Zachraňují staré a krajové odrůdy

Mnoha lidem se začnou sbíhat sliny při vzpomínce, jak v dětství u babičky či dědy na zahradě trhali jablka, hrušky a třešně. Vzpomínka je často provázena nostalgickým postesknutím: „Takové ovoce jsem od té doby nejedl. Takové se už dneska ani nikde nepěstuje…“ Kam se poděly všechny ty staré dobré odrůdy a proč libozvučná jména jako Medula, Barynáč nebo Majdalenka dnes už téměř nikomu nic neříkají?

Stejnou otázku si položila i RNDr. Ivana Jongepierová ze Správy CHKO Bílé Karpaty a začala hledat odpovědi. Výsledky pátrání vedly k založení genofondového sadu starých a krajových odrůd Bílých Karpat. Sad byl založen v roce 1991 a je součástí Národní přírodní rezervace Zahrady pod Hájem u Velké nad Veličkou. Celou akci organizačně zastřešila základní organizace Českého svazu ochránců přírody z Veselí nad Moravou, odborně pak pomolog Ing. Václav Tetera.
Sad namísto džungle
„Začátky byly hodně těžké,“ vzpomíná dr. Jongepierová. „Za podpory obecního úřadu jsme za symbolickou cenu pronajali 3 ha neobhospodařovaných pozemků a pak nastala mravenčí práce desítek dobrovolníků při čištění pozemku od náletových dřevin. Teprve na vyčištěnou plochu jsme mohli vysázet ovocné podnože a na ně naroubovat staré odrůdy. Vzorem nám byl sad ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, který založil ing. Tetera.“ Cílem projektu bylo nejen zachování krajových odrůd ovoce, ale i oživení starých způsobů ošetřování sadů , kterými je pravidelné kosení jednou či dvakrát ročně a vyhrabávání sena. „Po několika letech údržby se do sadu opět vrátily orchideje, které jsou symbolem Bílých Karpat,“ podělila se o výsledky práce Jongepierová a dodala: „Kromě záchrany genofondového bohatství a nezanedbatelného krajinářského efektu se nám daří posilovat a obnovovat vztah vlastníků k jejich pozemkům a tím i pečovat o krajinu, ve které žijí.. Ve spolupráci se Zahradnickou fakultou MZLU v Lednici na Moravě také každoročně pořádáme seminář k jarnímu řezu ovocných dřevin. Za podpory Ministerstva životního prostředí ČR a Ústřední výkonné rady ČSOP pokračujeme v projektu mapování starých sadů a pomologického určování místních odrůd, a pokud to bude možné, někdy v budoucnu bychom chtěli vysázet starými odrůdami další dva sady.“
Okrůhlice, Oharkule a Kožuchy
V NPR Zahrady pod Hájem dnes najdete nejen krajové odrůdy jabloní a hrušní, ale i modrého ovoce a třešní. „V současnosti tu máme na 500 stromů starých odrůd ovoce z celých Bílých Karpat,“ říká správce sadu Vladislav Tomčala z Velké nad Veličkou. „S pomocí pomologů se nám daří „znovuobjevovat“ a mapovat zajímavé odrůdy, jako například Barynáče nebo Kožuchy u jabloní, Okrůhlice u slivoní nebo odrůda hrušní Oharkula, která své jméno získala tím, že její plody zbarvením a proužkováním připomínají okurky.“ Hlavní přínos projektu genofondového sadu vidí V. Tomčala nejen v záchraně dnes již téměř zapomenutých odrůd, ale i v možnosti ukázat přímo v terénu, jak postupovat při obnově a údržbě extenzivních sadů na restituovaných pozemcích nebo při tvorbě biokoridorů.
Návrat starých odrůd
I když staré odrůdy nemohou svým výnosem a někdy ani kvalitou produkce konkurovat moderním kultivarům, zaslouží si jejich záchrana pozornost, protože mají řadu vlastností, které u nových odrůd nenajdeme. Mezi nejdůležitější charakteristiky odrůd ovoce Bílých Karpat, které by snad někdy v budoucnu mohly najít využití ve šlechtění, patří odolnost proti některým chorobám a přizpůsobivost místním podmínkám, zvláště pak mrazuodolnost. Staré a krajové odrůdy ovocných dřevin se znovu vracejí, aby mohly díky svým vlastnostem najít i po letech uplatnění nejen při výsadbě na zahradách a polních sadech, ale i na loukách, pastvinách, stromořadích nebo jen jako solitéry.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *