Významní škůdci jahodníku

Jahody patří mezi jedno z nejoblíbenějších druhů drobného ovoce. Jsou žádány jak pro svoje chuťové vlstnosti, tak i vysoký obsah vitaminů. Přestože jsou dnes již vyšlechtěny odrůdy s velkou výnosností, úrodu jahodníkových plodů může silně ovlivnit napadení rostlin chorobami a škůdci.

V následujícím příspěvku se zaměříme na významné živočišné škůdce, s kterými se můžeme setkat při komerčním pěstování jahodníků.

Květopas jahodníkový – Anthonomus rubi (Herbst, 1795)
Květopas jahodníkový je velmi dobře známý a pravidelně se vyskytující škůdce jahodníku. Jeho význam je lokální, ale vyskytuje se po celé Evropě. Kromě jahodníků napadá maliník, ostružiník i jiné druhy růžokvětých rostlin. Tento drobný nosatcovitý brouk škodí na listech, květech a květních poupatech a požírá je.
Popis škůdce – dospělí brouci jsou 2–4 mm velcí, hlava má nápadně dlouhý tenký nosec s lomenými tykadly, nohy jsou značně dlouhé a na předních stehnech mají dlouhý zoubek. Samička má nosec delší, než je dvojnásobek délky štítu, sameček má nosec kratší. Celé tělo je černé, porostlé krátkými šedými chloupky. Štítek je porostlý nejhustěji a tvoří bílou tečku. Larvy jsou beznohé, 3 až 3,5 mm dlouhé, zavalité, mírně rohlíčkovité s nápadnými štětinkami na zadním okraji tělních článků. Tělo je špinavě bílé, hlava má hnědou barvu. Kukla je volná, měkká, bělavá až žlutá.
Životní cyklus, příznaky napadení – květopas jahodníkový má pouze jednu generaci za rok. Přezimují dospělí brouci pod listím, suchou trávou, v půdě aj. Přibližně v polovině dubna, při teplotách 11–13 °C a během května opouštějí své zimní úkryty a začínají aktivně vyhledávat vhodné rostliny pro příjem potravy. Hromadné rozlézání obvykle spadá do období začátku květu jabloní. Během května, při teplotách kolem 20 °C, se brouci páří a samičky kladou jednotlivě vajíčka do hlubokých jamek vyhlodaných v poupatech. Jedna samička je schopná naklást celkem 50–100 vajíček. Do rozkvetlých květů již vajíčka nekladou. Po nakladení vajíčka nakouše samička stopku poupěte. Pletiva stopky v místě výkusu ztmavnou, je přerušeno zásobování vodou a živinami a je zastaven další vývoj poupat. Napadená poupata postupně zavadají a po několika dnech opadávají. Larvy se líhnou přibližně za osm dní a živí se vnitřkem opadaných poupat, uvnitř se také zhruba po třech týdnech kuklí. Nová generace se objevuje v červenci. Brouci po krátkém úživném žíru na listech a květech různých růžovitých rostlin (maliník, ostružiník, růže…) zalézají a upadají do diapauzy až do příštího jara. Celkový vývoj od vajíčka po dospělce trvá v závislosti na teplotě přibližně pět týdnů.
Ochrana – tento škůdce může velmi silně poškodit květní poupata jahodníku a snížit výnos plodů. Při silném poškození může být zničeno 50–80 % květních poupat. Přednostně bývají napadeny nejdříve rašící poupata, z nichž vyrůstají největší plody.
Nepřímá ochrana je založená na pěstování jahodníku v dostatečné vzdálenosti od ostružiníku a maliníku.
Přímou ochranu můžeme provádět sběrem či individuálním odchytem brouků. Tento způsob ochrany však není v podmínkách produkčních výsadeb prakticky proveditelný, je náročný na čas a vyžaduje určitou míru zručnosti.
Populace brouků lze hubit insekticidně. Aplikace se provádí při zjištění prvních brouků v porostu, před kladením vajíček, někdy již koncem druhé poloviny dubna. Ochrana by měla být ukončena vždy před květem jahodníku. Ekonomicky významné poškození vzniká až při zničení nejméně 20 % poupat, neboť pokud jsou květenství bohatá, jsou i při silném výskytu brouků rostliny schopné škody kompenzovat zvětšením velikosti zbylých plodů. Poněvadž nelze čekat až na výsledné poškození po skončení kladení vajíček, lze doporučit ochranu těch porostů, kde jsou při začátku kladení vajíček zjištěni v průměru alespoň dva brouci (více než 1,5 samičky) na jeden metr řádku. Přípravky registrované v České republice proti květopasu jahodníkovému (tab. 1) však nevyhovují pravidlům integrované ochrany a v těchto systémech pěstování nejsou povoleny. Není registrovaný ani žádný funkční biologický přípravek vhodný pro ekologické zemědělství.
V pokusech prováděných ve VŠÚO Holovousy, s. r. o., na odrůdě ´Elsanta´ byla prokázána vynikající účinnost přípravku Calypso 480 SC (thiacloprid) v dávce 0,2 l/ha a přípravku Spintor (spinosad) v dávce 0,4 l/ha. Účinnost botanického insekticidu NeemAzal-T/S (azadirachtin) v dávce 3 l/ha se pohybovala okolo 50 %, pro ekologické pěstitele by i tato účinnost mohla být dostačující. Biologická účinnost testovaných přípravků je znázorněna v grafu 1. Aplikaci je nutné provádět před květem jahodníku, dříve něž nakladou samičky vajíčka. Ani jeden z uvedených přípravků však není dosud do jahodníku v ČR registrován. Na základě zjištěné účinnosti přípravku Calypso 480 SC byla podána žádost o minoritní registraci. V době zpracování tohoto příspěvku však nebylo ještě řízení ukončeno.

Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 5/2011.

Text a foto Ing. Jana Ouředníková, VŠÚO Holovousy, s. r. o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *