Zahradní plamenky

Mezi zahradníky a zahradními nadšenci asi nenajdete nikoho, kdo by neznal tuto půvabnou rostlinu latinského jména Phlox paniculata (plamenka latnatá). Patří mezi typické "babiččiny trvalky", které v minulosti nesměly chybět na žádné krásné zahrádce či předzahrádce u domu. Můžeme se ptát, proč jsou vlastně tyto rostliny tak oblíbené? Možná pro své atraktivní zářivé barvy, možná pro svou nenáročnost, dobrou množitelnost nebo z úplně jiného důvodu? Kdo ví. Každopádně plamenky jsou rostliny, které se k nám dostaly ze Severní Ameriky a byly z prvopočátku prokříženy s dalšími příbuznými druhy, např.: Phlox amplifolia, Phlox carolina, Phlox glaberrima, Phlox maculata. První zmínky o pěstování floxů se datují kolem roku 1723, kdy se začaly jednotlivé rostliny mezi sebou křížit a začaly vznikat kulturní odrůdy. Největší základ sortimentu vznikl do roku 1930 a zasloužili se o to šlechtitelé Lemoine (odrůda ´Jules Sandeau´ – karmínově růžová), Arends (zářivě červená odrůda ´Septemberglut´) a firmy Ruys (s odrůdami ´Mia´, ´Ruys´ – bílá), Foerster a další. Rozvoj dalšího šlechtění byl opět zaznamenán až kolem roku 1950. Současné šlechtění těchto rostlin je stále aktivní a vzniká mnoho nových odrůd se zajímavými vlastnostmi.

V posledních letech vznikají rostliny rezistentní nebo tolerantní k chorobám (zejména k padlí). Kromě od německých a nizozemských  šlechtitelů vzniká velká škála odrůd také v Rusku (šlechtitel Gaganow). Tyto odrůdy se vyznačují velkou odolností a některými zajímavými vlastnostmi, jako jsou např. „kouřové plamenky“ vyznačující se barevnými šmouhami v květu měnící se v průběhu kvetení (odrůda – ´Uralskije Skazy´, ´Dymčatyj Koral´, ´Dracon´ a další).

První odrůdy byly šlechtěny zejména pro barevnost a velikost květu. Základními barvami byly červená, růžová a bílá. Později se přidávaly odstíny fialové, modré a vícebarevné (barevný střed = očko). V dnešní době se kromě barvy květu ještě začaly objevovat pestrolisté odrůdy (panašovaný list). Navíc se v minulosti při šlechtění objevila zajímavá vlastnost, a to purpurové listy při rašení, čímž vznikají rostliny atraktivní i v jarním období (např. odrůda ´Starfire´).

Plamenky nejsou na pěstování nijak náročné, většinou jim postačí běžná zahradní půda a slunné či polostinné stanoviště nejlépe v trvalkovém záhonu. Plamenky mají raději vlhčí a živné půdy a daří se jim v oblastech, kde je i vyšší vlhkost vzduchu (nadmořská výška kolem 300–700 m n. m., blízkost lesa, blízkost vodního prvku apod.). Když budete tyto rostliny pěstovat v nížinách nebo na teplejších a sušších místech, pak je vhodnější volit přistínění a doplňkovou zálivku. Rostliny mají největší problém v písčité a propustné půdě, kde prospívají jen velmi obtížně. Při pěstování je potřeba kontrolovat výskyt škůdců, zejména háďátek. Napadené rostliny poznáte tak, že mají deformované mladé výhony. Chemická ochrana je u tohoto škůdce neúčinná. Druhým velkým problémem je výskyt padlí, které se projevuje bílými povlaky na listech, zejména v období od července do září. V tomto případě můžeme použít běžné fungicidy nebo zvolíme tolerantní odrůdu (např., ´David´ – bílá). Můžeme také zaznamenat další výskyt houbových chorob, jako je verticiliové vadnutí (odumření jednotlivých stonků v průběhu vegetace) nebo septoriová skvrnitost listů (hnědé skvrnky na listech způsobující předčasný opad listů odspodu rostliny).*

Text Ing. Pavel Matiska, Ph.D., FAPPZ, ČZU, Praha

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 8/2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *