Zahradníkův duben

Kdo jiný než zahradník, zahrádkář a tedy milovník přírody by se měl v tomto období radovat? Přicházející jaro nás nutí postupně odkládat navlečené vrstvy oblečení a pomalu, opatrně nastavovat své tělo blahodárným slunečním paprskům. Po zimním zachumlání zkrátka přichází čas odkrývání nejen nás, ale celé naší zahrady, případně nám do péče svěřených veřejných a soukromých ploch.

Konečně taky nastane čas zúročit pečlivé studium odborné a populární literatury. V čele mnoha donekonečna otvíraných knih a aktuálních čísel odborných časopisů je pro mne neutuchající inspirací publikace Zahradníkův rok. Kdo by neznal tuto báječnou knihu plnou inspirací, rad a drobných zamyšlení, kterou nás před více než osmdesáti lety obdaroval Karel Čapek? Zahradníkův rok je pro mne za dlouhých zimních večerů zdrojem pobavení i přemýšlení, co v tom následujícím vegetačním roce vyseji či vysadím, kterou novou dřevinu či květinu si pořídím a jakým směrem budu svou zahrádku směřovat. Doplňuje mi zmiňované odborné časopisy a knihy, kterým jsem z absence „půdy za nehty“ koncem zimy pravidelně obskládána. Kniha je to zkrátka krásná a jako ten, kdo se živí perem, musím vedle odborných znalostí vyzdvihnout i krásu slova a bohatost jazyka, kterou autor používá.
Pouze jedinou drobnost bych si Karlu Čapkovi dovolila vytknout, a to jistou uspěchanost až horečnatost jeho stylu. Když se do jednotlivých kapitol začtete, až vás polije pot, kolik toho na ubohého pěstitele čeká. S dalším otočením stránky se na něj navalují nové a složitější povinnosti, úkoly a potřeby. Ano, pravda, v praxi tomu tak bývá, ale neměla by práce na zahradě být i jistou formou relaxace a odpočinku? Nehovoří se v moderní literatuře a i v tomto čísle našeho časopisu o tom, jaké účinky pobyt a práce na zahradě přináší? Již naši předci si byli obrovského přínosu zahradní terapie vědomi a cíleně ji využívali.
Pojem terapie by mohl být v našich myslích spojován spíše se skupinou nemocných či handicapovaných jedinců. Zahradní terapie však představuje pro všechny bez rozdílu kondice, věku i vzdělání jednoduchou možnost relaxace a odpočinku. Využívá k tomu rostliny a s rostlinami související zahradnické práce, a to buď pasivní či aktivní formou.
Ano, uznávám, že přicházet s podobným upozorněním na jaře, které je pro většinu zahradníků opravdu hektické, je možná nošením dříví do lesa. Ale uznejte, kdy jindy? V létě se je doba dovolených a na podzim je práce opět více než dost. A před zimou? To si můžeme o zahradní terapii leda nechat zdát. I když, řečeno slovy klasika, „ani leden není pro zahradníka dobou nečinnosti, …, v lednu zahradník hlavně pěstuje počasí“.

Helena Piková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *