyznačoval extrémními výkyvy počasí. Zima byla velmi mírná s malým počtem dní se sněhovou pokrývkou a teplotně nadprůměrná, což podporovalo dobré přezimování všech škodlivých činitelů. V průběhu vegetace tak došlo k výskytu některých chorob (např. padlí na porostech kořenové zeleniny) a škůdců (zejména třásněnek, housenek bělásků, kyjatky hrachové). Suchá zima a nedostatek dešťových srážek v jarním období roku 2007 působily značné problémy již při přípravě půdy. Ke zhoršení situace přispěl naprostý nedostatek vlády a vysoké denní teploty v dubnu, což mělo negativní vliv na vzcházení zeleniny. U některých plodin došlo k vysoké redukci počtu jedinců, a proto musela být řada porostů likvidována. Letní měsíce s tropickými teplotami znamenaly pokles výnosů i tam, kde byly plochy pod závlahou. Také odbyt zeleniny byl problematický, neboť vlivem vysokých spotřebitelských cen klesla poptávka obyvatel. Navíc se obnovil tlak zahraničních dovozců.

Rok 2008 v ČR
Košťálová zelenina – jen větší tučné normální písmo
Časné jarní počasí umožnilo včasnou výsadbu košťálovin. Všechny rané výsadby byly nakryty netkanou textilií a pěstovány pod závlahou. Vývoj porostů byl však díky chladnému počasí v dubnu a květnu pomalý, nástup prvních sklizní byl tak o 10 až 14 dní opožděn. Průběh vegetace dalších výsadeb byl poznamenán suchým a do začátku srpna velmi teplým počasím. Po vlně dešťů na přelomu července a srpna se až do poloviny října srážky prakticky nevyskytovaly, čímž docházelo u těch porostů, kde nebyla dostatečně aplikována závlaha, k přisychání (zejména u zelí a hlávkové kapusty). Suché a teplé počasí vytvářelo podmínky pro mimořádný výskyt škůdců, a to především třásněnek, mšic, dřepčíků, blýskáčků apod. Cenový vývoj jednotlivých plodin souvisel s vývojem sezóny. U květáku došlo během sezóny k několika výkyvům v nabídce a poptávce, citelný vliv na pokles odbytových cen měl i dovoz polského květáku. Horší situace ve srovnání s předchozí sezónou byla u hlávkového zelí. Cena zelí od prvních nabídek až do srpna rychle klesala až na 2,50 – 2,80 Kč/kg, což je pod úrovní pěstitelských nákladů. Tento cenový vývoj je ovlivňován jak dovozy polského zelí za nízké ceny, tak i obchodní politikou obchodních řetězců. Situace na trhu s kapustou a pekingským zelím nezaznamenala výrazné výkyvy.

Cibulová zelenina
Rok 2008 lze hodnotit u cibulové zeleniny jako výnosově vyrovnaný a průměrný, avšak vzhledem nerovnoměrnému odbytu a nižším cenám zemědělských výrobců jako pěstitelsky horší než rok 2007. Včasný nástup jara se promítl v termínech prvních výsevů. Srážkové a teplotní poměry v následujících měsících napomohly k pravidelnému vzcházení a vývoji porostů, ale vysoké teploty v létě a na podzim oddálily jejich sklizňovou zralost. V oblastech s dešťovými srážkami, nebo tam, kde bylo použito závlahy, jsou výnosy i kvalita vyrovnanější. Porosty cibule byly vystaveny běžnému infekčnímu tlaku houbových chorob a zejména jarních škůdců. U větších pěstitelů nedošlo k výraznějším problémům. Kvalita cibule na skladování je dobrá, avšak vzhledem k tržním podmínkám je nutností pěstitelů cibuli dlouhodobě naskladnit, což je spojeno s rizikem cenových ztrát.

Kořenová zelenina
Celkově lze rok 2008 u kořenové zeleniny hodnotit jako výnosově nadprůměrný a díky vyšším odbytovým cenám v první polovině sezóny jako pěstitelsky úspěšný. Časné jaro umožnilo provést první výsevy mrkve a petržele již po 20. únoru pod agryl. Nejen tyto porosty, ale i plochy zakládané koncem března, v dubnu a květnu, vzcházely za příznivých klimatických podmínek. Vzhledem k horší struktuře půdy vlivem mírné a srážkově slabé zimy byly porosty mrkve (i pod závlahou) velikostně nevyrovnané. Suché a velmi teplé počasí v červnu a červenci zpomalilo růst a vývoj rostlin, což bylo patrné převážně u porostů sklízených v srpnu a září. Pravidelná a vyrovnaná závlaha byla předpokladem pro sklizeň kvalitní kořenové zeleniny. V závěru sezóny 2008 vlivem příznivých klimatických podmínek byly předpoklady k dosažení standardní jakosti a nadprůměrných výnosů nejen pro mrkev a petržel, ale i pro celer.
Cena zemědělských výrobců mrkve byla začátkem července nadstandardní a na stejné úrovni se pohybovala až do konce srpna, kdy došlo v výraznějšímu poklesu až na dlouhodobý průměr. Vysoká spotřebitelská cena v letních měsících se projevila na nižším odbytu mrkve, který se postupně stabilizoval v souladu s klesající cenou.

Listová zelenina
Sezóna roku 2008 byla celkově příznivá pro pěstování a odbyt. Úroveň pěstování salátů má v ČR rostoucí tendenci. Pěstitelé investují do vlastní technologie pěstování a úpravě po sklizni, o čemž svědčí i kvalita zboží na trhu a vzrůstající zájem spotřebitelů. Hlavní podíl v této skupině zaujímají saláty, které si stále upevňují pozici na trhu v ČR. Ostatní listové zeleniny pro přímou spotřebu (rukola, polníček, špenát, čekanka, endivie apod.) tvoří doplněk sortimentu. Tyto druhy si získávají oblibu díky chuťovým vlastnostem a atraktivnímu balení jednotlivých druhů a směsí, což usnadňuje použití v kuchyni. Rozhodující podíl na trhu má stále salát ledový, naproti tomu salát hlávkový zaznamenal další pokles zájmu spotřebitelů. Poptávka u salátu typu Lollo je stabilní, rostoucí zájem je možné zaznamenat o saláty dubáčky a saláty římské.
Z chorob byl v loňské sezóně zaznamenán větší výskyt zejména plísně salátové a padlí koncem léta a na podzim. U škůdců byly větší škody zjištěny během sezóny při výskytu drátovců v některých lokalitách a mšic. Vývoj cen odpovídal množství nabízeného zboží v jednotlivých obdobích roku a poptávce trhu.

Plodová zelenina
V roce 2008 se paprika zeleninová vysazovala již počátkem května. Vysoké úhrny srážek
v pěstitelských oblastech papriky, především v měsíci červenci, způsobily, že porosty se nevyvíjely tak, jako v předchozí sezóně. Byly méně vzrůstné a první sklizně vykazovaly vyšší podíl plodů 2. jakosti. Některé odrůdy paprik (převážně světlé typy) byly značně napadány bakteriózou. Výskyt mšic lze hodnotit jako nadprůměrný, výskyt ostatních škůdců byl spíše slabší. Výnosově lze tento rok hodnotit jako průměrný, avšak s vyšším podílem méně kvalitních plodů.

Zelinářských podniky a rychlírenství
Struktura zelinářských podniků v ČR podléhá průběžným změnám. Po problematickém roce 2004 klesl v roce 2005 výrazně počet pěstitelů, kteří vstupovali v uvedeném roce s produkcí zeleniny na trh. Dalším důsledkem byl rovněž výrazný úbytek pěstebních ploch tržní zeleniny zejména u středních a drobných pěstitelů. V letech 2006 a 2007 se počet pěstitelů více méně neměnil. K výraznějším změnám došlo u výměr tržní zeleniny u větších pěstitelů.
Situace v rychlírenství zeleniny v posledních letech spíše stagnuje. Podle vlastního šetření Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) bylo v roce 2008 v ČR přibližně 50 ha krytých ploch pro pěstování rychlené zeleniny (v letech 2006 – 2007 to bylo 42 ha), z toho 19 ha skleníků (většinou typu LUR II) a 31 ha fóliovníků. Pěstují se zejména rajčata (23 ha), papriky (5 ha), okurky (6 ha) a saláty (5 ha), na 11 ha se pěstuje sadba zeleniny.

Produkce zeleniny EU
Podle odhadu odborníků vzrostla produkce zeleniny v roce 2007 v EU 27 o 1,2 % na 66,5 milionů tun vlivem vyšší produkce cibule, košťálové a kořenové zeleniny. Naproti tomu klesla produkce papriky z důvodu nižší sklizně ve Španělsku a Maďarsku, snížila se i produkce cukrové kukuřice v důsledku její malé úrody v Maďarsku a Francii. Relativně nízká byla produkce luskové zeleniny zejména ve Velké Británii, Belgii a Nizozemsku – největších producentů v rámci EU. Pokles nastal i u produkce rajčat ve Španělsku a Itálii.

Produkce mrkve
Produkce polní mrkve v EU 27 v roce 2007 byla 5,3 milionů tun, tzn. zhruba na stejné úrovni roku 2006. Vysoké sklizně v roce 2007 bylo dosaženo především v Polsku a v Německu.
V Polsku, které je největším pěstitelem mrkve v EU, se sklidilo 938 tisíc t mrkve (o 13 % více než v roce 2006). V roce 2005 Polsko exportovalo kolem 22 tisíc tun mrkve, z toho 10 tisíc tun směřovalo do Ruska. Vývoz však nepřesáhl 3% podíl na celkové produkci. V roce 2007 vývoz opět vzrostl, 44 % exportu mrkve bylo dodáno na trhy ostatních zemí EU. Hlavní podíl však byl vyvezen do třetích zemí, nejvíce do Moldávie a Ukrajiny. V roce 2007 dosáhla v Německu sklizeň mrkve rekordního objemu. Vlivem příznivých klimatických podmínek se z 10 217 ha sklidilo 562 tisíc tun Rok 2008 se pro evropské pěstitele mrkve nevyvíjel rovnoměrně. V Německu, které je druhým největším producentem mrkve v EU, pokračuje snižování pěstebních ploch. Mnoho pěstitelů začalo dávat přednost pěstování jiných plodin. Sucho, silné bouře s krupobitím způsobily škody zejména na dolním toku Rýna, kde některé lokality utrpěly značné škody.

Produkce cibule
Produkce cibule v EU 25 v roce 2008 (údaje z Bulharska a Rumunska nejsou známy) je odhadována a 5,1 milionů tun, a vykazuje meziroční nárůst o 2 %. Sklizeň cibule v Německu v objemu 395,4 tisíc tun je o 5 % nižší než v roce 2007. Kvalita je dobrá navzdory problémům s dešťovými srážkami v době sklizně. V současné době je německý trh značně pod tlakem dovozů cibule z Nizozemska. Produkce cibule v Nizozemsku je očekávána v objemu 1,2 milionů tun (nárůst o 10 %). Plochy se zde zvětšily o 3 % na 20 300 ha. Přibližně 100 tisíc tun cibule absorbuje domácí trh (včetně zpracovatelského sektoru), zhruba 920 tisíc tun bude exportováno na zahraniční trhy. Nižší produkce cibule v Polsku, USA a některých asijských zemích nabízí dobré exportní příležitosti. Vzhledem k nízkých cenám se nabízejí dobré finanční vyhlídky exportu do třetích zemí jako je Afrika a Malajsie.
Velký pokles produkce cibule v roce 2008 byl zaznamenán v Polsku. Porosty prakticky nedohnaly zpoždění sezóny na jaře, navíc plochy byly zredukovány a značná část produkce poničena krupobitím. Jen 5 % z celkové produkce dosahuje průměru cibule nad 70 mm (v roce 2007 to bylo 18 %). Plochy pro pěstování cibule seté se stále zvyšují a dosahují 2 500 ha. Naproti tomu pěstební plochy zimní cibule se postupně snižují.

Produkce hlávkového zelí
Perspektiva pěstování bílého a červeného hlávkového zelí je v roce 2008/09 ve většině evropských zemí příznivější než v minulé sezóně, ale indikace cenového vývoje jsou pro producenty mnohem horší, než tomu bylo v témže období minulého roku.
Ve většině producentských zemí panovaly začátkem roku 2008 nepříznivé klimatické podmínky. I když v průběhu roku nastalo zlepšení a výnosy se podstatně zvýšily, nízká úroveň prodeje a rapidní pokles cen znamenal pro pěstitele finanční ztráty.
Skandinávští pěstitelé v návaznosti na trend posledních let mírně rozšířili pěstební plochy zelí pro zvýšení úrovně soběstačnosti. Všeobecně dobré výnosy znamenaly snížení dovozů zejména z Německa. Největší množství zelí v 2007/08 bylo dodáváno na trh Švédska (17 tisíc tun) následované Dánskem s 4 tisíci tun. Pro německé exportéry hlávkového zelí se jeví v současné době jako libnější destinace Baltské státy. Otevřením těchto zemí západnímu trhu došlo v posledních třech letech k výraznému zvýšení importu. Zatímco v roce 2003 Estonsko, Lotyšsko a Litva dohromady dovezly kolem 300 tun zelí, v roce 2007 to bylo 3 tisíce tun.
V Německu se zelí v současné době pěstuje na 6 250 ha, z toho červené na 2 100 ha.

Cenový vývoj zeleniny v ČR
Ceny zemědělských výrobců zeleniny (CZV) se v roce 2007 meziročně snížily. K největšímu snížení došlo u špenátu (-26 %), salátu (-21 %), póru (-16 %) a bílého hlávkového zelí (-9 %). Naproti tomu CZV vzrostly výrazně u cibule (+45 %), česneku (+24 %), salátových okurek (+19 %) a okurek nakládaček (+16 %). Průměrné CZV za období leden – říjen 2008 nedosahují výše cen roku 2007 prakticky u všech sledovaných druhů. Největší pokles ceny vykázalo zejména hlávkové zelí, květák, cibule, mrkev a rajčata.
I přes skutečnost, že průměrné roční CZV byly v roce 2007 nižší než v roce předchozím,
spotřebitelské ceny zeleniny se zvýšily. Výši spotřebitelských cen jednotlivých zeleninových druhů (především plodové zeleniny, ale i cibule) ovlivnila dovozní cena. Ze sledovaných druhů zeleniny výrazně vzrostla cena cibule (+28 %), papriky (+18 %) a rajčat (+14 %). Snížení spotřebitelských cen bylo méně výrazné. Nejvyšší pokles byl zaznamenán u celeru (-7 %) a bílého hlávkového zelí (-6 %). Průměrné spotřebitelské ceny za období leden – říjen 2008 se pohybovaly ve vyšších cenových úrovních v porovnání se stejným obdobím roku 2007, a to zejména u květáku, mrkve a hlávkového zelí.

Zahraniční obchod
Trend ve zvyšování dovozu zeleniny se téměř zastavil již v roce 2007, kdy objem dodávek čerstvé zeleniny dosáhl 515,8 tisíc tun v celkové hodnotě 7,7 miliardy Kč. Z toho ze zemí EU bylo dovezeno 474 tisíc tun čerstvé zeleniny a nejvíce jí pocházelo z Nizozemska (cibule, rajčata, mrkev, salátové okurky, papriky a celer). Druhým největším dodavatelem bylo Španělsko, jehož hlavními vývozními komoditami do ČR byla rajčata, salátové okurky, papriky, melouny, květák a brokolice. Třetím významným dodavatelem bylo Polsko (75,8 tisíc tun, tj. téměř 6% meziroční pokles), odkud bylo dodáváno zejména hlávkové zelí, celer, rajčata, cibule, květák s brokolicí, hlávková kapusta a okurky.
V období od ledna do září 2008 bylo do ČR dovezeno celkem 427 tisíc tun čerstvé zeleniny, tj. o 6 % méně než bylo dovezeno za stejné období v roce 2007. Ze zemí EU bylo dodáno celkem 384,8 tisíc tun. Nejvíce zeleniny pocházelo z Nizozemska (85,2 tisíc tun), Španělska (68,6 tisíc tun), Polska (48,6 tisíc tun) a Německa (51 tisíc tun).
V roce 2007 pokračoval růst vývozu a reexportu čerstvé zeleniny z ČR, který dosáhl 74,6 tisíc tun v hodnotě 1,2 miliardy Kč. Do zemí EU bylo vyvezeno 74,4 tisíc tun zeleniny, což je 99,7 % z celkového vývozu. Za období od ledna do září 2008 bylo z ČR vyvezeno 62,6 tisíc tun čerstvé zeleniny, přičemž do zemí EU směřovalo 62,5 tisíc tun. Nejvýznamnějšími odběrateli jsou Slovensko (48,8 tisíc tun) a Polsko (4,1 tisíc tun), dále Maďarsko (3 tisíce tun) a Německo (2,9 tisíc tun). Celková bilance zahraničního obchodu ČR s čerstvou zeleninou je vysoce pasivní. Úhrnné pasivum v roce 2007 se v porovnání s předchozím rokem mírně zvýšilo a dosáhlo 6,5 miliardy Kč.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *