Zahraniční novinky v sortimentu jabloní

Po vstupu do Evropské unie se otevřel trh i pro dovoz novějších výpěstků a odrůd jádrovin z celého světa, které jsme dosud znali jen z článků a fotografií odborných knih, populárních časopisů či jen z reklamních akcí.

Odrůdy polních plodin a zelenin jsou v rámci EU vedeny v odrůdovém seznamu (tzv. Společný katalog odrůd). Takovýto katalog u ovocných plodin bohužel chybí, a tak mnozí pěstitelé tápou, kam danou odrůdu v rámci plodiny zařadit. Problémem je zejména určení sklizňové a konzumní zralosti, neboť tyto kvalitativní ukazatele jsou proměnlivé v rámci klimatických pásem a s tím musí pěstitel počítat. Naší snahou je soustředit se na tyto zahraniční odrůdy a zmapovat je s cílem získat pro odbornou i laickou veřejnost podrobné pojednání o optimálních podmínkách pro zdárné pěstování těchto odrůd v našem klimatickém pásmu. Na pultech prodejen s odbornou literaturou najdeme různé překlady publikací zahraničních autorů, kteří uvádějí svoje domovské odrůdy s určitými parametry. V našich podmínkách se však tyto odrůdy mnohdy chovají úplně jinak.
Stává se pravidlem, že vlastní zkušenosti se zahraničními odrůdami z jiných míst světa, ač stejného klimatického pásma, jsou v hodnocení méně příznivé. Objevují se nedostatky ve špatném přezimování, poškození květů i dřeva vlivem nízkých teplot a podobně. Nestabilní je také násada plodů a s tím souvisí i proměnlivá doba sklizňových zralostí. Plody nemají popsanou velikost a barevnost, čímž doznávají změny i chuťové vlastnosti v době konzumní zralosti.
Starší i nové odrůdy
Z odrůd prověřených evropskou praxí se již dříve u nás rozšířily registrované, většinou zimní odrůdy. U pěstitelů i spotřebitelů jsou stále ceněné (od roku 1960) ‘Gloster‘, ‘Golden Delicious‘, ‘Idared‘, ‘Jonagold‘, ‘Jonathan‘, ‘Melrose‘, ‘Starking Delicious‘ a od roku 1990 také ‘Elstar‘, ‘Gala‘, ‘Granny Smith‘, ‘Breaburn‘, ‘Fuji‘ aj.
Nejnovější odrůdy, které od roku 2004 úspěšně prošly Státními odrůdovými zkouškami a byly zapsány do Státní odrůdové knihy České republiky si v následující části článku představíme. Podle původu se dělí na německé (‘Pilot‘ a ‘Pinova‘), belgické (‘Bel-El‘ a ‘Jonagored Supra‘) a dále pak švýcarskou ‘Rafzubin‘ a americkou ‘Caudle‘. I v těchto případech se jedná o zimní odrůdy. Popisy jednotlivých odrůd jsou uvedeny v pořadí podle doby sklizňové zralosti. Jmenované odrůdy vynikají vysokým výnosovým potenciálem, chutí dužniny, možností delšího skladování a vhodností plodů k transportu.
‘Jonagored Supra‘
Tato odrůda u nás byla registrována v roce 2004. Jde o barevnou mutaci odrůdy ‘Jonagored‘. Vzrůstnost stromu je silná, koruna široce kulovitá, často zahušťována tlustými a dlouhými letorosty, které je nutné letním řezem redukovat. Habitus stromu je rozložitý, v plodnosti až převislý. Plodnost středně pozdní, dobrá, s probírkou pravidelná, plodí na krátkém rozvětveném obrostu ve shlucích. Plod je velký, tvarově a velikostně vyrovnaný, kulovitý, bez žebrování, se slabými svalci nad kališní jamkou (distální konec). Slupka hladká, středně tlustá, bez ojínění a mastnosti. Základní barva zelenožlutá, krycí červená, rozmytá, plod překrývá více jak ze dvou třetin. Dužnina je krémové barvy, křehké konzistence, řídká a hrubá, více šťavnatá, navinule sladká. Stopka střední až tlustá, středně dlouhá.
Sklizňové zralosti dosahuje začátkem září, konzumní pak již koncem října, skladovatelná je do ledna.
‘Bel-El‘
Odrůda registrovaná rovněž v roce 2004, opět jde o barevnou mutaci, tentokrát odrůdy ‘Elstar‘. Vzrůstnost stromu zpočátku silná, později v období plodnosti střední. Habitus je vzpřímený v plodnosti rozložitý. Plodnost raná, střední, oproti původní odrůdě bývá rozložena více pravidelně v koruně, plodí ve shlucích na krátkém dřevě, v druhé polovině výhonů. Plod jen středně velký, kulovitý až kulovitě kuželovitý, bez žebrování a svalců nad kališní jamkou, pravidelný a tvarově vyrovnaný. Slupka na povrchu suchá, středně tlustá a slabě ojíněná. Základní barva žlutá, krycí červená, rozmytá, celoplošně překrývající plod. Dužnina krémové barvy je křehké konzistence, tuhá a jemná, středně šťavnatá, v chuti sladce navinulá, voňavá, dobrá. Stopka tlustá, středně dlouhá až krátká.
Sklizňové zralosti dosahuje začátkem září, konzumní v listopadu a je skladovatelná do února.
‘Pilot‘
Jedná se o křížence odrůd ‘Clivia‘ a ‘Undine‘, jehož registrace proběhla také v roce 2004. Vzrůstnost stromu zpočátku středně silná v plodnosti slabá. Habitus je rozložitý, obrůstání větví je sporé a jen krátkým obrostem. Nutné je časté hlubší zmlazení. Plodnost raná, velká, plodí ve shlucích na krátkém plodonosném obrostu. Plod je střední až velký, komole kuželovitý, bez žebrování se slabými svalci nad kališní jamkou. Slupka je drsná, nerovná, tlustá a slabě ojíněná. Základní barva zelenožlutá, krycí purpurová, rozmytá, celoplošně překrývající plod. Dužnina je krémové barvy, středně pevné konzistence, tuhá a jemná, středně šťavnatá, v chuti sladce navinulá. Stopka střední až tlustá, středně dlouhá.
Sklizňová zralost koncem září, konzumní zralost v prosinci, skladovatelnost do března.
‘Caudle‘
Jde o původní odrůdu registrovanou v roce 2006. Vzrůstnost stromu je střední až silná. Habitus rozložitý, větvení je nepravidelné, obrůstání krátkým plodonosným obrostem je střední. Plodnost středně pozdní, nepravidelně rozložená v koruně, plodí v horní třetině výhonů ve shlucích. Plod je středně velký, při probírce velký, tvar kulovitě kuželovitý, bez žebrování, masité svalce nad kališní jamkou střední. Slupka je středně tlustá, na povrchu hladká a lesklá. Základní barva slupky zelená, krycí barva purpurová, rozmytě žíhaná. Dužnina krémové barvy, křehké konzistence, řídká a hrubá, středně šťavnatá, v chuti nasládlá. Stopka tenká až středně tlustá, středně dlouhá až dlouhá.
Sklizňová zralost začátkem října, konzumní zralost od prosince, skladovatelnost do března.
‘Rafzubin‘
Tato odrůda byla registrována taktéž v letošní roce. V obchodních kruzích je známá pod názvem ‘Rubinette‘. Jedná se o barevnou mutaci odrůdy ‘Golden Delicious‘. Vzrůstnost stromu je střední, habitus je rozložitý později až převislý. Větvení je pravidelné, obrůstání husté, krátkým rozvětveným plodonosným obrostem. Plodnost středně raná, dobrá, plodí jednotlivě i ve shlucích. Plod středně velký až velký, tvar kulovitě kuželovitý, bez žebrování a svalců nad kališní jamkou. Slupka středně tlustá až tenká, na povrchu suchá, rzivost okolo stopečné jamky nízká. Základní barva slupky zelenožlutá, krycí barva oranžová, celoplošně rozmytá s červeným žíháním. Dužnina krémové barvy, středně pevné konzistence, tuhá a jemná, středně šťavnatá, navinule sladká, voňavá. Stopka tenká a dlouhá.
Sklizňové zralosti dosahuje začátkem října, konzumní potom v lednu, skladovatelná je do dubna.
‘Pinova ‘
Tato odrůda je více rozšířena v západní a jižní Evropě a u nás byla registrována v roce 2006. Vznikla záměrným křížením odrůd ‘Clivia‘ a ‘Golden Delicious‘. Vzrůstnost stromu je střední, habitus rozložitý až převislý. Větvení je nepravidelné, obrůstání husté. Plodnost středně raná, dobrá, plodí na krátkém plodonosném obrostu. Plod středně velký, tvar kuželovitý, bez žebrování a svalců nad kališní jamkou. Slupka tlustá, na povrchu suchá, rzivost okolo stopečné jamky nízká. Základní barva slupky žlutá, krycí barva červená, rozmytá s žíháním. Dužnina je krémové barvy, středně pevné konzistence, tuhá a jemná, středně šťavnatá, navinule sladká. Stopka tenká až středně tlustá, dlouhá.
Sklizňová zralost od poloviny října, konzumní zralost od ledna, skladovatelnost do dubna.
Technologie pěstování
Souhrnně můžeme říci, že jde o odrůdy náročné zejména na pěstitelské podmínky. Nároky jsou kladeny zejména na půdní a klimatické vlastnosti. Jde především o středně bujně rostoucí odrůdy, kterým vyhovují slabě i středně rostoucí podnože. V tuzemských podmínkách se z nich uplatní ‘M9‘, ‘J-TE-E‘, ‘J-TE-F‘, ‘J-TE-H‘ i ‘M26‘. Samotné plodové odrůdy jsou určeny především pro intenzivní produkci, a to při dodržení specifických podmínek. Je třeba je pěstovat na teplých, chráněných a slunných polohách. Vyžadují úrodné půdy doplněné o umělou závlahu a kromě základního hnojení také vyvážený poměr všech stavebních látek i mikroprvků. Vhodná jsou kapalná hnojiva, ideálně v podobě pravidelné závlahy s přihnojením během vegetace. Je třeba mít na zřeteli zvýšené požadavky na chemickou ochranu proti houbovým chorobám a hlavně úkony spojené s redukcí plodů, které se bez chemické probírky neobejdou.
V pěstitelské technologii se uplatňuje pěstování na drátěnce ve tvaru štíhlého vřetena nebo palmeta, při dodržení počtu jedinců 1800 až 3300 ks/ha. Pro prodloužení období plodnosti se v pozdějších letech uvažuje o zvýšení opěrné konstrukce a tím i prodloužení délky terminálu. V tomto případě je nezanedbatelné zasíťování proti nepříznivým meteorologickým vlivům. Jarní řez se minimalizuje, stěžejní je pozdně letní. Sklizeň plodů se provádí v několika termínech (dělená sklizeň).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *